Základní ovládání MS Excel
Společnost Microsoft je největší softwarovou firmou na světě, která má dominantní postavení na trhu s operačními systémy s kancelářskými aplikacemi. V roce 1975 ji pod původním názvem Micro-soft společně založili Paul Allen a Bill Gates.
Své centrální sídlo má Microsoft ve městě Redmond ve státě Washington, který se nachází na západním pobřeží USA. Pobočky má však firma po celém světě. Česká pobočka zahájila svoji činnost v roce 1992 pod vedením Ivana Pilného. V roce 2007 ji vedla Jane Gilson.
Hlavním zaměřením Microsoftu je vývoj softwaru. Operační systém Windows je uživatelům nabízen již od roku 1995. Ten až do verze 2000 neobsahoval příliš zásadních úprav. Kompletního přepracování se systém dočkal až v roce 2001, kdy byla představena velice populární verze Windows XP.
Tu nahradil na začátku roku 2007 operační systém Windows Vista, který však nebyl mezi uživateli přijat zcela kladně. A to především jeho kvůli hardwarové náročnosti, jež systém kladl na počítače. Neúspěch Visty se Microsoft snažil zvrátit v roce 2009, kdy uvedl systém Windows 7, který přinesl podporu dotykového ovládání a radikálně snížil hardwarové nároky.
Tabulkový procesor (spreadsheet) umožňuje zapisovat čísla a krátké texty do tabulek a pak tyto zapsané údaje zpracovat podle výrazů (vzorců), které do tabulek rovněž vložil uživatel.
Tabulkové procesory jsou vhodné např. v medicíně pro automatické tištění pozvánek pro pacienty na kontroly, v ekonomice a v účetnictví lze s jejich pomocí provádět automatické sčítání příjmů, výdajů a dalších ukazatelů včetně dílčích seznamů položek, a tak mít v jakémkoliv časovém okamžiku přesný přehled o hospodaření. Tabulkové procesory zajišťují, že potřebné výsledky jsou vypočteny rychle a současně bezchybně.
Tabulkový procesor může automaticky přepočítat úroky, daně apod. Může kontrolovat termíny splatnosti vlastních i cizích pohledávek. Některé výpočty, které jsou ve finančnictví časté, jsou běžnou součástí tabulkových procesorů jako tzv. finanční funkce.
Jinou, často využívanou skupinou funkcí tabulkových procesorů jsou matematické funkce. Mezi tyto funkce náleží nejenom triviální úkony jako sčítání, násobení, ale i goniometrické a jiné funkce. Obvyklou vlastností tabulkových procesorů je automatický výpočet základních statistických charakteristik jako je průměr, směrodatná odchylka, vyhodnocení závislosti mezi změnami hodnot jednotlivých položek na základě vazeb neprogramovaných uživatelem apod.
Samozřejmostí dobrých tabulkových procesorů je možnost zobrazit a vytisknout údaje, které jsou uloženy v tabulce, v podobě různých sloupcových, čárových, koláčových a jiných grafů. Tyto grafy je možno popsat písmeny různé velikosti a tvaru.
Složitější úlohy je vhodné přenechat programátorovi, který nám sestaví požadovanou tabulku a vloží do ní všechny potřebné vzorce. Uživatel již jen tabulky při své práci naplňuje údaji.
S tabulkami lze zacházet jako s texty, lze kopírovat údaje v rámci jedné tabulky i z jedné tabulky do druhé. Lze části tabulek rušit nebo přemísťovat jinam. Vyplnění tabulky lze překopírovat bez přepisování do textového editoru a zpracovat spolu s ostatním textem jako součást obchodní zprávy, zdravotnického hlášení apod.
MICROSOFT EXCEL
Microsoft Excel je tabulkový procesor od firmy Microsoft pro operační systém Microsoft Windows a počítače Macintosh. Už od verze 5 z roku 1993 má dominantní postavení na trhu. Dnes se prodává hlavně jako součást kancelářského balíku Microsoft Office. Jeho hlavním konkurentem je Calc, který je součástí balíku kancelářských aplikací OpenOffice.org.
Základní ovládání Excelu
Spuštění
Klikneme na tlačítko START, myší najedeme na položku PROGRAMY a ze seznamu vybereme MICROSOFT EXCEL a kliknutím ho spustíme. Spouštění Excelu přes nabídku START a PROGRAMY má jednu velkou výhodu. V položce PROGRAMY najdeme všechny dostupné programy, které se nacházejí v počítači. Proto tam najdeme i programy, které nemají zástupce na hlavní ploše nebo na liště.
