Ayahuasca

Ayahuasca je droga, která se používá hlavně při náboženských obřadech mezi indiány v západní části Amazonské nížiny a mezi izolovanými kmeny žijícími na západních svazích kolumbijských a ekvádorských And.

Historie

Historie objevení ayahuascy je relativně mladá. První zprávy o jejím užívání se objevily teprve v polovině minulého století. Jako první popsal účinky této liány smrti britský učitel Richard Spruce v roce 1851. Své zkušenosti shrnul v knize Poznámky o botanice v Amazonii a Andách. V roce 1841 byl ze syrské routy izolován poprvé harmalin, alkaloid, který se dnes považuje za hlavního nositele účinků ayahuascy. V roce 1927 byl tento alkaloid vyroben také uměle. V roce 1923 izoloval německý chemik Rolf Fischer z ayahuascy jiný alkaloid a nazval jej telepatin. Zájem o ayahuascu propukl až na přelomu 50. a 60. let. V roce 1967 odjel do Amazonie chilský psychiatr, který se zabýval léčbou duševně nemocných pomocí kyseliny lysergové. Na doporučení šamanů krátce poté s experimenty s LSD úplně přestal a věnoval se pouze liáně smrti. V roce 1977 vyslovil švédský lékař Bo Holmstedt zajímavou myšlenku, že některé látky – tzv. endogenní mozkové produkty velmi podobné harmalinové řadě alkaloidů.

Rostliny

Ayahuasca, kterou používají šamani v Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Peru a Bolívii, je silný vývar z lián rodu Banisteriopsis. Používají se tři nebo čtyři druhy, většinou jen kmeny, někdy také kořeny – to chce-li šaman umocnit účinek. Pro zesílení účinku se přidávají do odvaru také listy z rostliny Psychotria viridis. Nejlepší ayahuasca se získává z rostlin starých deset až patnáct let. Tyto rostliny jsou velmi citlivé, a vyskytují se jen na určitých místech.

Příprava a účinky

Indiáni připravují z kůry Banisteriopsis caapi halucinogenní nápoj, známí jako „ caapi“ či „yagé“. Réva se nakrájí na kousky a poté se odrolí nebo oloupe. Na desetilitrový kotlík je potřeba asi tři kila liány. Ta se zalije vodou a vaří. Když se celý objem téměř vyvaří, zalije se čerstvou vodou a opět se přivede k varu. Tento postup se opakuje asi 7x během 12 hodin. Nápoj se užívá samostatně, nebo s některými přísadami, které zvyšují jeho účinek. Kůru lze také žvýkat, popřípadě šňupat jako tabák.

Účinky hořko-slaného nápoje se projevují již několik minut po perorální aplikaci příjemným stavem opojení, doprovázeným barevnými halucinacemi trvajícími 3-4 hodiny a následným hlubokým spánkem plným snů. Zajímavé je specifické působení vizí na psychiku. Převládajícími barvami halucinací bývají modrá, purpurová a šedá. Při současném podání triptaminové drogy se dostavují halucinace také v barvě zářivě žluté a červené.

Chemické složení

Halucinogenní aktivitu způsobují indolové alkaloidy b – karboliny /harmin, tetrahydroharmin, harmalin/ a DMT. DMT je mocný halucinogen přítomný v četných druzích rostlin rostoucích v tropických oblastech. Předtím, než byla objevena přítomnost tohoto alkaloidu v ayahuasce, byl s jinými indolovými deriváty identifikován v doutnících používaných v Jižní Americe již v předkolumbovské době. DMT je pozoruhodná sloučenina díky své farmakologické charakteristice. Po intravenósním podání se projeví silný efekt téměř okamžitě, při intramuskulární aplikaci během 10 minut. Kupodivu, při orální aplikaci nevyvolává žádné psychoaktivní efekty, dokonce ani při dávce 1 gram. Příčinou je enzym monoamin-oxidáza, který chrání mozek před účinky škodlivých látek. Pokud se kombinuje DMT s b – karboliny, dochází k zajímavému efektu. b – karboliny se váží na monoamin-oxidázu a vyřazují ji z činnosti, takže následně umožňují účinek DMT na nervový systém.

Šamani

Nedílnou součástí celého obřadu pití ayahuascy je přítomnost šamana. Mnozí z nás si představují šamana jako starce žijícího v pralesní chatrči, ale málokdo si ho umí představit, jak obdělává své malé políčko, které je prakticky jediným zdrojem jeho příjmů. Člověk, který se chce stát šamanem, musí nejprve projít velmi složitým zasvěcením. To trvá zhruba rok a je spojeno s přísnou dietou všeho druhu, během níž se zhubne až 30 kilogramů. Říká se, že během změny normálního smrtelníka v šamana musí dotyčný prokázat, že v pralese je jako doma. Čtrnáct dní musí přežít jen s mačetou, bez ohně a pitné vody /jediným zdrojem potravy jsou mu kořínky a voda získaná z některých druhů rostlin/. Na konci šamanského zasvěcení se šamani testují tak, že uléhají během rituálu do mravenišť s velmi jedovatými mravenci.

Léčivé účinky

I když se o ayahuasce tvrdí, že to je droga, ve skutečnosti tomu tak není. Ayahuasca totiž nevytváří závislost, naopak drogové závislosti léčí. A ne jen ty, ale má spoustu jiných léčebných účinků. Šamani tvrdí, že za většinou našich chorob stojí psychika. Ayahuasca je jedním z prostředků, jak se vevnitř úplně očistit, a tím se zbavit třeba alkoholismu, migrén nebo vředů. Ve městečku Chazuta žije dokonce šaman, který léčí ayahuascou dokonce i hadí uštknutí a má téměř stoprocentní úspěšnost.

Jediné co šamani léčit nechtějí nebo nemohou je rakovina a AIDS. I když jak známo výjimka potvrzuje pravidlo. Je znám případ profesora z havajské univerzity , který onemocněl rakovinou jater a lékaři mu dávali 15-20% na vyléčení. Podstoupil operaci, při které mu byl odebrán pravý jaterní lalok i následnou chemoterapii. Sám se ovšem zajímal o jiné alternativní metody, které by napomohly jeho úplnému vyléčení. Tímto způsobem se také dozvěděl o ayahuasce. Odjel do amazonského pralesa, kde podstoupil několikrát rituál pití ayahuascy. Po návratu a následné prohlídce u lékaři byl ujištěn, že je zcela zdráv.

Ayahuasca bývá nazývána rostlinou smrti, ale v mnoha případech má spíše opačný účinek. Je to jedna z možných alternativ budoucího léčení drogové závislosti, ale i jiných civilizačních chorob, které ohrožují dnešní svět.