Průzkum Měsíce – mise Luna a Apollo
Poznámky k prezentaci Mise na Měsíc
Politické pozadí
I po roce 1945 se velká část vědeckého výzkumu týkala vojenských zakázek. Nejvíce prostředků se soustředilo do jaderného výzkumu a do výzkumu vesmíru. Zároveň se rychle stupňovalo mezinárodní soupeření na poli vědy. Závody dvou světových superbloků se zaměřily zvláště na mírové dobytí blízkého kosmu, ale i na získání vojenské převahy, což podněcovalo rozvoj raketové techniky. Soupeření USA a SSSR na poli kosmonautiky a kosmického výzkumu vrcholilo v 60. A 70. letech. Kosmickou epochu lidstva odstartovala družice SSSR Sputnik 1 vypuštěna z kosmodromu Bajkonur 4. 10. 1957. Další úspěch zaznamenali Sověti 12. 4. 1961 a Američané je dohnali až 5. 5. téhož roku, kdy do kosmu vyletěl první Američan Alan Shepard.
Stručná historie Luny
Luna byl sovětský kosmický prodram nepilotovaných sond, který trval od roku 1959 do roku 1976. Přinesl řadu informací o Měsíci, o jeho složení, teplotě či gravitaci. Z celého programu 24 misí bylo 15 úspěšných, ačkoliv celkový počet misí byl vyšší. Mise, které nedosáhly orbitu, však nebyly do programu započítávány. V dobývání vesmíru Sověti nad Američany jasně vedli a nechtěli polevit. Program Luna jim skutečně zajistil velkou převahu nad USA. První sonda na Měsíci, první umělí satelit Měsíce a mnohé další úspěchy byly připsány právě SSSR.
Luna 2 – první sonda na Měsíci
Luna 2 byla první sonda ze Země, která dopadla na Měsíc. Odstartovala 12. 9. 1959 a na Měsíc dopadla druhý den. Váha sondy činila 390,2 kilogramů a konstrukčně se Luna 2 příliš nelišila od své předchůdkyně Luny 1. Kulovitá sonda se dvěma rozdělenými hemisférami byla na jedné straně vybavená systémem antén pro přenos rádiového signálu a na druhé polokouli natočené k Měsíci se nacházely kamery snímající detaily měsíčního povrchu. Vybavení sondy dále obsahovalo Geigrův počítač pro zjišťování radiace, magnetometr, zařízení na detekci mikrometeoritů atd.
Luna 3 – odvrácená strana Měsíce
Luna 3 vstoupila do historie jako první sonda, která získala fotografie odvrácené strany Měsíce. Odstartovala 4. 10. 1959 a byla v provozu 199 dnů. 20. 4. 1960 shořela při sestupu atmosférou Země. Snímky z 70% odvrácené strany Měsíce byly velmi nekvalitní, ale přece jen umožnily vytvořit první atlas Měsíce. Fotografie ukázaly rozdílný charakter odvrácené strany proti straně přivrácené. Sonda pouze dvě nová moře, která byla pojmenována Moskevské moře a Moře Snů. Svého hlavního cíle dosáhla a připsala Sovětům další prvenství v závodech v dobývání kosmu.
Luna 9 – první hladké přistání
Luna 9 byla první sondou ze Země, která měkce přistála na Měsíci. Luna 9 startovala na svojí cestu k Měsíci dne 31. ledna 1966 ze Sovětského svazu a na povrch dosedla 3. února 1966 v Oceánu bouří (Oceanus Procellarum). Luna 9 poskytla kvalitní detailní snímky povrchu. Kromě toho také natočila tři krátké filmy a zcela vyvrátila mýtus, že povrch Měsíce je sypký.
Luna 10 – první satelit
Úspěch zaznamenal SSSR i s Lunou 10, která odstartovala 31. března 1966 a stala se prvním umělým satelitem Měsícem. Pracovala na jeho orbitě ve výši 350–1007 km 56 dní, pak se chemické baterie vybily a přenos informací ustal. Tato Luna nepřinesla žádné fotografie, monitorovala jen různé druhy záření a dopad mikrometeoritů na povrch Měsíce. Stále existuje, ale již není sledována.