Orientace v tabulce
Po spuštění Excelu uvidíme na obrazovce jednu velkou tabulku složenou z pravidelné mřížky. Každé políčko mřížky představuje buňku, do které můžeme psát čísla nebo text. Těchto buněk máme k dispozici mnoho, protože Excel obsahuje přibližně 60 000 řádků a 250 sloupců. Vodorovný pruh buněk se označuje jako řádek. Svislý pruh buněk se označuje jako sloupec.Díky sloupcům a řádkům má každá buňka svoji adresu. Adresa buňky je průsečík řádku a sloupce.
Psaní do tabulky
Klikneme–li myší na buňkou, tak se silně černě orámuje. Znamená to, že jsme si buňku vybrali a můžeme do ní psát. Při psaní se objeví ještě jeden kurzor v podobě svislé čárky. Je to textový kurzor, který nám napovídá místo, kam píšeme číslo nebo písmeno.Když máme text napsaný, stiskneme klávesu ENTER. Tak text v buňce potvrdíme. Zároveň se pod ní černě orámuje další buňka, do které zase můžeme začít psát.
Úprava obsahu buněk
Najedeme kurzorem myši nad buňku (kurzor ve tvaru kříže) a dvakrát na buňku klikneme. Tím se v buňce objeví textový kurzor, který posuneme na potřebné místo. Mazání můžeme provést klávesou BAKSPACE.
Označování buňky
Prvním krokem je označení toho, co budeme kopírovat nebo přesouvat. Buňku označíme kliknutím a objeví se známé tučné označení buňky. Znamená to, že s buňkou můžeme pracovat.
Kopírování buňky
Kopírování je množení. To, co kopírujeme, nezmizí. Po označení můžeme začít kopírovat. Kopírovat pomocí klávesové zkratky CTRL + C nebo kliknutím na pravé tlačítko myši, kdy z nabídkového okna odklikneme příkaz KOPÍROVAT.Pak už stačí vybrat místo, na kterém kopii umístíme, a do toho místa ji vložíme klávesovou zkratkou CTRL + V. Nebo kliknutím na pravé tlačítko myši a z nabídkového okna odkliknutím příkazu Vložit.
Vyjmutí buňky
To, co je označené, zmizí, a proto ho můžeme přenést na nové místo. Jakmile je označeno, můžeme se pustit do vyjmutí. Vyjmutí můžeme provést pomocí klávesové zkratky CTRL + X nebo kliknutím na pravé tlačítko myši, kdy z nabídkového okna vybereme příkaz Vyjmout. Pak už stačí vybrat místo, na které kopii umístíme, a do toho místa ji vložíme klávesovou zkratkou CTRL + V. Nebo kliknutím na pravé tlačítko myši a z nabídkového okna odkliknutím pole Vložit.
Uložení
U Excelu pracujeme s takzvaným sešitem. Sešit se skládá z několika listů, ve kterých můžeme mít rozpracovaných několik tabulek. Když svoji práci neuložíme, tak o ni přijdeme. Myší rozklikneme položku SOUBOR a z nabídkového okna odklikneme položku ULOŽIT JAKO. V nabídkovém okně vyplníme kolonku NÁZEV SOUBORU a dáme ULOŽIT. Pojmenovaný sešit můžeme ukládat i v průběhu práce odkliknutím tlačítka se symbolem diskety.
Tisk práce
Před tisknutím práce je rozumné se podívat v náhledu, jak bude vypadat. Náhled na stránku najdeme v poli SOUBOR. Pak už jenom z nabídkového okna vybereme políčko NÁHLED.Když je náhled v pořádku, můžeme ho vytisknout kombinací kláves CTRL + P nebo ho můžeme vytisknout přes nabídku SOUBOR, ze které vybereme nabídku TISK a pak už stačí odkliknout tlačítko OK.
Zavření programu
Po uložení práce program ukončíme přes nabídku SOUBOR, ve které odklikneme nabídku KONEC.
Základní formátování tabulek
Formátováním je myšleno úprava formy (vzhled tabulky). Nejjednodušší je formátovat tabulku, až ji máme hotovou. V Excelu je zbytečné se zabývat vzhledem tabulky, když neznáme její obsah. Jen nad jednou věcí se dopředu rozmyslíme, nad tím, co budeme vkládat do řádků a co do sloupců.
Výběr buněk
Musíme přesně označit buňky, které budeme chtít formátovat. Bez označení buněk Excel žádné formátování neprovede.Nepraktičtější je výběr myší. Klikneme levým tlačítkem do buňky, ve které chceme, aby nám tabulka začínala. Levé tlačítko stále budeme držet a myší si roztáhneme označení, kam budeme chtít, a tehdy tlačítko myši pustíme.
- Výběr celého řádku-Stačí levým tlačítkem myši kliknout na číslo řádku.
- Výběr sloupce-Stačí levým tlačítkem myši kliknout na písmeno sloupce.
