Dopad stavitelství na životní prostředí, studie EIA

Máme program, který posuzuje dopad stavitelství na životní prostředí. Tento program nazýváme EIA (Environmental Impact Assessment ) Program posuzuje vliv staveb na životní prostředí, zkoumá jejich možné působení na veřejné zdraví, rostliny a živočichy, ekosystémy, půdu, ovzduší, ale i na kulturní památky, přírodní zdroje nebo majetek. EIA se snaží vyhodnotit problémy stavby dříve, než bude postavena. EIA posuzuje například stavby, výrobní haly, tunely, spalovny. Posuzuje ale i rozšiřování, změny technologií nebo zvýšení kapacity.

Stávající zákon oproti minulému má přesně daný seznam konkrétních záměrů co se musí posuzovat. Ty jsou rozděleny do dvou kategorií. První kategorie obsahuje stavby, které musí být vždy posouzeny. Jde například o rozsáhlé zásahy do krajiny (výstavba vodních nádrží), dále stavby silnic a dálnic, těžby nerostných surovin, průmyslové závody. Druhá kategorie zahrnuje záměry, vyžadující zjišťovací řízení. Do ní jsou například umístěny potravinářské výroby, sklady, lanové a tramvajové dráhy či rekreační objekty a zařízení.

Postup při procesu řízení:

Nejdřív každá firma, která chce uskutečnit jakýkoli projekt, který je v zákoně určen k posouzení musí podat žádost na příslušný úřad. Oznámení musí zahrnovat všechny údaje o navrhovateli, o záměru, o životním prostředí v dané lokalitě, o vlivech projektu na životní prostředí a veřejné zdraví, případně porovnání různých variant řešení. Pokud oznámení splňuje všechny kritéria, zajistí příslušný úřad zveřejnění informací na své úřední desce. Zajistí také zveřejnění informaci na internet. Od tohoto okamžiku dvacetidenní lhůta, během které se může kdokoli k záležitosti vyjádřit.

Další krok probíhá na základě oznámení a obdržených vyjádření. Cíl tohoto kroku spočívá v posouzení informací, které budou požadovány v dokumentaci k záměru. Určuje, zda vůbec budou vlivy na životní prostředí posuzovány. Tento druhý případ se týká pouze projektů, které spadají do druhé kategorie v zákoně.

Na tomto zjištění je zpracována další dokumentace. Úřad má povinnost ji zveřejnit a doručit příslušným úřadům. Na základě této dokumentace se zpracovává posudek. Úřad musí zajistit člověka na vypracování posudku,(tím je osoba uvedena na webu Ministerstva životního prostředí) Vypracování posudku nesmí dělat žádná osoba, která se podílela na oznámení nebo na dokumentaci. Toto vypracování může trvat maximálně devadesát dní. Po doručení dokumentu na daný úřad je 10 dní na zveřejnění, od jehož data běží třicetidenní lhůta na připomínky.

Po té je vypracováno poslední dokument, který vydává příslušný úřad a zasílá ho všem zúčastněným stranám. Tento dokument může obsahovat soubor omezujících podmínek a slouží jako podklad pro všechna následující řízení – územní, stavební. Bez něj nelze v navazujících řízeních vydat rozhodnutí.  Platnost stanoviska je dva roky, ale tato doba může být prodlužována, nedojde-li k výrazným změnám v záměru.

Při posuzování se nehodnotí pouze současný stav dané lokality a dopad výstavby na ni, ale i vlivy vzniklé během přípravy, výstavby a případného likvidování objektu.

Princip Programu EIA spočívá v tom, že v ranné fázi programu se může kdokoli z veřejnosti, kdo bude mít k projektu nějaké připomínky, námitky a nesrovnalosti může vznést názor. (doba pro zveřejnění názor je zákonem stanovená) Tím se docílí opravdu objektivního posouzení, které zabrání případným neshodám a negativním dopadům.

Proces EIA vždy probíhá dříve, než jsou stavby povoleny a než se začne s jejich budováním. Bez posouzení a závěrečného vyjádření EIA nesmí povolující úřad (například stavební úřad) povolit stavbu daného objektu. Dále se musí na internet zveřejňovat záměry s danou stavbou na stránky Informačního systému EIA.

První zákon o EIA vstoupil v platnost ve Spojených státech amerických již v roce 1979 pod názvem US NEPA. Ale až v roce 1997 byla podepsána takzvaná Espoo konvence všemi členskými zeměmi EU. Ne všechny země jí však potvrdili. Konkrétně to byly Německo, Francie, Portugalsko a Irsko.

Další proces, který se zabývá dopadem staveb na životní prostředí, se nazývá SEA. Proces SEA provádí posuzování koncepcí na úrovni celostátní (rozvojové koncepce a programy), regionální (územní plány velkých územních celků) a místní (územní plány obcí).

Program EIA a SEA mají za úkol:

-Popsat a vyhodnotit předpokládané vlivy daných stavebních záměrů na životní prostředí ve všech rozhodujících souvislostech,

-Zmírnit nepříznivé vlivy hodnoceného objektu na životní prostředí,