Význam, funkce a zdroje vitamínu D
Pojmem vitamin D označujeme skupinu sloučenin, která je nezbytná pro minerální rovnováhu v organismu. Patří sem zejména
- vitamin D2 – ergokalciferol, který se vyskytuje v rostlinách,
- vitamin D3 – cholekalciferol, vyskytující se v živočišných tkáních, který tvoří cca 80% z celkové aktivity vitaminu D,
- analog vitaminu D2 dihydrotachysterol, kalcitriol jako forma vitaminu D3 a
- syntetické látky kalcipotriol a takalcitol pro místní aplikaci na kůži..
Díky své chemické struktuře, obsahující kruhovou strukturu cholesterolu, patří mezi steroidy.
Díky tomu, že cholekalciferol se syntetizuje v kůži působením UV světla na 7-dehydrocholesterol, nesplňuje zcela definici vitaminů. Protože však jeho tvorbu v kůži ovlivňuje řada faktorů (např. zeměpisná šířka, sezónní změny, znečištění vzduchu a také plocha osluněné kůže) a také protože v některých případech není množství vitaminu D, získaného touto cestou postačující, byl vitamin D mezi esenciální nutrienty zařazen.
Vitamin D je absorbován v horní části tenkého střeva za pomoci solí žlučových kyselin cca v polovičním množství z celkového příjmu. Zbytek se vyloučí ve stolici, částečně močí. Resorbovaný kalciferol se metabolizuje v játrech na 25-hydroxycholekalciferol (kalcidiol), což je forma vitaminu D, která cirkuluje a pokud to organismus vyžaduje, je dále metabolizována v ledvinách na aktivní formy vitaminu D, hlavně na 1,25-dihydroxycholekalciferol (kalcitriol). Tvorba kalcitriolu, který působí jako hormon, je regulována aktuální potřebou vápníku v organismu. Kontrolními faktory jsou jednak hladina samotného kalcitriolu, jednak množství parathyroidního hormonu, vápníku a fosforu v krvi.
Podobně jako ostatní vitaminy rozpustné v tucích se i vitamin D ukládá v těle, hlavně v tukových tkáních a svalech. Zásoba vitaminu D stačí na 2-4 měsíce.
Výskyt a zdroje
Vitamin D se vyskytuje zejména v tuku jater ryb a v některých mořských rybách (tresky, sardinky, sledi, makrely, lososi). Menší množství vitaminu D obsahují kvasnice, vejce, maso mléko, máslo. Chudými zdroji vitaminu D jsou zelenina a ovoce. Někdy se vitamin D přidává do umělých tuků.
Největším zdrojem vitaminu D je tedy rybí olej získaný z čerstvých jater rozličných druhů tresek. Játra tresek jsou až 8 kg těžká a obsahují až 60% oleje, který se buď odlisuje za studena, nebo se vytaví vodní parou, obvykle v atmosféře CO2 (k zamezení oxidace). Stáním při –5°C se z oleje vyloučí asi 20% „rybího stearinu“. Olej se pak odfiltruje. Skládá se z větší části z glyceridů nenasycených kyselin se 16, 18 a 20 uhlíky (zoomarová, terapinová, jekorinová, jekoleinová, olejová, linolová) a z menšího podílu kyselin nasycených (palmitová, myristová). Dále je v rybím oleji cholesterol a některé vitamíny, zejména A, E a právě vitamín D.
Funkce v organismu
Vitamin D je nezbytný pro udržení minerální rovnováhy, protože ovlivňuje absorpci vápníku a fosforu v tenkém střevě a tím mineralizaci a demineralizaci kostí. Vitamin D má tedy důležitou roli v zabezpečení správných funkcí svalů, nervů, krevní srážlivosti, buněčného růstu a využití energie. (Používá se při léčbě demineralizace kostí, u tetanických stavů, při zvýšené dráždivost motorických nervů, u sklonu ke křečím.) Vitamin D je také důležitý pro sekreci insulinu a prolaktinu, pro adekvátní imunitní a stresové reakce organismu, účastní se syntézy melaninu a je důležitý pro diferenciaci kožních a krevních buněk.
