Průmyslová ekologie

Ústřední myšlenkou průmyslové ekologie je analogie mezi přírodními a socio-technickými systémy. Pojem průmysl zde zahrnuje nejen průmyslové komplexy, ale veškeré způsoby lidského nakládání s energiemi a hmotou (látkovým tokem) v prostředí. Pojem ekologie vystihuje snahu a potřebu výstavby průmyslových systémů na principech přírodních ekosystémů. Základní snahou je přeměnit systematiku produkce a využití z otevřených smyček – lineárních systémů na systémy uzavřených smyček. V takovém případě se výrobní a spotřební systém mění ze schématu: těžba, výroba, využití, odpad na systém trvalého či efektivnějšího využití látek v prostředí v bilanci přírodních ekosystémů, ve kterých jsou odpadní produkty jedněch druhů využívány druhými. Cílem této činnosti je skrze snížení nároků na těžbu nerostných surovin, efektivitu a minimalizaci znečišťování prostředí a objemu odpadů dosáhnout vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje.

Průmyslová ekologie analogizuje např. tyto pojmy:

Prostředí                                                                     Trh

Organismy                                                                  Společnost

Přírodní produkt                                                         Průmyslový výrobek

Přírodní výběr                                                 Přírodní výběr

Ekosystém                                                                  Eko-průmyslový park

Ekologická nika                                                          Sofistikace výrobků

Anabolismus / Katabolismus                            Manufaktura / Odpadové hospodářství

Mutace a výběr                                                           Ekodesign

Dědictví                                                                      Ekonomický růst

Adaptace                                                                    Inovace

Potravní řetězec                                                          Životní cyklu výrobku

Nástroje průmyslové ekologie:

linie A: představuje přirozenou křivku vývoje, např. prudký vývoj živočichů se změnami kvantitativními se postupně mění v dospělost s pokračujícím vývojem kvalit, nebo vývoj společenstev k nosné kapacitě prostředí. V lidské společnosti např. pokrok spojený s osobnostmi: Platón, Shakespeare, Newton, Mozart, Tesla, Einstein.

linie B: známý např. z průmyslové výroby – se zdvojením výrobní kapacity se zdvojí objem výroby

linie C: to co finanční trhy považují za přirozené (např. 5% růst ročně) zná příroda téměř výhradně jen jako rakovinné bujení, které se šířením ohrožují mateřský organismus na životě.

Jiří Martišek: „Potřebujeme nové fabriky proto, že bychom měli málo aut či jiného zboží? Kdepak. Potřebujeme je proto, že si jinak nevíme rady s nezaměstnaností. Bez ekonomického růstu nedokážeme udržet životní úroveň lidí ani zajistit dostatečné financování veřejně prospěšných věcí (viz např. údržba silnic a spousta dalších oblastí, kde neustále „chybí peníze“).“

Učebnicovým příkladem je eko-park průmyslového systému v Dánském městě Kaluntborg. Na obrázku jdou vidět jednotlivé vazby mezi průmyslovými subjekty. Vzájemné vazby ukazují potenciál využití látek a energií, které by byly ve vlastním procesu pouze odpadním produktem.

Průmyslová ekologie v procesech užívá opakované využití, recyklaci, nebo regeneraci. Pojem ekologie jako metaforu použil poprvé Frosch a Gallopoulos, kteří hledali řešení složitých technických problémů v Americe.

V průmyslové ekologii patří k frekventovanému termínu pojem exergie. Mimo oblast fyziky je zde ve spojení se snahou využívat energii efektivněji. Průmyslová ekologie je multidisciplinárním oborem, který v sobě zahrnuje poznatky společenských, přírodních a technických věd. Zahrnuje dopady na ekosystém i ve vzdálenosti přesahující přilehlý prostor areálů podniků. Počítá se s nárokem na množství a dostupnost materiálu, s životním cyklem výrobku, se složitostí jeho likvidace v případě dosloužení, do nákladů se zahrnují i ceny spojené s dopady na prostředí.

Při chování systému je nutno počítat s jeho složitostí a brát v potaz i faktory, jejichž vliv lze těžce předpovídat. Špatné opatření se nemusí projevit vůbec, nebo může situaci z environmentálního hlediska zhoršit. Kdyby například nastalo politické rozhodnutí omezit počet aut na silnicích v rámci snížení emisí výfukových plynů podle sudosti či lichosti poznávací značky vozidla s tím že jen v určité dny mohou na silnici vyjet vozidla se sudým i lichým číslem, mohlo by dojít k pořizování druhého auta. Ve dny s povolením jezdit pro oba typy čísel pak dochází k nárůstu problémů spojených se znečištěným ovzduším.

Zdroje:

JIŘÍ MARTIŠEK, http://www.blisty.cz/2006/2/15/art27062.html, 15. 2. 2006, k 18. 10. 2009

http://en.wikipedia.org/wiki/Industrial_ecology, ke dni 18. 10. 2009

http://newcity.ca/Pages/industrial_ecology.html, ke dni 18. 10. 2009