Georges Seurat: Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte

Georges Seurat
Tento francouzský malíř (celým jménem Georges-Pierre
Seurat) se narodil roku 1859 v Paříži a byl zakladatelem
neoimpresionismu. Je známý díky používání techniky
pointilismu či divisionismu, což je obraz sestávající z malých
barevných bodů. Díky tomu, že Seurat pocházel z pařížské
středostavovské rodiny, netrpěl nikdy finančními potížemi.
Když poprvé vystavoval své obrazy složené z detailních
kompozic barevných bodů, byl hrubě odmítnut u většiny
kritiků i umělců. Celý svůj život prožil v Paříži. Jeho
partnerkou byla modelka Madeleine Knoblochová, se
kterou měl dva syny. Druhý z nich se narodil až po
Seuratově smrti. Ani jeden z jeho synů se nedožil dospělého
věku. Vztah s Madeleine Knoblouchovou důkladně tajil
před svými přáteli i rodinou. Seurat zemřel předčasně ve svých 32 letech, kdy podlehl záškrtu. Jeden
z jeho synů zemřel dva týdny po Seuratovi na stejnou nemoc.
Za nejslavnější Seuratovo dílo je považováno právě Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte.
Toto dílo je zároveň jedním z nejvýznamnějších děl malířství 19. století. Obraz se v roce 1984 stal
inspirací k muzikálu Neděle v parku s Georgem (Sunday in the Park with Geoge), který slavil úspěchy
na Broadwayi.
Seurat při malování svých obrazů ve stylu pointilismu vycházel z předpokladu, že pokud umístí na
plochu obrazu těsně vedle sebe malé plochy základních barev ve správném poměru, bude je z určité
vzdálenosti oko pozorovatele vnímat v malířem zamýšlených barevných hodnotách. Zatímco
impresionisté malovali obrazy spontánně, Seurat si všechna svá díla připravoval pomocí četných skic
a náčrtů. Seuratův přístup k malbě, v němž se snažil sloučit umělecké a vědecké hledisko, ovlivnil
řadu jeho současníků a nalezl rovněž následovníky. Umělecky měl k Seuratovi a poitilismu nejblíže
Paul Signac.
3
Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte
Nejznámějším dílem Georgese Seurata je obraz Nedělní odpoledne na ostrově La Grande, vytvořené
v letech 1884 – 1886 pomocí oleje na plátně. Toto dílo dosahuje úctyhodných rozměrů – konkrétně
207 cm x 308 cm. Obraz zachycuje pařížský život v 19. století. Seurat malováním tohoto díla strávil
více jak dva roky, protože se snažil maximálně zaměřit na krajinu parku. Obraz Seurat vytvářel tak, že
chodil sedět do parku, kde vytvořil mnoho nákresů jednotlivých postav, aby bylo dílo co
nejdokonalejší. Na obraze můžeme vidět tři psy, osm lodí a čtyřicet osm lodí, jak se shromažďují na
nedělní odpoledne ve slunném parku. Také si můžeme povšimnout široké škály postav, jsou zde staří,
mladí, vojáci, muži, ženy, páry, rodiny, postavy nosící různé druhy šatů a klobouků. V pravé části
obrazu můžeme vidět ženu na procházce s opicí. Pro umocnění zážitku ze svého obrazu, Seurat obraz
ještě obklopil rámem z malovaných bodů a poté ho umístil do bílého rámu. Tak ho v současnosti lze
vidět na Art Institute of Chicago. Ostrov la Grande Jatte se nachází na řece Seině v Paříži, mezi La
Defense a předměstí Neuilly a je rozdělen mostem Pont-de-Levallois.
Všechny objekty na celém obraze jsou pečlivě umístěny a rozvrženy tak, že na celou práci je velmi
příjemný pohled. Řeka, zobrazená na levé části, je plná jachet a veslařských lodí, což je vyváženo
velkými postavami na pravé části obrazu. Uprostřed obrazu můžeme vidět rozličné aktivity, díky
čemuž je stejně atraktivní pozorovat levou část obrazu, stejně jako pravou nebo prostřední část.
Navzdory aktivitě na obrazu, umělec umisťuje své postavy tak, že jim propůjčuje míru formálnosti a
4
statiky. Můžeme si povšimnout, že všechny postavy mají pohled do stran nebo rovně, což dělá celou
scénu velmi strnulou a postavy vypadají jako vojáčci na hraní. Toto bylo příčinou kritiky obrazu, která
se proti Seuratovi v té době objevila.
Nedělní odpoledne na ostrově La Grande Jatte ukazuje velkou vážnost v kontrastu s ironickým
smyslem pro humor. Pár v popředí představuje působivou a elegantní siluetu, ale také může být
vykládán jako komicky nafouklý pár snažící se se pouze o sebezobrazení. Představuje
individualizovanou, vykořeněnou (všichni se dívají před sebe a nemluví spolu) a sešněrovanou maloburžoazní
společnost. Vztahy mezi postavami jsou naznačeny, ale kvůli nedostatku interakce je
obtížné tyto vztahy určit blíže či odhalit jejich příběh.
