Vodní zdroje severočeského kraje
1. Základní charakteristika
Vodní zdroje v kraji se tvoří a obnovují z atmosférických srážek. Poloha na nejnižším místě říční soustavy Čech umožňuje využívat mohutný zdroj v podobě Labe, jehož povodí přísluší podstatná část území severočeského kraje. Pouze Liberecko, část šluknovského a Frýdlantského výběžku, patří k povodí Lužické Nisy, odvádějící vodu do Odry.
Krajem prochází linie hlavního evropského rozvodí mezi Severním a Baltským mořem – probíhá napříč Jizerskými horami, po hřbetu Černé Studnice na Javorník a vrcholovou linií Ještědu a Lužických hor.
- Členitost území (viz tab. 1)
- přes 40 % plochy kraje má více či méně členitý povrch, zbytek území je poměrně plochý. Značný hydrologický význam mají okrajová pohoří, především Jizerské hory jsou důležitou sběrnou oblastí (roční úhrn srážek 900 – 1450 převyšuje celostátní průměr).
- „Hornatiny a vrchoviny Krušnohorské soustavy ovšem také vytvářejí dešťový stín, značně negativně ovlivňující situaci v Poohří na Žatecku a Lounsku.“ (Kačura, 1980)
- typologie reliéfu ovlivňuje i hustotu osídlení, v kraji jsou rozsáhlé plochy rovin, pánví a pahorkatin.
Tabulka č. 1: Členitost území severočeského kraje (v %)
| Typ reliéfu | Akumulační pánve | Pahorkatiny | vrchoviny | Hornatiny |
| Severočeský kraj | 22,3 | 41,8 | 21,8 | 15,1 |
| ČR | 22,0 | 37,9 | 29,1 | 11,0 |
(zdroj: Němeček, 1983)
- Výškové poměry (viz tab. 2)
- většina území kraje leží v nadmořské výšce 200 – 500m. Jen necelá desetina plochy má nadmořskou výšku do 200m a 4 % nad 800m. Výškové poměry rovněž značně ovlivňují vodní režim a další složky přírodního prostředí – srážky, odtoky, charakter půd a vegetace.
- Podhůří Jizerských a Krušných hor má hustotu vodní sítě nad průměrem ČR. Naopak minimální je hustota v oblasti Roudnicka.
Tabulka č. 2: Výškové poměry (% plochy kraje pro uvedená rozmezí nadmořské výšky)
| Nadmořská
výška m |
do 200 | 200 – 300 | 300 – 400 | 400 – 500 | 500 – 800 | nad 800 |
| Severočeský kraj | 8,3 | 30,1 | 27,0 | 13,4 | 17,2 | 4,0 |
| ČR | 5,0 | 19,9 | 17,9 | 24,2 | 28,7 | 4,3 |
(zdroj: Němeček, 1983)
- Povrchové zdroje
– říční síť na území kraje prodělala dlouhotrvající a složitý vývoj. Rozhodující vliv na charakter krajiny měla zejména křídová transgrese. Převážná část území dnešního kraje byla odvodňována Labem přes České středohoří již od pliocénu – jeho průlom tímto pohořím je jedním z mála případů na našem území, kdy řeka tekoucí v rovině proráží pohoří napříč. V souvislosti s přemisťováním koryta Ohře značně prodloužily své dolní toky krátké říčky tekoucí z Krušných hor.
- Minerální vody
– liší se od prostých podzemních vod obsahem minerálních látek. Na území severočeského kraje se vyskytují téměř všechny známé druhy minerálních vod – uhličité, chloridové, síranové, studené či termální. Jsou zde vývěry kyselek ve Vratislavicích, Libverdě. Řada zdrojů naopak již využívána není, některé zanikly v důsledku lidské činnosti – např hořké síranové vody v Bylanech.
Seznam použité literatury:
Kačura, G.: Minerální vody severočeského kraje. Ústřední ústav geologický, Praha 1980, 170 s
Balatka, B.: Řeky ČSSR. Ročenka Lidé a Země. Academia, Praha 1979, s. 127
Němeček, V. a kol.: Geografie severočeského kraje – Fyzická geografie. PF UJEP, Ústí nad Labem 1983, s 57 – 70
http://bimbo.fifi.cvut.cz/~horsky/prehrady/ohre.htm#vrch