- Výběr celé tabulky sešitu-Levým tlačítkem myši klikneme na průsečík sloupců a řádků.
- Výběr nesousedících buněk-Stiskneme klávesu CTRL, pak stiskneme levé tlačítko myši a pustíme ho tehdy, až jsme si popojetím myši označili buňky, které potřebujeme.
Tabulka a její formátování
V pravém dolním rohu označené buňky se zobrazí čtvereček. Na tento čtvereček klikneme levým tlačítkem myši a tlačítko stále držíme. Myší sjedeme na řádek, kam až chceme kopírovat a pustíme levé tlačítko myši.Tabulku si označíme a klikneme na pravé tlačítko myši. Zobrazí se nabídkové okno, ve kterém zvolíme příkaz FORMÁT BUNĚK. Poté se zobrazí příkazové okno FORMÁT BUNĚK.
Příkazové okno obsahuje několik záložek:
1. Záložka zarovnání-V této záložce se zarovnává text v buňkách.
2. Záložka písmo-V této záložce si můžeme vybrat druh, řez (tučně, kurzíva…) a velikost písma. Zároveň je zde možné si vybrat barvu a efekty písma.
3. Záložka ohraničení.Ohraničovat můžeme jak celou tabulku, tak její části a její jednotlivé buňky. Ohraničení můžete provést čárou, u které si můžete zvolit různou tloušťku. Čáry můžete vkládat do tabulky podle navigátoru, který záložka obsahuje. Zároveň si můžete vybrat i barvu čáry.
4. Záložka vzorky-V této záložce si můžeme vybrat nejen barvu podkladu tabulky, ale i její vzorek.
Buňky a jejich formátování
Stává se, že do buňky napíšeme text, který svojí velikostí přesahuje do sousední buňky. V tabulce je to nepraktické, a proto Excel poskytuje nástroje na změnu velikostí buněk.
1. Změna šířky a výšky buňky-Při změně šířky najedeme kurzorem myši na čáru ohraničující číslice řádků. Zobrazí se šipky, které znamenají, že můžeme řádek pohybem myši roztahovat.Sloupec roztáhneme úplně stejně, jenom myší najedeme na čáru ohraničující písmena.
Automatický formát
Tabulku si můžeme sami udělat, nebo si ji předpřipravenou vybrat z nabídky Excelu. Předpřipraveným tabulkám říkáme automatický formát. Při jeho využití si stačí označit oblast buněk, ve kterých budeme chtít mít tabulku. Pak už stačí kliknout na příkaz FORMÁT a vybrat nabídku AUTOMATICKÝ FORMÁT. Nakonec si vybereme tabulku, která se po kliknutí na tlačítko OK zobrazí.
Vytváření grafu
Grafy z Excelu slouží k optickému zobrazení číselných dat. Z grafu je snadnější zjistit růst nebo pokles třeba prodeje než z číselných dat v tabulce. Bez tabulky nikdy nevytvoříme graf.Nejdříve si připravíme tabulku.Hotovou tabulku si označíme a klikneme na nabídku VLOŽIT, ze které vybereme příkaz GRAF, který zobrazí okno PRŮVODCE GRAFEM.Levé pole průvodce obsahuje výběr druhů grafů a pravé pole jejich varianty.Zvolíme si typ grafu a přejdeme na druhé okno průvodce kliknutím na tlačítko DALŠÍ.Ve druhém okně zadáváme zdrojová data grafu, které jsme si předem již označili. Proto klikneme na tlačítko DALŠÍ.Třetí okno je nástroj grafické úpravy grafu. Obsahuje několik záložek:
- Záložka názvy-Zde si můžeme pojmenovat graf a osy X a Y.
- Záložka osy-V této záložce si můžeme zapínat a vypínat jednotlivé osy.
- Záložka mřížky-Zapíná a vypíná mřížky. Mřížky jsou pomocné svislé a vodorovné úsečky v grafu, které pomáhají ke snadnějšímu odečtu zobrazovaných hodnot grafu.
- Záložka legenda-Vyplněním této záložky se zobrazí u grafu legenda. Legenda vysvětluje, co která řada grafu znamená.
- Záložka popisky dat-Umožňuje doplnit přímo k jednotlivým bodům informace o grafu (hodnota, název kategorie)
6.Záložka tabulka-Umožní přiložit tabulku jako součást grafu.Když vyplníme všechny tyto záložky, tak odklikneme tlačítko OK a zobrazí se poslední okno průvodce. V posledním oknu průvodce nakonec stačí kliknout na příkaz DOKONČIT a graf se vytvoří v listu.
V Excelu jde provádět dalších nespočetně mnoho úprav a operací. Např. matematické přes funkci KDYŽ.
Použitá literatura: www.excelnavod.sweb.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tabulkov%C3%BD_procesor