Eutanazie – pro a proti etického problému – esej

Úvod

Když jsem se měla rozhodnout, který celospolečenský etický problém budu řešit, napadalo mě jich dost. Většina z nich souvisí nějakým způsobem s životem a smrtí – interrupce, eutanazie, rozhodnutí lékařů ukončit život přidušeného novorozeného dítěte, které by bylo do konce života postižené… Nakonec jsem se rozhodla pro eutanazii. Nemám na tento problém vyhraněný názor, vždy, když o něm mluvím, srovnávám pro a proti. Přesně to chci udělat ve své úvaze. Má člověk právo rozhodovat o svém vlastním životě? Má právo zemřít? Co na to říká náboženství, Listina základních práv a svobod, etika? A jak se mají zachovat lékaři, kteří mají lidské životy zachraňovat? Na tyto otázky asi nikdy nenajdeme jednoznačnou odpověď. Pokusím se tedy alespoň srovnat pro a proti dobrovolného opuštění tohoto světa.

1 Co to znamená eutanazie?

„Slovo eutanazie pochází ze staré řečtiny a je odvozeno ze dvou výrazů: »eu« (dobrá) a »thanatos« (smrt). Sloučením těchto slov označovali staří Řekové ukončení vlastního nebo cizího způsobu života kvůli zachování cti a důstojnosti.“ [1]

Eutanazii dělíme na aktivní a pasivní. Aktivní znamená, že se někdo na smrti člověka aktivně podílí – například podáním smrtelné dávky léku. Pasivní eutanazie je prostě ustoupení od léčby, což opět vede ke smrti.[2]

2 Jak se má zachovat lékař?

Přestože druhá varianta se zdá více etická, a lékař může mít pocit, že má na rukou »méně krve«, i tak porušil Hippokratovu přísahu, která říká: „Nepodám nikomu smrtící látku, i kdyby ji ode mne žádal, a ani nikomu tuto možnost nenavrhnu.“ „Problémy spojené s eutanazií jsou způsobeny hlavně tím, že lékař musí vykonat něco, co nespadá do jeho lékařské kompetence. Jeho posláním je život chránit.“ [3]

V literatuře, která radí zdravotním sestrám, jak se chovat v případě, že je někdo požádá o eutanazii, jsem se dočetla o ženě, která byla přesvědčená, že chce zemřít. Sestra jí poskytla kontakt na jakousi společnost, která je pro eutanazii. Ani tam ale ženě »nepomohli«. Stará žena se nakonec smířila s tím, že zemře. Lékař jí vysvětlil, jak přesně bude její tělo chřadnout, a jak zemře. A ona už nikdy o eutanazii nepromluvila, protože zjistila, že nebude »dementní«.

Je těžké zabývat se otázkou, zda lidé myslí prosbu o smrt vážně. Je možné, že to řekne v agónii, a za týden už by takovou prosbu nevypustil z úst. Kdy tedy máme poznat, že chce nemocný opravdu zemřít? To je jedna z otázek, na které se ptám, a na které nejspíš nenajdu odpověď.

Odpůrci i zastánci dobrovolné smrti se shodnou na tom, že má nevyléčitelně nemocný pacient právo na důstojnou smrt, tedy právo netrpět. Jak ale zmírnit utrpení pacienta? Podle zastánců smrtí, podle odpůrců kvalitní péčí, která zmírní bolest.

3 Argumenty pro eutanazii

Pokud pacient trpí neuvěřitelnými bolestmi, jeho život je pro něj utrpením, a nepřeje si už nic jiného, než zemřít, pak bychom ho podle mého názoru měli poslechnout. Je to jeho přání, jeho vůle, tak proč ho trápit? Vím, že to zní trochu drsně, ale je to tak. Když má opuštěný manžel deprese, může skočit pod vlak. Pokud je ale člověk upoutaný na lůžko, sám se prostě zabít nedokáže, ale přeje si to, mělo by se mu vyhovět. Pokud to však nedělá jen proto, aby ulehčil příbuzným. To už je jiná stránka věci. Nemocný musí být přesvědčený, že chce zemřít ne kvůli ostatním, nýbrž kvůli sobě. Bohužel však nastávají i momenty, kdy už nemocný nemůže vyjádřit své přání, a rozhodují za něj právě příbuzní. Někteří dají souhlas pro to, aby se již jejich blízký netrápil, bohužel se však najdou i případy, kdy to lidé dělají pro rychlé nabytí dědictví. Podle zastánců eutanazie má každý člověk právo rozhodovat sám o sobě, tudíž i o svém životě nebo případné smrti. Také si myslím, že pokud již člověku není pomoci, je hloupost pokračovat ve finančně náročné péči, která mu stejně v bolestech neuleví.

4 Argumenty proti eutanazii

Proti eutanazii jednoznačně vystupuje církev. Podle Bible totiž člověku nepřísluší ukončit svůj život, protože sám nebyl jeho stvořitelem. Tím byl podle křesťanů Bůh. Zároveň proti tomuto konání mluví šesté Boží přikázání: Nezabiješ! Silným argumentem je také Hippokratova přísaha, o které jsem se už ve své práci zmínila. Také Listina základních práv a svobod všem lidem deklaruje právo na život. Rizikem je zneužívání eutanazie příbuznými i různými agenturami, které za obrovský finanční obnos smrt zprostředkují.

Závěr

Jak už jsem se zmínila na začátku mé práce, nemám jednoznačný názor na tuto problematiku. Je spousta pro a proti. Jedno ale vím. Kdyby se někdo z mých příbuzných nesmírně trápil, a prosil mě o to, aby mohl zemřít, nejspíš bych mu vyhověla. I když by to bylo nesmírně těžké.

Použitá literatura a zdroje

 KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007. 163 s. ISBN: 978-80-247-2069-2. str. 84

MUNZAROVÁ, M. Eutanazie, nebo paliativní péče? Praha: Grada, 2005. 108 s. ISBN:   80-247-1025-0. str. 48

Internetový vyhledávač www.google.com

Databáze Národní knihovny ČR www.nkp.cz

Databáze Městské knihovny Praha www.mlp.cz

[1] KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007. 163 s. ISBN: 978-80-247-2069-2. str. 84

[2] MUNZAROVÁ, M. Eutanazie, nebo paliativní péče? Praha: Grada, 2005. 108 s. ISBN:   80-247-1025-0. str. 48

[3]  KUTNOHORSKÁ, J. Etika v ošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2007. 163 s. ISBN: 978-80-247-2069-2. str. 84