Luna 16 – první vzorky z Měsíce
Luna 16 byla sonda z programu Luna, která v roce 1970 poprvé dokázala dopravit z Měsíce vzorky měsíční horniny. Sonda odstartovala 12. 9. 1970 a 20. 9. bylo provedeno měkké přistání na povrchu v oblasti Mare Foecunditatis (Moře hojnosti). Ještě před ránem byla vrtačkou odvrtána hornina a dvě hodiny poté již návratové pouzdro odstartovalo na zpáteční cestu k Zemi. Dne 24. 9. se sonda dostala k Zemi, oddělilo se od ní přistávací pouzdro se vzorkem a přistálo s ním zabržděno padákem na území Kazachstánu. Část vzorku 1,07g byla později poskytnuta našim vědcům z ČSAV.
Luna 17 a Lunochod 1
Luna 17 byla další sonda z programu Luna, která v roce 1970 přistála na Měsíci a vysadila na něm dálkově řízenou samohybnou vědeckou laboratoř Lunochod 1. Startovala 10. 11. 1970 a na povrch Měsíce dosedla 17. 11. Lunochod poté fungoval až do 4. 10. 1971, pak mu došly zdroje.
Stručná historie Apolla
Apollo je americký kosmický program, který probíhal v letech 1961-1972 a v jehož rámci se uskutečnilo 15 misí. Přistání na Měsici se pro Apollo stalo prioritou až po projevu prezidenta USA Johna Fitzgeralda Kennedyho 25. května 1961, který zde uvedl, že by USA měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět do roku 1970. Kvůli závodění se SSSR se USA dopustilo několika chyb, které se projevily závadami na lodi Apollo 1. Nakonec se přistání na Měsíci uskutečnilo šestkrát.
Apollo 1 – katastrofa hned na poprvé
Apollo 1 je označení pro vesmírnou loď, která byla zničena 27. ledna během cvičné simulace odpočítávání. 27. ledna 1967 se posádka tvořená velitele Virgilem Grissomem, st. pilot Edwardem Whitem a pilotem Rogerem Chaffeem připravovala uvnitř kabiny, nacházející se na vrcholu rakety vztyčené na startovní rampě. V důsledku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár, při němž všichni tři astronauti zahynuli. Prvním uskutečněným pilotovaným letem programu Apollo byl let Apollo 7.
Apollo 7 – druhá šance
Mise Apollo 7 trvala 11. – 22. října 1968. Byla to první pilotovaná mise programu. Během jedenáctidenního letu na oběžné dráze Země posádka vyzkoušela velitelský/servisní modul, upravený po požáru Apolla 1.
Apollo 8 – okružní cesta orbitou
Apollo 8 je označení druhého pilotovaného letu programu Apollo. Zapsal se do historie kosmonautiky tím, že dne 24. prosince 1968 poprvé uskutečnila lidská posádka oblet Měsíce. Tu tvořili velitel Frank Borman, pilot velitelského modulu Jim Lovell a pilot lunárního modulu William Anders. Posádka se po desti obletech Měsíce a po 6 dnech, 3 hodinách a 1 minutě vrátila na Zem, na hladinu Tichého oceánu asi 2,5 km od plánovaného bodu poblíž Havajských ostrovů.
Apollo 11 – první člověk na Měsíci
Výprava Apolla 11 odstartovala k Měsíci 16.7.1969. Obrovská raketa Saturn V nesla na svém hrotu velitelský a servisní modul Columbia a v něm tři astronauty, Neila Armstronga, Edwina Aldrina a Michaela Collinse. 21.7. Armstrong a Aldrin přistáli jako první lidé na Měsíce v lunárním modulu Eagle. Ten zůstal na Měsíci 21 hodin a 37 minut. Úspěšná výprava skončila 24.7. do vod Tichého oceánu přibližně 1 500km od Havajských ostrovů. Kromě sérií fotografií s sebou přivezli i cca 23kg vzorků měsíční horniny.
