Spoluvlastnictví
Otázka spoluvlastnictví je ošetřena paragrafy 136-151 Občanského zákoníku.
O spoluvlastnictví jde všude tam, kde vlastnictví k jedné věci náleží více subjektům. Předmětem spoluvlastnictví je společná věc – hmotný předmět.
Občanský zákoník rozeznává dva typy spoluvlastnictví: – podílové
- bezpodílové
K podílovému vlastnictví se vyjadřují paragrafy 137 až 142 a k bezpodílovému paragrafy 143 až 151. Může dojít i ke kombinovanému spoluvlastnictví v tom smyslu, že při podílovém spoluvlastnictví je jeden z podílů v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, nebo že každý z podílů je sám v bezpodílovém spoluvlastnictví fyzických a právnických osob. Spoluvlastníkem může být i stát. V tomto případě se chová jako právnická osoba.
Podílové spoluvlastnictví
Charakteristickým znakem podílového spoluvlastnictví je, že míru práv a povinností spoluvlastníků určují jejich podíly, jsou vyjádřeny určitým zlomkem, ale nejde o reálnou část věci bez ohledu na způsob užívání.
Výše podílu závisí především na dohodě podílníků. Není-li dohodnuto jinak, jsou podíly stejné.
Míru práv a povinností spoluvlastníků určují jejich podíly. Tyto podíly jsou vyjádřeny určitým zlomkem, nejde o reálnou část věci. Nezáleží na způsobu užívání věci.
Právní poměr všech spoluvlastníků ke třetím osobám je upraven tak, že právní úkony, týkající se společné věci, zakládají solidární práva a závazky spoluvlastníků. To znamená, že každý ze spoluvlastníků může požadovat od škůdce celou náhradu škody způsobené na společné věci a naopak ze závazku týkajícího se společné věci může věřitel žádat celé plnění od kteréhokoliv spoluvlastníka
Ve vztahu mezi spoluvlastníky navzájem rozhoduje poměr velikosti jejich podílů. Platí většinový princip tzv. princip majorizace, podle něhož je rozhodující stanovisko většiny, počítané nikoli podle počtu spoluvlastníků, ale podle velikosti jejich podílů.
Zákon sleduje, aby především sami spoluvlastníci rozhodli o způsobu hospodaření se společnou věcí. Rozhodování soudu přichází v úvahu až na druhém místě v případě:
- Nastala rovnost hlasů (50% pro a 50% proti)
- Nedosáhlo se většiny (pro určitý návrh hlasovalo jen 50% nebo méně)
- Rozhodla většina, ale jde o důležitou změnu společné věci, s níž někteří spoluvlastníci nesouhlasí
V případech a) a b) může návrh u soudu podat kterýkoliv ze spoluvlastníků. V případě c) pouze ti spoluvlastníci, kteří byli přehlasováni. Zákon nestanoví žádná určitá pravidla, jimiž by se měl soud při rozhodování řídit. Soud rozhoduje podle okolností konkrétního případu.
Jestliže o hospodaření společnou věcí rozhodli spoluvlastník s většinovým podílem, platí jejich rozhodnutí. Spoluvlastníci, kteří jsou v menšině, se musí podrobit rozhodnutí většiny i bez soudního rozhodnutí, pokud nejde o důležitou změnu společné věci.
Kdy jde o důležitou změnu, závisí na konkrétních okolnostech jako například druh věci, její ekonomické využití a pod. (Jde například o přeměnu zahrady na stavební parcelu, zásadní přestavba domu). Tedy nejde o obvyklé nebo opakující se záležitosti.
Při posuzování soud musí zvážit všechna hlediska, která mají pro řešení věci význam, nemůže vycházet jen z velikosti jednotlivých spoluvlastníků.
Převod podílu
Převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní práva, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílu.
Spoluvlastník může svůj podíl převést osobě blízké. Blízkou osobou je příbuzný v přímé řadě, sourozenec a manžel, ale i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké.
Pokud spoluvlastník chce svůj podíl převést na jiné osoby než blízké, musí nejprve svůj podíl nabídnout ke koupi ostatním spoluvlastníkům. Jde o tzv. zákonné předkupní práva. Není-li předkupní právo ve stanovené lhůtě vykonáno, zaniká.
Jestliže spoluvlastník převedl svůj podíl na jiné než blízké osoby, aniž podíl nabídl ostatním spoluvlastníkům, mohou tito spoluvlastníci žalobou uplatnit své předkupní právo proti novému nabyvateli věci.
Zrušení spoluvlastnictví a vzájemné vypořádání
Zrušení spoluvlastnictví a vypořádání je třeba odlišovat od převodu spoluvlastnického podílu, i když v obou případech můře dojít ke snížení počtu subjektů vlastnického práva. Při zrušení spoluvlastnictví nejde jen o náhradu za spoluvlastnický podíl, ale je třeba upravit všechny vztahy, které jsou novým uspořádáním dotčeny.