Životní prostředí v ČR a jeho stav

Regiony ČR a kvalita ŽP – stav

Jedním ze základních faktorů, který často výrazně ovlivňuje stav a vývoj společnosti i ekonomiky v regionech, je stav životního prostředí. Pro jeho zhodnocení je nutné znát nejen faktory ovlivňující jeho kvalitu, ale především důsledky zhoršování stavu. Současný stav a vývoj jednotlivých složek prostředí lze s poukazem na nejpostiženější regiony shrnout asi takto:

Ovzduší

Jeho stav je i přes dílčí zlepšení způsobené především vlivem útlumu těžkého průmyslu na celém území státu pod evropským průměrem. Česká republika nadále patří k předním producentům škodlivin v ovzduší. Nejhorší je stav v Severočeském kraji a ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci. Nejvíce postiženými městy mimo tyto oblasti jsou Praha a Plzeň. Značné problémy jsou i ve všech oblastech se špatnými rozptylovými podmínkami. Vzhledem k celkově špatnému stavu ovzduší existuje i řada dalších inverzních kotlin mimo nejpostiženější oblasti.

Voda

Celkově špatný stav životního prostředí a především destrukce krajiny se projevují výrazným poklesem vydatnosti vodních zdrojů, narušením podpovrchového odtoku, zvýšenou rozkolísaností průtoků ve vodních tocích i zhoršením jakosti podpovrchových a podzemních vod, se všemi důsledky na ekosystémy. Stav vodních zdrojů je limitujícím faktorem vývoje oblastí ze všech hledisek a jedním z nejzávažnějších ekologických faktorů vůbec. Více než 50 % všech zdrojů pitné vody neodpovídá státní normě. Závažné jsou zejména zvýšené koncentrace organických látek. Znehodnocením a nedostatkem pitné vody jsou postiženy i ty oblasti České republiky, které se jinak jeví málo postižené stavem životního prostředí, například většina jihočeských okresů.

Lesy

Pokrývají asi 34,4 % území České republiky a jsou krajinotvorným prvkem zásadního významu s mnoha nezastupitelnými funkcemi, především představují záruku ekologické stability krajiny a mají nedozírný půdoochranný a vodohospodářský význam. Na většině území je vývoj lesů hluboce narušen zejména imisemi a ukládáním škodlivých látek. Nejtěžší poškození vykazují smrkové monokultury a lesy s převahou smrku a borovice. Varující je, že mimo oblasti již těžce narušené, se snižuje vitalita lesních dřevin i v relativně „čistých“ oblastech.

Regiony ČR a kvalita ŽP – důsledky

Změny v životním prostředí se svými důsledky promítají do celé společnosti, především v sociální oblasti, vznikají zde značné ekonomické škody (především ztráty způsobené zvýšenou nemocností a úmrtností, náklady na kompenzační a nápravná opatření, či snížením objemu a kvality zemědělské, lesní a průmyslové produkce), dochází k destrukci hmotného i kulturního dědictví.

Důsledky negativních faktorů se projevují především v klimatických i mikroklimatických změnách a v kontaminaci potravních řetězců, na jejichž konci zpravidla stojí člověk. Nejzávažnější je vliv životního prostředí na zdraví obyvatelstva. Přestože se od roku 1990 mírně zvýšila průměrná délka lidského života v České republice, lze nadále sledovat růst alergií a nádorových onemocnění. Zanedbatelné není ani narušení psychického zdraví značné části populace. Území, na kterých zdravotní problémy úzce souvisí se stavem životního prostředí, zahrnují většinu velkých měst. Mezi nejpostiženější oblasti patří severní Čechy a severovýchodní Morava, hradecko-pardubická oblast, Praha, Brno, Plzeň a Mělnicko. Podle údajů z roku 1991 žije v České republice přibližně 2,5 miliónů obyvatel v extrémně a 3,3 milióny obyvatel v silně narušeném životním prostředí (celkem tedy cca 50 % veškeré populace). Zvlášť nepříznivý trend úmrtnosti vykazuje teplický region, Neratovice a Kralupy. V severních Čechách je obecně o 12 % vyšší dětská úmrtnost než na ostatním území. Úmrtností na nádorová onemocnění se Česká republika řadí k předním zemím v Evropě.

Regiony ČR a kvalita ŽP – pozitivní trendy

Pozitivní trendy se naopak projevují v ochraně přírody, zejména v rozšiřování sítě chráněných území. Jejich příznivý vliv spočívá nejen v možnostech účinnější ochrany genofondu, ale i v možnosti rekreačního využití s dopadem na zdravotní stav obyvatelstva.

Přes řadu dílčích pozitivních změn však dosud orgány ochrany přírody a životního prostředí nedisponují dostatečně účinnými nástroji a jejich autorita i společenská prestiž, v závislosti na nízké míře ekologického povědomí, není na dostatečně vysoké úrovni.

Závěr

Nemělo by valný smysl pokoušet se převádět rozrůzněnost okresů České republiky na společného jmenovatele. Některé rozdíly jsou přirozené rozdíly životních stylů, k těm patří například výjimečné charakteristiky Prahy a Brna, a kdyby zmizely, byla by česká společnost o něco ochuzena. Jiné rozdíly naopak představují potenciální problémy (například příliš ostrá diferenciace míry nezaměstnanosti).

Kde se však objevuje nebezpečí již aktuálně? Jsou to oba problematické severní regiony – pánevní oblast na severozápadě Čech a severní moravské okresy. Zde se kumulují snad všechny ukazatele sociální a ekonomické problémovosti s děsivým stavem životního prostředí. Není divu, že se v nich setkáváme i s nadprůměrnou mírou sympatií k radikálním politickým proudům, k vládě tvrdé ruky a despektu k polistopadovému vývoji. Nepředstavují ovšem sud s prachem v základech ekonomické reformy, jak někdy tvrdí naše žurnalistika. Jsou na takovou roli příliš malé jak co do počtu obyvatel, tak co do faktického ekonomického významu.