Řeč: význam, vývoj a poruchy

Řeč je nejdůležitější prostředek lidské komunikace. Je tedy udivující, že nemá žádný vlastní řečový orgán. Je konstruována v centrální nervové soustavě. Slyšitelná je pro komplikovaný systém dechu, hrtanu, jazyka, dutiny ústní, dolní čelisti, zubů a rtů.

Řeč má velký vliv na rozvoj osobnosti proto musíme věnovat zvláštní pozornost jak jazykovému vývoji u dětí, tak i možným jazykovým a  řečovým poruchám.

Dva základní faktory:

1. Intonaci – melodii ( z intonace poznáváme mnoho, co ale sluchově postižení?)
2. Mimiku a gestikulaci – viditelnou řeč

Řeč posuzujeme podle:

1. formální správnost – syntax – závaznost pravidel a uspořádání znaků a jejich spojení
2. obsahová shoda – sémantika – shoda s myšlenkou jednoho a pochopením druhého člověka
3. významový obsah – pragmatika – obrazy a zvuky v jejich významu pro vysílajícího i pro příjemce. Toto je velmi subjektivní a každý může určitý obraz chápat jinak. záleží na zkušenostech, předsudcích , osobní náladě…
4. řečový průběh – očekává se artikulační jistota a rytmický proud řeči. Chyby v jedné z těchto oblastí například nedostatečná artikulace, koktání ap. dělají řeč těžko, nebo vůbec nesrozumitelnou

Podle výzkumu se zjistilo, že jazykové schopnosti ve druhém ročníku ZŠ poskytují spolehlivější výpověď o jejich šancích obstát v budoucnu u maturitních zkoušek než výsledky IQ testu.

Rozvoj řeči

Vývoj řeči je v mnoha pohledech podobný, jako výuka cizí řeči dospělého člověka. Chápání řeči se rozvíjí mnohem dříve než její používání. Nejprve se vytvářejí mimojazykové možnosti dorozumívání : mimika, intonace, gesta, tón hlasu, teprve potom řeč v běžném slova smyslu. Kojenec dokáže ve 12. týdnu rozlišit veselost a smutek podle intonace. Sociální význam řeči je zřejmý již v tomto věku.

Řeč se rozvíjí takto:

1. vnímání vět jako melodických celků – 5. měsíční dítě vnímá stejně věty se stejnou či podobnou intonací
2. diferencializace slov – rozpoznávání slov ze shluku hlásek. Např. při běžné plynulé řeči neděláme zřetelné mezery mezi slovy, protože je nám zřejmé, kdy slovo končí z kontextu.
3. období opakování dítě se snaží o tzv. „ozvěnovou řeč“
4. období „šišlavé dětské řeči“ dítěti často rozumí jen blízké okolí, dítě si často vytváří nová slova, toto období by mělo být překonáno do 5. let věku.

Příčiny        –  „   –              :  senzomotorické nedostatky  – nedokonalá diferencializace slov

motorické nedostatky  – dosud nevyvinutá artikulace

reprodukční nedostatky – nedostatečná vybavovací schopnost. Řeči druhého rozumíme, ale nedokážeme ji bezchybně reprodukovat.

Sociální význam řeči

1. pro sociální kontakt: dítě může sdělovat svá přání a potřeby, přednášet své názory. Může upevňovat žádoucí a přerušit nežádoucí sociální kontakty
2. pro uvědomění si konfliktů: dítě používá jazyk při hře, když formuluje své okamžité problémy a tím dospívá nejprve k uvědomění si konfliktů a později k jejich lepšímu řešení
3. pro diskusi: už ve věku 4 a půl let je dítě schopno zúčastnit se smysluplné věcné diskuse
4. pro sebe sama: čím méně dovede dítě používat jazyk k argumentaci ve prospěch svých vlastních potřeb, tím více se přiklání k agresivnímu chování. Když neumí argumentovat, brzy zaútočí – otevřeně, skrytě ve skupině nebo slovně.

Poruchy řeči – alarmující znak

Vývojovými řečovými poruchami rozumíme řeč, která svým rozsahem a formou neodpovídá věku dítěte.

Nejdůležitějším předpokladem pro dobrý jazykový vývoj je především schopnost jazykového porozumění. Snížení této schopnosti při průměrné jazykové aktivitě okolí je zpravidla závažným příznakem poruchy.

Symptomy pravděpodobné řečové poruchy:

1. Zmenšená slovní zásoba: dítě často používá vymyšlené slovo pro věci, které spolu souvisejí např. jen vizuálně. Ale do tří let je nutné, aby se dítě naučilo pojmy diferencovat přesněji.
2. Obtížné hledání slov: dítě si nemusí vždy hned vzpomenout na všechna slova a může použít jiné slovo s podobným významem, důležité ale je, zda si uvědomuje, že jiný výraz by byl vhodnější.
3. Nesprávné gramatické členění: do pěti let věku by mělo dítě z řeči okolí odposlouchat správný slovosled a správné gramatické (i syntaktické) přiřazování osob, časů a vztahů a mělo by být schopno je s jistotu používat.
4. Komolení, špatná výslovnost: hláska se netvoří a nahrazuje se jinou hláskou. V průběhu vývoje řeči může u dítěte nastat fáze, kdy je komolení podmíněno věkem, ale měla by být ukončena do pěti let věku.

Příznaky poruch vývoje řeči a vady výslovnosti jsou vždy alarmujícím znakem, protože mohou mít podstatný a trvale negativní vliv na celkový vývoj dítěte. Proto je učitelka povinna upozornit rodiče na zjištěnou vadu, ale to neznamená, že rodiče by byli zbaveni odpovědnosti. Je spousta různých jednoduchých testů, kterými se dá vada zjistit.

Některé vady můžeme odstraňovat jednoduchými cvičeními doma, ale pokud je vada vážnějšího charakteru, je nutné navštěvovat specializovaného lékaře či terapeuta.

Omezení v mentální, psychické a sociální oblasti:

Podle E. Westricha s sebou vady řeči přinášejí zpravidla následují omezení v mentální, psychické a sociální oblasti:

– snížení intelektu

– nedostatečnou sebedůvěru

– agresí nebo regresí

– nejistotu při posuzování sociálních situací – vztahovačnost k vlastní osobě

– labilitu afektů – nevypočítatelnost chování vůči ostatním

Možnosti pomoci:

Jak je již uvedeno, nejdůležitější je správná a včasná diagnóza. Podle současných dostupných znalostí jsou pro nápravu k dispozici následující metodické postupy:

1. péče zkušeného logopeda
2. psychoterapie, v předškolním věku vedená formou hry, pod vedením odborného psychologa
3. speciálně pedagogické terapie hrou pod vedením speciálního pedagoga s příslušným vzděláním
4. behaviorální terapie, vedená patřičně vyškoleným terapeutem

Nutná je samozřejmě i podpora ze strany rodičů a pedagogů. Důležitá opatření by měl rozhodnout specialista, který dokáže posoudit i konečné důsledky těchto rozhodnutí. Pro dítě je  velmi těžké přijít s vadou řeči či výslovností do školy. Proto je nejvhodnější udělat vše proto, aby byla vada odstraněna co nejdříve a dítě se mohlo snáze začlenit do školního kolektivu.