Seurat používá speciální postup pro zobrazení stínů. Tradičním způsobem, jak zobrazit stíny je
převážně černá barva. Seurat je však schopen zobrazit stíny pomocí stejné barvy jako okolí stínu. To
můžeme vidět například na sukních žen na obrazu. Oblečení žen uprostřed obrazu vytváří modré
stíny na zemi. Seuratovy stíny zde nejsou zobrazeny tradičním způsobem, ale místo toho je barva
stínu zvolena na základě okolních barev. Směs zelených barev vytváří modrý stín, což není v souladu
s konvenčním stínováním. Tento odlišný přístup ve vytváření stínů se opakuje u šatů ženy napravo.
V tomto případě směs světlé a zelené barvy vrhá žlutou záři. Šaty ženy vytvářejí tenkou žlutou linku
před začátkem stínu a tento žlutý odstín můžeme vidět zejména na zadní části její sukně. Navíc stín
jejích šatů má jemný odstín modré barvy, který vzniká prolínáním zelené trávy a modrofialových šatů.
Seuratovo použití světla je jednou z unikátních vlastností tohoto obrazu. Obraz je zobrazen v zářivých
barvách a slunce vrhá na postavy odpolední zářivé paprsky. Techniky pointilismu ukazuje svojí
jedinečnou vlastnost – v místě, kde světlo zleva přichází do kontaktu s postavami a objekty na obraze.
Směs těchto barev je hlavním předmětem pointilismu. A Seurat jako zakladatel pointilismu v tomto
obraze ztělesňuje tuto techniku. Řada stromů v horní části obrazu, je
jedním z příkladů. Zářící bílé denní světlo v levé horní části obrazu
postupně mění barvu, až hladce splyne se zářivými listy stromů.
Seuratova technika spočívá v umisťování bílých teček vedle zelených
teček tak dlouho, až je efekt viditelný. Směs bílé a zelené barvy vytváří
žlutou záři v místě přechodu. Seuratova technika v tomto případě
zcela jasně odpovídá barevnému kruhu, který nesmírně ovlivnil jeho
práci. Zde zelená barva přechází do žluté barvy, což je nejjasnější barva
na tomto kruhu.
1- Barevný kruh
5
Pohled většiny postav směřuje k řece, která se nachází v levé části obrazu. Přestože řeka zabírá pouze
malou část obrazu, její rušná část přitahuje divákův pohled. Jediná postava, která se dívá na diváka, je
malá holčička ve středu obrazu. Postavy v přední části obrazu jsou velice blízko divákovi, což dělá šaty
ženy vepředu výrazně objemnější než u jiných postav. Tato žena se svým mužem jsou největšími
postavami na tomto velkém obraze a jejich velikost vyvažuje celé dílo.
Tento obraz je velmi obdivuhodný, nejen svým zpracováním, ale i námětem. Nejvíce se mi na něm líbí
to, že nepředstavuje pouze něco abstraktního, ale můžeme na něm spatřit konkrétní postavy a za
každou postavou na obraze se se ukrývá příběh. Už je jen na nás, zda tento příběh poodhalíme či ne.
Další vlastností, na kterou bych dala důraz, je pro mě to, že působí velice svěžím dojmem a je plný
optimismu, který z celého obrazu přímo dýchá. Sám malíř je jedním z nejsložitějších a nejúžasnějších
malířů této doby, což právě toto dílo odráží. Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte bylo
vykládáno velice různě. Je to zároveň obšírná a pozorná kronika i plod bezprostředního pozorování
způsobů nové, průmyslové civilizace. Jde o analýzu zbavenou všech prchavých prvků. Velký obraz
neděle v průmyslovém pařížském předměstí je především přesný portrét společnosti. Pod chladnou
kronikou pulsuje jemná ironie, sklon zdůrazňovat nepředvídatelné stránky navenek ctihodné městské
společnosti.
Moje celkové hodnocení je takové, že se mi dílo velmi líbí. Znám ho už delší dobu (poprvé jsem ho
viděla při hodině dějepisu na základní škole a už v té době mě oslnilo) a líbí se mi energie, která na
mě z tohoto obrazu přímo dýchá.
Seznam použité literatury a zdrojů
[1] CHASTEL, ANDRÉ – Georges Seurat. Praha, 1982, 119 s.
[2] PIJOAN, J. Dějiny umění 6. 1. vydání. Praha: Odeon, 1981, 365 s.
[3] PROKOP, V. Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov: O. K. – Soft, 1998.
[4] Georges Seurat; 2012, viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Seurat
[5] A Sunday on La Grande Jatte. 2012; viz:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:A_Sunday_on_La_Grande_Jatte,_Georges_Seurat,_1884.png