Ústava roku 1948
- 2.1948 – Komunistický puč → orientace na SSSR, komunistické a socialistické zřízení
- Ústava z 9.5.1948 byla mezistupněm přechodu od kapitalismu k socialismu
- skládá se z 12 základních článků a 10 kapitol
- Prohlášení
- ČSR je lidově demokratický stát, který se bude ubírat cestou socialismu
- Základní články – nastíněn záměr ústavy, články jsou rozvity v jednotlivých kapitolách
- ustavují, že československý stát je lidově demokratická republika, kde lid je jediným zdrojem moce ve státě
- ČSR je jednotný stát dvou rovnoprávných národů – Čechů a Slováků
- povinnost práce ve prospěch celku, právo na vzdělání, právo na práci a na spravedlivou odměnu za ni, právo na sociální zajištění v případě nezpůsobilosti k práci.
- nastíněna idea dělby moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
- zastupitelský systém – občané volí, kontrolují a úřady jsou občanům zodpovědné
- postavení Slováků v rámci ČSR
- hospodářská soustava – znárodnění nerostného bohatství, průmyslu, velkoobchodu a peněžnictví, zásada „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“, ochrana drobného a středního podnikání, nedotknutelnost soukromého vlastnictví
- Kapitola I. – Práva a povinnosti občanů
- rovnost před zákonem, rovnost bez ohledu na pohlaví, svoboda osobní a domovní, dodržování listovního tajemství, svoboda pobytu a pohybu, svoboda majetková, ochrana rodiny a mládeže, svoboda svědomí a vyznání, právo na vzdělání, právo petiční, svoboda shromažďovací a spolčovací, práva sociální, základní povinnosti občana ČSR ke společnosti
- Kapitola II. – Národní shromáždění
- má 300 členů, je jednokomorové a sídlem je Praha; volbu poslanců stanoví zákon; poslanec složí slib, mandát vykonává osobně, má imunitu pro své hlasování a výroky; k trestnímu stíhání je třeba souhlas NS, odepře – li, je stíhání navždy vyloučeno; právo odepřít svědectví; nárok na plat
- zasedání NS svolává prezident min. 2x do roka nebo podle potřeby, také ho ukončuje, může jej odročit nebo NS rozpustit → nové volby do 60ti dnů
- Schůze NS řídí předseda NS, jsou veřejné; k usnášení se vyžaduje přítomnost alespoň 1/3 poslanců, k přijetí usnesení souhlas nadpoloviční většiny. Ke schválení ústavy, ústavního zákona, vypovězení války, odsouzení prezidenta nebo člena vlády se vyžaduje souhlas 3/5 všech poslanců
- předseda a členové vlády se mohou účastnit jednání NS nebo jeho výborů – přednostně dostanou slovo na požádání
- NS je oprávněno interpelovat předsedu i členy vlády – ti jsou povinni odpovídat
- návrh zákona podává poslanec nebo vláda; prezident má právo vrátit zákon s připomínkami do měsíce, ale může být přehlasován nadpoloviční většinou všech poslanců (zákon s požadovanou 3/5 většinou pak 3/5)
- zákon podepisuje prezident, předseda NS, předseda vlády a zodpovědný ministr; k platnosti zákona je třeba jeho vyhlášení do 8 dnů od podpisu
- předsednictvo NS – 24 členů (předseda NS, místopředsedové), voleno na 1 rok; podává závazný výklad zákonů a rozhoduje o tom, zda zákon nebo zákon SNR odporuje ústavě anebo nařízení zákonu. V době, kdy NS nezasedá, činí předsednictvo NS na návrh vlády neodkladná opatření s mocí zákona – je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů a dodatečného schválení do 2 měsíců, nebo nařízení bez moci zákona; nesmí volit prezidenta, měnit ústavu a ústavní zákony, vypovídat válku
- Kapitola III. – Prezident republiky
- sídlí v Praze,zvolen může být každý občan volitelný do NS ve věku 35 let,
- není odpovědný z výkonu svého úřadu, trestně může být stíhán jen pro velezradu na základě žaloby NS, které ho také soudí, trestem je ztráta úřadu a nezpůsobilost ho znovu nabýt.
