Ústavní právo – vypracované formou otázek a odpovědí

Právo

1.) Charakteristika legislativního procesu

Legislativní proces v obecném smyslu jako proces tvorby právních předpisů je společenský proces, který je možno zkoumat z právního hlediska i z širšího sociálního hlediska. Tento proces představuje zpravidla složitý postup realizace legislativního záměru i součinnost a spolupráci četných subjektů podílejících se na tomto procesu s různou mírou aktivit i odpovědností. Od legislativního procesu nelze izolovat uvedení právního předpisu do života a jeho působení v praxi, jež je jeho cílem a dosahuje se tím cílem, pro nějž byl právní předpis přijat a vydán.

2.) Ústavní základ tvorby práva

Pro uplatňování principu ústavnosti tvorby práva a dalších zásad, náležitostí a požadavků kladených na tvorbu práva má význam optimální, účelný obsah a rozsah ústavního základu pro tvorbu právních předpisů. Ústava vyjadřuje ústavněprávní principy pro veškerou tvorbu práva a reguluje tuto tvorbu v základní poloze. Legislativní teorie i praxe potvrzují požadavek, aby ústava vymezila rámec i obsah právního řádu, určila jednoznačně a výslovně subjekty práva, vymezila jejich legislativní pravomoc, určila subjekty oprávněné k zákonodárné iniciativě a stanovila prameny práva.

3.) Ústavní regulace tvorby práva

V Ústavě České republiky je předmětem regulace tvorby práva:

– zákonodárná iniciativa vymezující okruh subjektů oprávněných předkládat návrhy zákonů     zákonodárnému orgánu k ústavnímu projednání

– stanovení subjektů právotvorné činnosti (legislativních orgánů) a vymezení jejich působnosti v této oblasti

– určení případů, kdy je obligatorní úprava ústavním nebo jiným zákonem

4.) Zákonná úprava legislativního procesu v parlamentu

Na právní regulaci legislativního procesu v Ústavě navazuje zákonná úprava v jednacích řádech obou komor Parlamentu. Úprava zahrnuje podání senátního návrhu zákona a jeho náležitosti a jednání o návrhu senátního návrhu zákona a po jeho schválení postoupení do Poslanecké sněmovny.

5.) Legislativní pravidla vlády a co se jimi řeší

Tato pravidla nemají charakter právního předpisu, nýbrž vnitřního předpisu zavazujícího orgány řízené vládou, obsahují převážně pravidla procedurálního charakteru a legislativnětechnická pravidla. Účelem legislativních pravidel vlády je sjednotit postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů a přispět ke zvýšení úrovně tvorby právního řádu.

6.) Legislativní proces a zákonodárná iniciativa

Předpokladem zahájení legislativního procesu je rozhodnutí o realizaci legislativního záměru. Rozhodnutí o realizaci legislativního záměru a s ním spojené zahájení přípravy zákonné úpravy. Obsahem pojmu zákonodárná iniciativa je oprávnění podávat Poslanecké sněmovně návrhy zákonů.

7.) Zmocnění k vydání podzákonného právního předpisu

Vláda má pravomoc vydávat nařízení k provádění zákona v jeho mezích bez zvláštního zmocnění obsaženého v zákoně. Zmocnění v zákoně je nezbytné k vydání vyhlášky a dokazuje, že obsah úpravy svěřené vyhlášce odpovídá funkční nebo odvětvové působnosti příslušného ústředního orgánu  a je vzhledem k nařízení vlády dílčí a užší. Opodstatnění podzákonného právního předpisu zvažuje legislativní orgán, který připravuje zákonnou úpravu.

8.) Soulad zákonného právního předpisu se zákonem

Aktuální otázkou legislativní praxe je důsledné dodržení principu souladu podzákonného právního předpisu se zákonem. Předpokladem pro soulad je dostatečně konkrétní a úplná formulace zmocňovacího ustanovení, která umožní bez problému dosáhnout souladu se zákonem, posouzením tohoto souladu i kontrolu.

9.) Komparace, jejích cíle a k čemu slouží

Zdrojem teoretických i praktických poznatků a zkušeností z tvorby práva je srovnávání (komparace) právních řádů a právních institutů v různých státech z hlediska právní regulace společenských vztahů, tvorby právních předpisů, její regulace a metod. Předmětem komparace může být  právní systém v jeho komplexu, jednotlivá právní odvětví a obory i jednotlivé právní úpravy a právní předpisy. Posláním srovnávací právní vědy je získat pro legislativu poznatky vhodné a užitečné pro aplikaci v našich podmínkách, a to ke zdokonalování právního systému, tvorby práva i pro jednotlivé zákonné úpravy zásadního významu. Cílem komparastiky v oblasti tvorby práva je tuto tvorbu zdokonalit a sbližovat některé zákonné úpravy v závislosti na obecném zájmu a potřebách a napomáhá tak vzájemné spolupráci. V posledních letech nabývá na významu realizace na mezinárodním fóru dohodnutých opatření a závazků k řešení problémů lokálních, evropských i celosvětových.