Výživa onkologicky nemocných pacientů
Výživa je jednou ze základních potřeb lidského organismu. Když je člověk oslaben nemocí, nároky na příjem energie a živin jsou podstatně vyšší. Dobrý stav výživy pacienta je základním předpokladem plného účinku léčby onemocnění a zlepšuje jak vyhlídky na rychlé uzdravení, tak na návrat pacienta do běžného života. V nemoci organismus reaguje velmi úsporně a veškerou energii šetří na boj s nemocí. Jelikož trávení živin spotřebovává značné množství energie, snaží se tělo tomuto výdeji bránit. Využití tukových zásob je v nemoci problematické, a proto jsou potřebné energie a bílkoviny získávány ze svalové hmoty (jako první se odbourává svalovina hrudníku a srdeční svalovina, což má za následek jak ztížené samovolné dýchání, tak srdeční výdej). Tím dojde velmi rychle k celkovému oslabení organismu. Obzvlášť rychle tato situace nastává u starších pacientů, kteří nemají takovou zásobu svalové hmoty. Pacient oslabený nemocí přestane být soběstačný, nemůže se sám pořádně najíst a problém se dále prohlubuje („bludný kruh malnutrice“). Malnutrice je proto často nazývána „tichým zabijákem“. Malnutrice vede i ke zhoršení imunitní odpovědi a hrozí mnohem větší riziko infekčních komplikací. Velký vliv má malnutrice i na hojení ran, protože pacient nemá dostatek bílkovin a živin, které tvoří základní stavební složky pro hojení rány.
Nežádoucí účinky nádorového onemocnění a komplikace při příjmu potravy:
– nechutenství
– nevolnost a zvracení
– průjmy
– zácpa
– sucho v ústech spojené s poruchou polykání
– hubnutí
– potlačená imunita
Důležitý je odhad potřeby energie a složek potravy, který získáme výpočtem BMI. Celková kalorická potřeba dospělého při pobytu v nemocnici při klidovém režimu, bez zvýšených nároků je u mužů (žen) mladších 60 let 30 (25) kcal/kg/den, starších 60 let je 25 (20) kcal/kg/den.
Výživa v průběhu onkologické terapie je velmi důležitá. Nemocní, kteří dokáží dobře jíst, lépe snášejí nežádoucí účinky léčby, lépe bojují s případnou infekcí. Aby se zabránilo vzniku odporu k pacientovým oblíbeným jídlům, je vhodné tato jídla v období léčby vynechat. Systematická a intenzivní péče o dutinu ústní je nezbytná. Je také vhodné vyhnout se jídlům s extrémní teplotou, suchým a silně kořeněným pokrmům. Nedoporučují se limonády či minerální vody sycené kysličníkem uhličitým – způsobuje nadýmání. Dále pak nepodáváme luštěniny, brokolici, květák, kapustu, okurku, ředkvičky, agresivní ovoce – ananas. Příliš intenzivní vůně stravy může přispívat k nevolnosti.
Nemocnému se nejlépe jí v dobře větrané místnosti. Není nutné dodržet striktní časový režim – přizpůsobíme potřebám nemocného. V případech, že nemocný trpí občasnou nevolností, je vhodné vyčkat s příjmem tekutin až 30 minut po jídle. Často jsou lépe snášena chladná jídla a nápoje, vhodné pro nemocné se sníženou chutí k jídlu jsou mléčné tekuté přípravky. Mezi lehce stravitelná jídla patří: acidofilní mléko či podmáslí, čerstvé jogurty, netučný tvaroh, jemné libové maso, drůbeží, telecí či jehněčí, ryby. Vhodné je zvýšit příjem bílkovin, např. obohacení jídla smetanou, vejci, tvarohem, ořechy. Podstatné pro dobré trávení je polykat vše dobře rozkousané, esteticky upravené.