- volí ho NS za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a souhlasu 3/5 přítomných; volen je na 7 let a volba se koná v posledních 4 týdnech volebního období. Může být zvolen max. 2x po sobě. Nesmí být členem NS nebo vlády. Dokud není zvolen, vykonává jeho funkci vláda – hlavně její předseda. Je – li nemocen, zvolí mu NS náměstka
- Pravomoci prezidenta
- zastupuje stát navenek, Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijímá a pověřuje vyslance;
- svolává, odročuje a rozpouští Národní shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené; podpisuje zákony Národního shromáždění a opatření jeho předsednictva; má právo vracet zákony s připomínkami;
- jmenuje předsedu i ostatní členy vlády, stanoví počet jejích členů a určuje, který z nich řídí které ministerstvo; odvolává vládu, podá-li demisi, i její jednotlivé odstupující členy;
- má právo být přítomen při schůzích vlády a předsedat jim, zvát vládu nebo její členy k poradám, vyžadovat od vlády i od jejích jednotlivých členů zprávy o každé věci, která náleží do oboru jejich působnosti.
- jmenuje vysokoškolské profesory, soudce z povolání a důstojníky, i jiné vyšší státní zaměstnance
- propůjčuje vyznamenání a udílí československým občanům souhlas k přijetí zahraničních vyznamenání a titulů;
- má právo udílet amnestii, promíjet nebo zmirňovat tresty a právní následky rozsudků trestních soudů, nařizovat, aby se soudní řízení trestní nezahajovalo nebo se v něm nepokračovalo.
- vrchní velitel ozbrojených sil, prohlašuje na základě usnesení vlády válečný stav a vypovídá z rozhodnutí NS válku.
- Kapitola IV. – Vláda
- sídlí v Praze, skládá se z předsedy, jeho náměstků a ministrů
- členové vlády skládají slib do rukou prezidenta.
- Po svém jmenování prezidentem je vláda povinna předstoupit před NS, předložit mu svůj program a požádat je o vyslovení důvěry.
- vláda je odpovědna NS, které jí může vyslovit nedůvěru – návrh podává min. 100 poslanců, k usnesení je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců a nadpoloviční většiny hlasů. Vláda může kdykoliv požádat o vyslovení důvěry
- podává demisi do rukou prezidenta (není – li ve funkci, podává do rukou předsednictva NS). Vláda, která podá demisi, vykonává vládní věci dále, dokud není jmenována nová vláda
- NS může vyslovit nedůvěru také jednotlivým ministrům, ten podá demisi prezidentu – ten určí, kdo z členů vlády povede zatímně jeho funkci, než bude vláda doplněna
- předseda vede práci vlády, svolává a řídí její schůze a určuje pořad jednání (může se dát zastupovat náměstkem)
- vláda je schopna se usnášet za přítomnosti poloviny členů a rozhoduje ve sboru :
- o všech důležitějších věcech politické povahy;
- o jmenování soudců, důstojníků i jiných státních zaměstnanců, pokud přísluší ústředním úřadům, nebo o návrzích na jmenování funkcionářů, které jmenuje president republiky;
- o vládních návrzích pro NS;
- o zákonech SNR, které jí předloží předseda vlády
- o vládních nařízeních.
- za úmyslné porušení ústavy a jiných zákonů v oboru své působnosti jsou členové vlády trestně odpovědni – žalobu podává NS
- Kapitola V. – Slovenské národní orgány
- slovenské národní orgány vykonávají moc zákonodárnou, vládní a výkonnou na území Slovenska podle ústavy
- SNR – Slovenská národní rada se usnáší na zákonech, sídlem je Bratislava, poslanci složí slib, vykonávají mandát osobně za náhradu
- k zasedání ji svolává předseda vlády; také ji může rozpustit na základě usnesení vlády;
- SNR si zvolí předsednictvo, které řídí její práci; schůze SNR řídí předseda, jednání je veřejné
- SNR může interpelovat předsedu i ostatní členy sboru pověřenců; ,
- SNR se může usnášet na adresách a rezolucích, může navrhovat a přijímat zákony – podepisuje je předseda vlády, předseda SNR, předseda sboru pověřenců;
- SNR – vykonává moc zákonodárnou ve věcech národní nebo regionální povahy:
- péče o rozvoj národní kultury – věda, kultura, výtvarného a filmového umění; historické památky, knihovny a muzea,
- školství, tělovýchova, cestovní ruch a turistika
- veřejné zdravotnictví a sociální péče – kromě věcí, které jsou zákonem upraveny jednotně pro celé území
- fondy a nadace, pokud se jejich působnost vztahuje jen na Slovensko;
- slučování a rozlučování obcí a okresů a změny i úpravy jejich hranic; věci místopisné;
- výstavba měst a obcí, silnic, cest a mostů, vodohospodářství, zemědělství, řemeslo a maloobchod,…– vše toto s výjimkou toho, co je zřizováno celonárodním plánem
- statistika a výzkumnictví v oboru zvláštních zájmů slovenských;
- Sbor pověřenců – se skládá z předsedy a z ostatních členů (pověřenců); sídlem je Bratislava; předsedu i ostatní členy jmenuje a odvolává vláda,
- SP vydává v oboru zákonodárné pravomoci SNR nařízení a opatření na území Slovenska
- odpovědni jsou vládě a SNR v těchto oborech:
- obecná správa vnitřní, správa finanční, zdravotní, technická, správa sociální,
- spravedlnost;
- výživa, zemědělství, průmysl, vnitřní obchod
- školství, osvěta a informace; doprava a pošty.