Apollo 13 – pohroma se šťastným koncem
- 4. 1970 odstartovala k Měsíci mise Apollo 13 s posádkou tvořenou Jamesem Lovellem, Johnem Swigertem a Fredem Haisem. Po 56 hodinách došlo k explozi v jedné z nádrží se stlačeným kyslíkem, kterou pravděpodobně zavinil zkrat v elektrickách ohřívačích. Věta „Ok, Houston, we’ve had a problem here“ – Houstone, máme tu problém, kterou poté pronesl velitel Lovell, se stala legendární. Astronauti museli opustit velitelský modul a přemístit se do lunárního modulu Aqvarius, s ním obletět Měsíc a za velmi dramatických okolností se vrátit na oběžnou dráhu Země. Pak prolezli zpět do velitelského modulu, se kterým úspěšně 17. dubna přistáli. Přestože mise nesplnila zadaný úkol, stala se legendou. Na motivy této události, kterou Jim Lovell popsal ve své knize Lost Moon, natočil režisér Ron Howard v roce 1995 film, v němž ztvárnil hlavní roli Jima Lovella Tom Hanks.
Apollo 17 – poslední člověk na Měsíci
Poslední výprava projektu – Apollo 17 se uskutečnila od 7. do 19. prosince 1972 a byla zároveň i nejdelší. Posádku tvořili velitel Eugene Cernan, Ronald Evans, Harrison Schmitt. Tato zatím oficálně poslední mise byla vědecky nejúspěšnější. Mohla se pochlubit rekordy: nejdelší trvání (přes 12,5 dne), nejdelší letová dráha v projektu, nejdelší pobyt na Měsíci (75 hod). Cernan se zapsal do historie jako poslední člověk, který zanechal stopy na Měsíci. Během svých procházek po povrchu měl s sebou i československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům, pocházejícím z Čech a ze Slovenska, kterou poté věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.
Konspirační teorie
Existují konspirační teorie, že celý program Apollo byl podvod. Tento názor, který inicioval především Bill Kaysing svou knihou „We Never Went to the Moon“ v roce 1974, se stal poměrně populárním. Podle průzkumu veřejného mínění z roku 1999 si v 6 % Američanů myslelo, že přistání byl podvrh.
Záhadné Apollo 20
Apollo 20 je údajná tajná mise, která měla proběhnout v srpnu 1976. Objektem jejího zájmu mělo být těleso doutníkovitého tvaru, pozorované a vyfotografované již při misi Apollo 15. Tyto fotografie jsou dodnes uloženy v archivu NASA pod označením AS15-P-9630 a AS15-P-9625. Podle tehdejších názorů se mělo jednat o mimozemskou loď – a proto prý byla připravena sovětsko-americká mise Apollo 20. Jejími členy mají být americký vědec Dr. William Rutledge (velitel a muž odhalující informace), vědecká pracovnice Dr. Leona Snyderová a Rus Alexej Archipovič Leonov. Právě Rutledge je jméno muže žijícího ve středoafrické Rwandě, který v dubnu 2007 dává na server youtube video, jež má být záznamem z mise.
Nyní můžete prodiskutovat své názory na toto téma.
Společné mise
Program Sojuz-Apollo nebo také Apollo–Sojuz Test Project byl první společný let Spojených států amerických a Sovětského svazu v roce 1975. Program, vycházející z dohody mezi prezidentem USA Richardem Nixonem a předsedou Rady ministrů SSSR Alexejem Kosyginem podepsané v Moskvě 24. května 1972, ukončil éru vesmírného závodu o dobytí Měsíce a začal slibovat mezinárodní spolupráci v kosmických programech obou kosmických velmocí.
A co bylo potom?
Když byly v roce 1977 vypnuty přístroje zanechané astronauty na Měsíci, skončila etapa výzkumu, ve které jsme získali obraz o vzniku Měsíce, jeho vývoji, chemickém složení a vnitřní stavbě a o tom, k čemu by nám mohl být užitečný v budoucnu. Od té doby přinesly nové informace jen dvě sondy. V roce 1994 Clementine a v letech 1998-99 Lunar Prospector.