Impresionismus a Claude Monet
Co přinesl impresionismus nového vzhledem k předchozím uměleckým směrům, o co usilovali impresionisté v malířském tvůrčím procesu? Dokažte na některé osobnosti.
Impresionisté byla skupina malířů (Monet, Pissarro, Sisley, renoir, Pegas, Morisotová, kteří uspořádali v Paříži roku 1874 svoji první společnou výstavu. Zde byl také Manetův obraz „Impression – Solil levant“ (Dojem – Východ slunce) a podle něj pojmenoval posměšně žurnalista Leroy tyto umělce impresionisté (dojmaři). Název byl pak oficiálně přijat za označení nového malířského směru – impresionismus.
Impresionističtí malíři se snažili zachytit bezprostředně na podkladě zrakového dojmu krajinu v různých denních i ročních a v rozličných atmosférických proměnách. K dosažení toho museli opustit dosavadní zdlouhavý způsob malby: nanášejí na plátno barevné skvrny, které teprve v oku diváka se spojují ve výsledný tvar a barevný tón. Pevná forma se rozplynula, komposice pozbyla významu – rám obrazu ohraničoval výsek z přírody, nebo určitého děje.Nejcennější v impresionistické metodě je to, že se malíři naučili bezprostředně vnímat tvary, barvitost přírody a řešit světelné problémy a atmosférické problémy. Čistě impresionistické metody barevných skvrn však používal jen Pissaro, Sisley a její zakladatel Monet.
Impresionismus, který svými principy první porušil staleté tradice malířské tvorby, otvírá cestu modernímu malířství.
Na vytváření obrazu se již nemají podílet znalost jevu a zkušenost hmatu, ale má být získán výsek skutečnosti jako čistý smyslový vjem oka. Tato skutečnost je objevována v průběhu malování, v úplnosti barevného vidění a v okamžiku vzniku zrakového vjemu. Je vnímána a zachycována tak, jak ji chápe právě existující „já“. Jeho úloha, jeho názor na ni se stávají rozhodujícími – „vidím to tak“. Princip objektivní správnosti, který nadále tyransky ovládá oficiální a akademické umění, je nahrazen principem subjektivního dojmu. Obsah a motiv obrazu ztrácejí v původním slova smyslu svou důležitost.
Impresionisté kreslili samozřejmě také tužkou, tuší perem nebo štětcem uhlem nebo černou křídou, ale podstatné je, že pokud mohli, dávali nápadně přednost barevným tužkám, rudce, pastelu, akvarelu či kvaši. Až do té míry, že se někdy kresba přiblížila malbě, až s ní splynula a stala se malířským dílem. Zvláštní oblibě se těšily měkké materiály a ty postupy, které umožňovaly snadněji vytvářet valér a lehce rozpouštět obrys.
Claude Monet
Na jaře 1859 přichází studovat do Paříže. Paříž jej obklopila vlnobitím uměleckého dění, v němž se v 50. letech na pozadí prudkého ideového boje nejvýrazněji uplatňovala iniciativa Courbetova.
V Alžíru, kde trávil vojenskou službu, zapůsobil na Moneta zážitek barvité přírody ztápějící se v africkém slunci, které kdysi očarovalo již Rubena Delacroixe.
V roce 1863 došlo k řadě závažných událostí. V březnu uspořádal Monet výstavu v Galérie Martinet. Valná část veřejnosti a oficiální kritika viděla v jeho obrazech jen změť červení, modří, žlutí a černí, „pouhou karikaturu barvy“. Skandál vyvolala také Monetova Snídaně v trávě, vystavená v Salónu odmítnutých v květnu téhož roku, kde vystavoval též Pissarro, Cézanne aj.
Aby mohl lépe pozorovat reflexy světla ve vodě, postavil si Cladue Monet – jako už předtím Daubigny a Renoir se Sisleym – roku 1874 loď, s níž jezdil po Seině až do Rouenu.
1882 – kresba Rybáři na Seině v Poissy, klasická ukázka impresionistického kreslířského umění, v níž pouze dlouhé, v síle jemně odstupňované čáry černou křídou vytvářejí dokonalou iluzi vlnící se vody a klikatících se v ní odrazů. Typická monetovská kompozice, podávající z mírného nadhledu výsek krajiny bez oblohy, iluzi ještě zesiluje, protože voda vyplňuje celý formát kresby po všech stranách
Literatura
Mistrovská díla evropského malířství – Východočeská galerie Pardubice
- Ulrich – Malé dějiny malířství
- Mráz – Francouzští impresionisté
- Krsek – Claudie Monet