- Kapitola VI. – Národní výbory
- NV jsou místní, okresní, krajské
- vykonávají veřejnou správu vnitřní, kulturní, osvětovou, ochranu práce, správu zdravotní, sociální, finanční
- NV mají tyto úkoly:
- chrání a posilují lidově demokratické zřízení
- spolupůsobí při plnění úkolů obrany státu
- pečují o národní bezpečnost
- účastní se vypracovávání a provádění jednotného hospodářského plánu – plánují a řídí hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území, zajišťují předpoklady plynulé zemědělské a průmyslové výroby a starají se o zásobování i o výživu obyvatelstva;
- pečují o národní zdraví;
- v mezích stanovených zákonem vykonávají pravomoc trestní
- NV podléhají kontrole lidu
- NV nižšího stupně je podřízen NV vyššího stupně a celkově pak ministru vnitra
- Kapitola VII – Soudy
- nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
- Soudní moc v právních věcech civilních přísluší soudům občanským,
- Soudní moc ve věcech trestních přísluší soudům trestním, mohou být zřízeny soudy výjimečné
- na celém území republiky působí: Nejvyšší soud, Nejvyšší vojenský soud, Správní soud
- soudnictví je důsledně odděleno od správy; soudy vykonávají svou moc v senátech – jsou po celý rok stálé a skládají se ze soudců z povolání a soudců z lidu
- soudci z povolání jsou neodvolatelní, nesesaditelní, nepřeložitelní; soudce z lidu jmenují NV
- líčení je ústní, veřejné, platí zásada obžalovací
- Kapitola VIII – Hospodářské zřízení
- Výrobní prostředky jsou buď národním majetkem, nebo majetkem lidových družstev, anebo jsou v soukromém vlastnictví jednotlivých výrobců.
- Národním majetkem jsou:
- Nerostné bohatství a jeho těžba, zdroje energie a energetické podniky, doly a hutě
- přírodní léčivé zdroje
- výroba zdravotnických potřeb – léky, pomůcky,…
- podniky čítající aspoň 50 zaměstnanců nebo osob v nich činných, nejde-li o podniky lidových družstev
- banky a pojišťovny
- veřejná doprava železniční a pravidelná doprava silniční a letecká, pošta, veřejný telegraf a telefon, rozhlas, televize a film
- stát spravuje národní majetek přímo nebo prostřednictvím národních podniků
- znárodněním přechází vlastnictví na stát; znárodněné podnikání organizuje stát ve formě národních podniků (jsou právnickými osobami)
- lidová družstva jsou sdružení pracujících ke společné činnosti, jejímž účelem je zvýšit životní úroveň členů i ostatního lidu
- soukromé vlastnictví drobných a středních podniků do 50 zaměstnanců je zaručeno; nejvyšší výměra půdy v soukromém vlastnictví je 50 ha
- jednotný hospodářský plán – stát řídí veškerou hospodářskou činnost, výrobu, obchod a dopravu tak, aby byla zaručena účelná míra národní spotřeby; plán se vypracovává na určité časové období a vyhlašuje se zákonem – jeho příprava a provedení náleží vládě
- Kapitola IX. – Obecná ustanovení
- státní občanství ČSR je jediné a jednotné, hranice ČSR mohou být měněny jen ústavním zákonem
- správní soustava je založena na krajském zřízení – kraje se dělí na okresy, okresy na obce
- hlavním městem je Praha, barvy republiky jsou bílá, červená a modrá
- Kapitola X. – Ustanovení závěrečná a přechodná
- Ústava nabývá účinnosti dnem vyhlášení
- nabytím platnosti se ruší ústava 1920 i její součásti, jakož veškerá ustanovení odporující ústavě
Mohlo by se vám líbit...