Výchova a role vychovatele v současném světě
Výchova a role vychovatele v současném světě
Vychovatelova osobnost
Význam a smysl práce vychovatele
Výchova v současné době
- Vychovatelova osobnost
osobnost se buduje v praxi, ale má osobnostní vlastnosti:
pozitivní vztah k dětem
kladný vztah k oboru, odborná připravenost: pedagogika, psychologie, další sebevzdělávání
tvůrčí osobnost, humor, emoce, fantazie i odpovědnost.
Osobní předpoklady – vyrovnanost, frustrační tolerance, odpovědnost, tvořivost, schopnost řešit problémy, spolupráce, porozumění, empatie.
Odborné předpoklady – pedagogické kompetence – didaktická výbava, komunikační dovednosti, organizační schopnosti, tvořivost, diagnostické schopnosti.
Vztah k přírodě, vztah k hmotné kultuře, schopnost empatie do individuálního myšlení dítěte.
Autorita = obecně uznávaný vliv osoby na situace, úcta, vážnost, je to vlastnost připisovaná osobnosti nebo skupině, resp. její společenské roli, která se projevuje jako specifický vliv na druhé lidi daná společností, postavením vychovatele ve společnosti.
charismatická autorita
„šaman, génius, zbožňovaný vůdce“ – souvisí s emocemi, spočívá v jedinečných vlastnostech, závisí na osobnosti (nedá se nabývat učením)
lidé ji přijímají nekriticky a jsou slepí k důsledkům vlivu
každý učitel, kterého žáci milují, třeba i s bázní
nelze ji získat žádným pravidlem, normou
tradiční autorita„král, Mistr“ – spjatá s rodem nebo společenstvím založena na nezpochybňované tradici, bývá uznávána jako přirozená součást pokračování historie.
byrokratická autorita
„úředník“ – spjatá s rolí zákonného zástupce určité společenské stránky – státní moc, uznávána s ohledem na povinnost občana respektovat konvence, zákony i ze strachu před zásahem moci, kterou je zákon ochraňován.
profesní autorita
lékař, právník, spjatá s rolí profesionála, který je ve společnosti povolán k plnění určitých důležitých služeb vyžadujících specializaci, není závislá jen na zákonu.
Autorita se vyžaduje od všech, kdo vychovávají a mají někoho vést – podmínka úspěšné práce pedagoga.
- Význam a smysl práce vychovatele
Vychovatel pomáhá vychovávanému mimo jiné při nalézání vlastní identity, tázání po smyslu života a nalézání identity s prostředím, společenstvím, minulostí.
Všichni znají seriál z 80 let Návštěvníci. Pro připomenutí: v daleké budoucnosti hrozí Zemi střet s jiným kosmickým tělesem, tudíž zánik života na Zemi. Světová rada pošle do roku 1984 výpravu, která má za úkol přivézt do budoucnosti sešit génia, v té době ještě dítěte, budoucího nositele Nobelovy ceny, kde má být popsán pohyb kontinentů. Podle pamětí génia Adama Bernaua, tento sešit shořel při požáru. Jedním z největších překvapení pro expedici je, že pan Drchlík nazývaný laureátem Nobelovy ceny Velký učitel, není vůbec žádný učitel, nýbrž místní figurka. Je to samozřejmě fikce, ale určitě má reálný základ.
- Výchova v současné době
V dětství záleží nejvíce na rodičích a nejbližším okolí, které formují osobnost dítěte. Později pak na dalších autoritách a zkušenostech, které člověka potkají. Ve volném čase se více než kdy jindy v minulosti nabízí nepřeberné množství způsobů jak jej užívat. Je zřejmé, že má každý trochu jiné podmínky, které jsou do jisté míry dány i sociálním prostředím. Formovat děti a mladé lidi by kromě rodiny měli profesionálové, kteří dokážou vzbudit touhu po poznání a vzdělání, ale zároveň by neměli zapomínat na citový život svých svěřenců.
Dennodenně se můžeme setkat s příklady chování, které by nemělo být přijatelné. Stále se mluví o šikaně nejvíce ve školství, slýcháme o rostoucím násilí doma. V zaměstnání hovoříme o tzv. mobingu a bossingu . Odborníci pátrají po příčinách. Shodují se, že v dnešní době dětem chybí při výchově vzory a velký vliv na utváření jejich názorů mají masmédia, hlavně reklama v televizi a na internetu. Velkým nebezpečím ve výchově je podlehnutí všudypřítomné virtualitě, která má se skutečným životem málo společného.
Na výchově je nejtěžší jít vlastním příkladem. Pokud si nechceme jen stěžovat na nevychovanou mládež, je také třeba vést děti od útlého věku k odpovědnosti a postupně navracet povinnosti do výchovy, místo všudypřítomných proklamací o dětských právech a možná se dočkáme generace, která bude méně sobecká.
použitá literatura: Hadj-Moussová, Z.: Pedagogická psychologie pro vychovatele, UK, Pedagogická fakulta, Praha, 2006, ISBN 80-7290-243-1