Vlašský dvůr

Po celá staletí byl Vlašský dvůr střediskem hospodářské moci státu. Byla zde královská mincovna a také sídlo krále při jeho pobytu v Kutné Hoře.

Podle odborné literatury byl Vlašský dvůr založen na konci 13. století Václavem II., v souvislosti se vznikající Kutnou Horou. Pravděpodobně vznikl ze stejných důvodů jako Hrádek – jako tvrz při obchodní stezce (Haberské stezce), která spojovala střední Čechy s jižní Moravou. Na počátku 14. století byl Vlašský dvůr začleněn do systému městského opevnění a sloužil jako bezpečné úložiště pro stříbrnou rudu, která se v této oblasti hojně těžila.  Hrad Václava II. tvořil oválný areál s hranolovou branskou věží v čele.

V roce 1300 vydal Václav II. rozsáhlou mincovní reformu, která centralizovala výrobu mincí právě do Kutné Hory (centrum hlavního surovinového zdroje) a zavedla jednotnou měnu – stříbrný pražský groš. Původních 17 mincoven, které byly rozesety po celém království, bylo převezeno do Vlašského dvora. Jako hlavní pracovní prostor bylo využíváno nádvoří, kolem něhož vybyly vějířovitě rozmístěné mincovní dílny – šmitny ( z německého slova Schmiede = kovárna). Nad vchodem do každé dílny visel znak města, ze kterého byla dílna přivezena. Přestavba hradu na mincovnu probíhala postupně a za provozu v 1. třetině 14. století. Zároveň s výrobními prostory vznikaly i prostory reprezentační a soukromé.

Název Vlašský dvůr je písemnými prameny poprvé doložen k roku 1401, a je odvozen od florentských mincířů (=Vlachů).

Po roce 1400 vrcholila další etapa stavební činnosti. Přestavbu Vlašského dvora prováděla parléřovská stavební huť, která zároveň začínala budovat chrám sv. Barbory. Václav IV. nechal postavit na východní straně typický věžovitý palác, v jehož přízemí byl preghaus – dílna, ve které probíhala finální fáze ražby. V prvním patře severního křídla nové stavby byla postavena kaple sv. Václava s pětibokým arkýřovým závěrem. Obdélná loď byla zaklenuta pravidelnou hvězdnou klenbou svedenou na střední sloup. V místě zadní stěny kaple byla klenba jednoduše useknuta (důkaz záliby dvorské huti v nepravidelnostech). Při přestavbě na konci 19. století byla kaple bohužel upravena na čtverec, tak aby sloup stál uprostřed kaple.

Král Václav IV. si Kutnou Horu velice oblíbil a často zde pobýval. Odehrála se tu i důležitá státnická  jednání, například setkání s bratrem Zikmundem o Vánocích 1401 nebo vydání Dekretu kutnohorského v lednu 1409.

Za Vladislava Jagellonského došlo k další pozdně gotické přestavbě, při které vznikl tzv. mincmistrovský dům, který byl v letech 1577-9 renesančně přestavěn.

Od nástupu Habsburků na český trůn byly postupně pražské groše nahrazovány tolary, které si původně razil hraběcí rod Šliků v Jáchymově. Posední groše byly ve Vlašském dvoře raženy v roce 1547. Mincovna byla zrušena roku 1727. Stříbrné doly v Kutné Hoře byly již prázdné a tak bylo mincovnictví převezeno do Prahy.

Doba barokní kromě několika drobnějších detailů přidala roku 1739 již jen kašnu na nádvoří. Od požáru města v srpnu 1770 slouží Vlašský dvůr jako sídlo radnice. Během napoleonských válek zde byl krátce vojenský špitál, později v části objektu obecná škola. Vlašský dvůr postupně chátral. V roce 1881, kdy již byl objekt v kritickém stavu a nechyběly ani hlasy volající po jeho zboření, vyhlásila městská rada konkurs na rekonstrukci. Současná podoba objektu je dílem ne příliš zdařilé přestavby původního gotického objektu v letech 1893 – 1897, stavbyvedoucím byl Ludvík Lábler. I přes tyto zásahy patří Vlašský dvůr k nejvýznamnějším kutnohorským památkám. Novogotická rekonstrukce pak náleží k učebnicovým ukázkám péče o památky před více než sto lety.

V současné Vlašský dvůr slouží nadále jako radnice a jeho část je přístupná veřejnosti. Expozice má tři části. Tou první je výstava mincí a mincovní výroby v prostorách dřívější pokladnice, jejíž součástí je například replika mincovní dílny – šmitny nebo vstupní kamenný portál od Matyáše Rejska z roku 1501 s varovným nápisem „Noli me tangere“ (= nedotýkej se mne) a písmenem „W“ – symbolem Vladislava Jagellonského.

Druhou částí je zrekonstruovaný královský audienční sál, jehož součástí jsou dvě nástěnné malby z léta roku 1900, které zachycují důležité události, které se v Kutné Hoře udály v 15. století. První zobrazuje volbu Vladislava Jagellonského českým králem v květnu 1471 a druhý vydání Dekretu kutnohorského v lednu 1409. Autory obrazů byli Karel L. Klusáček a bratři Špilarovi. Malby byly osobně prohlédnuty Mikolášem Alšem. Za zmínku stojí také erb Kutné Hory z polychromovaného dřeva (kolem r. 1490) a konšelská lavice z první poloviny 16. století. V současnosti je tento sál využíván k zasedání městského zastupitelstva a také jako svatební síň.

Poslední částí prohlídky je královská kaple, vybavená třemi oltáři – triptychy, které pocházejí z Norinberka z roku 1496. Tam je pro Vladislava Jagellonského zakoupil tehdejší mincmistr Jan Hostoffar. Hlavní oltář je zasvěcen patronům kaple – sv. Václavovi a sv. Ladislavovi, druhý sv. Filipovi a sv. Jakubovi a třetí Panně Marii. Ústřední motiv posledního oltáře je vytesaný z jediného kusu lipového dřeva a zobrazuje umírající Pannu Marii mezi dvanácti apoštoly. Součástí kaple je i dřevěná socha Milosrdného Krista z roku 1502 (někdy uváděno 1511) od řezbáře Hanuše Edelfara. Socha je určena pro čelní pohled, ale je vypracovaná i vzadu. Má na zádech malá dvířka, je dutá a sloužila jako bezpečnostní schránka pro úschovu cenných dokumentů. V letech 1904 – 6 byla kaple vymalována Františkem Urbanem a jeho ženou Marií v secesním stylu. Rovněž vitráže jsou podle Uranových návrhů.

Od roku 2004 pobíhá ve Vlašském dvoře rekonstrukce, která by měla být ukončena počátkem roku 2006. Následně se počítá s obnovou dlažby na nádvoří. Průzkumem bylo zjištěno, že bod současným kamenným dlážděním se nachází původní středověká dlažba v dubových kostek.

Použité zdroje informací:

• Průvodcovská služba Vlašský dvůr
• Jelínek: Kutná Hora, Praha 1990
• Vlašský dvůr – tajemství mince, Euromint 2001
• Informační portál města Kutná Hora: kutnahora.cz
• hrady.dejiny.cz