K nejčastějším projevům nádorového onemocnění spojených s nedostatečnou výživou patří nádorová kachexie (silná podvýživa), která se vyskytuje přibližně u 70 % pacientů. Vyvážená, plnohodnotná a energeticky dostatečná strava se správným poměrem základních nutričních složek – bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů, minerálů, stopových prvků a vlákniny – je nezbytnou podmínkou optimálního průběhu léčby a významně přispívá ke zlepšení celkového zdravotního stavu onkologických pacientů. Jedním z možných způsobů, jak obnovit plnohodnotný příjem energie a živin jsou přípravky enterální klinické výživy uzpůsobené k popíjení – sipping. Jedná se o přípravky řady Nutridrink a Fortimel, které se dodávají do lékáren v různých variantách a příchutích nebo variantě bez příchutě, pacient si tedy může vybrat co mu nejvíce chutná. Jedná se o kompletní a vyváženou tekutou stravu uzpůsobenou k okamžitému použití jako nápoj. Popíjení přípravků enterální klinické výživy pomůže obnovit plnohodnotný příjem energie a živin v jejich optimálním poměru. Tyto přípravky lze též využít při přípravě denních jídel.
Výhody sippingu: – Přesně definované nutriční složení
-Vyvážený poměr živin (bílkoviny, tuky, sacharidy, minerály, vitaminy,
stopové prvky)
– Vysoký obsah energie v malém objemu (1,5 kcal/ml)
– Snadná vstřebatelnost živin při malých nárocích na trávení
– Široký výběr příchutí a typů přípravků (mléčný, nemléčný, jogurtový)
Větší množství umělé výživy nemocní obvykle snášejí pouze krátkodobě. Takové množství již zpravidla vyžaduje podávání žaludeční sondou. Dnes používané sondy jsou tenké, zaváděné nosní cestou do žaludku, a nemocnými bývají na přechodnou dobu několika týdnů dobře tolerovány. Pokud je to možné, upřednostňujeme výživu do střeva, protože slouží k výživě střeva, je to fyziologická cesta, je po ní méně komplikací. Někdy se nevyhneme podání výživy do žíly, protože např. pacient nemůže přijímat potravu, nebo je nefunkční zažívací trakt. Pokud je to možné, dáváme alespoň malé množství výživy do střeva, aby se udržela funkce střeva a předešlo se atrofii (zeslabení) střevní sliznice.
Z farmakologických prostředků je možno zkusit glukokortikoidy (př. Prednison). Vzhledem k možným nežádoucím účinkům by kortikoidy měly být podávány nejvýše několik týdnů. Dobré zkušenosti jsou s podáváním Megace®, kterými lze léčit nemocné obojího pohlaví. Vzhledem k tomu, že nádorová onemocnění představují zvýšené nároky na vitamíny a stopové prvky, je vhodným doplňkem léčby i podávání vitamínů.
V září roku 2007 schválila Česká Onkologická společnost Standardy nutriční péče, jejichž součástí je tzv. Screeningový Formulář. Tento Formulář je návod pacientovi, jakým parametrům své váhy má věnovat pozornost během onemocnění a se svým zjištěním má kontaktovat lékaře, který mu po zhodnocení výsledku doporučí kontakt na nutričního terapeuta, či může doporučit popíjení přípravků klinické výživy.
Použitá literatura:
GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora, praktický rádce pro zdravotní sestry. 1 vyd. Praha: Grada, 2007. 240 str. ISBN 978-80-247-1868-2
Česká onkologická společnost: Rady pro nemocné léčené chemoterapií.
http.://www.linkos.cz/pacienti/léčba/farma3.php?t=21 ,15.8.2008.
ŠACHLOVÁ, M.: Dietní poradenství a perorální nutriční doplňky. Masarykův onkologický ústav v Brně, Brno 2008 (studijní materiál).
STARNOVSKÁ, T., PAVLÍČKOVÁ, J., HRBKOVÁ, D.: Praktická příručka pro pacienty: Výživa při nádorovém onemocnění. Praha 2007.
KLENER, P. Chemoterapie, minimum pro praxi. 1.vyd. Praha: Triton, 1999. 114 str.
ISBN 80-7254-028-9