Projevy deficience
Jedním z prvních příznaků skrytého nedostatku vitaminu D je nízká hladina vápníku a fosforu v krevním séru a současně zvýšená aktivita alkalické fosfatázy. Tento stav je manifestován svalovou slabostí a ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím.U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, dráždivost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Nedostatek vitaminu D může vést ke zvýšené křehkosti kostí ve stáří.
Akutní nedostatek vitaminu D se projeví u dětí onemocněním, zvaným křivice, rachitis, u dospělých osteomalcií. Pro obě onemocnění je charakteristická demineralizace kostí, která se projevuje deformacemi kostry a obloukovitým zahnutím končetin, poškozením zubů a poruchami růstu u dětí.
Stabilita
Vitamin D je relativně stabilní vzhledem ke skladování a kuchyňským úpravám, pokud je v potravinách v suchém stavu a za přítomnosti antioxidantů. Citlivý je na působení vzdušného kyslíku, světla a tepla.
Denní doporučené dávky u lidí a bezpečnost
Stanovení denní doporučené dávky vitaminu D je obtížné, protože vitamin D se částečně tvoří z vlastních zdrojů v kůži, a jeho množství není stanoveno. Obecně lze říci, že zdravý člověk, nevyhýbající se slunci, nepotřebuje externí přívod vitaminu D. Nedostatkem vitaminu D naproti tomu trpí kojenci, malé děti a staří lidé. Proto se např. kojencům do šesti měsíců vitamin D podává orálně. Další rizikovou skupinou, která může trpět nedostatkem vitaminu D jsou vegetariáni, alkoholici, epileptici, lidé s nemocemi jater, ledvin, nebo lidé s poruchou absorpce tuků.
Denní doporučená dávka pro tento vitamin není v ČR stanovena, navržena byla v roce 1999, a to
- 5g pro dospělé,
- 7,5g pro kojence do 6 měsíců,
- 10g pro děti, těhotné a kojící ženy.
Denní dávka vitaminu D by neměla překročit pětinásobek denní doporučené dávky, tedy 25g/den. Při vyšších dávkách může dojít ke kalcifikaci měkkých tkání, narušení správného růstu, a poškození ledvin.
Při nadměrném množství vitaminu D se mohou vyskytnout nebezpečné symptomy: nechutenství, žaludeční a střevní potíže, zvracení, zácpa, bolesti a křeče břicha, dehydratace, zvýšené močení, žízeň, malátnost, bolesti hlavy, psychické změny a ukládání vápníku v cévách a ledvinách – kvůli nebezpečí otravy by se tedy neměla při užívání léků s obsahem vitaminu D překročit denní dávka.
Zvýšené opatrnosti při aplikaci vitaminu D je třeba v těhotenství (při předávkování se mohou vyskytnout u dítěte malformace jako jsou srdeční vady a poruchy příštitné žlázy), při kojení (podávání farmakologických dávek vitaminu D kojícím matkám může způsobit zvýšenou hladinu vápníku v krvi u kojených dětí) a také při současném podávání léků ze skupiny srdečních glykosidů a při nedostatečné činnosti ledvin. Nesmí se používat při zvýšené hladině vápníku v krvi, při zvýšeném vylučování vápníku močí, u stavů vážného odvodnění organismu.
Účinek vitaminu D se snižuje při současné aplikaci léčiv vážících fosfor (léky snižující překyselení žaludeční šťávy s obsahem solí hliníku a hořčíku), barbiturátů a rifampicinu.
Literatura
LANGBEIN, K., MARTIN, H., P., WEISS, H. Hořké pilulky. Praha: Victoria publishing, 1990
MUDr. HEJDA, STANISLAV DrSc. Výživa a zdravotní stav člověka. Praha: Avicenum, 1987
MINAŘÍK, JAN. Farmakognosie. Praha: Avicenum, 1979
webové stránky