Pulp Fiction – rozbor rozhovoru

Téma: Komunikace – rozebrat konkretní rozhovor z komunikačního pohledu

Rozhovor převzán z filmu Pulp Fiction, proto jsem částečně vycházel i z obrazové části…

Vybraný rozhovor:

Scéna z filmu

Jules Winnfield: Nazdar, mládeži. Jak se máte, kluci? Jen klid… Víte, kdo jsme? Jsme společníci vašeho obchodního partnera, Marsella Wallace. Vzpomínáte si na svého obchodního partnera, že jo? Já teď zkusím hádat, jo? Ty jsi Brett, co?

Brett: Jo.

Jules Winnfield: Tak prima. Vzpomínáš si na vašeho obchodního partnera, Marsella Wallace, že jo, Brette?

Brett: Jo, vzpomínám si.

Jules Winnfield: Výborně. Zdá se, že vás s Vincentem rušíme při snídani. Omlouváme se. Copak máte?

Brett: Hamburgery.

Jules Winnfield: Hamburgery! To je základ každý vydatný snídaně. Jaký to jsou?

Brett: Cha… cheeseburgery.

Jules Winnfield: Ne, ne, ne. Odkud jsou? McDonald, Wendy’s , Jack-ln-The-Box?

Brett: Big Kahuna Burger.

Jules Winnfield: Big Kahuna Burger! To je ta havajská firma. Zaslechl jsem, že tam mají moc dobrý hamburgery, ale sám jsem si ještě nedal. Jaký jsou?

Brett: Jsou dobrý.

Jules Winnfield: Nevadí, když ochutnám? Tenhle je tvůj, že jo?

Brett: Jo.

Jules Winnfield: Tak to je moc dobrej burger. Vincente, měl jsi už Big Kahuna Burger? Chceš si kousnout? Je fakt dobrej.

Vincent Vega: Nemám hlad.

Jules Winnfield: Jestli máš rád burgery, tak si tam někdy zajdi. Já se k tomu nedostanu, protože moje holka je vegetariánka a ze mě by taky chtěla mít vegetariána. Ale miluju tu chuť dobrýho hamburgeru. Víš, jak říkají ve Francii čtvrtlibráku se sýrem?

Brett: Ne.

Jules Winnfield: Řekni, Vincente.

Vincent Vega: Royale se sýrem.

Jules Winnfield: Royale se sýrem. Víš, proč tomu tak říkaj?

Brett: Asi… kvůli metrický soustavě?

Jules Winnfield: Podívejme, jakej má mozek… ten Brett! Ty seš moc chytrej parchant! Je to tak. Co je v tom?

Brett: Sprite.

Jules Winnfield: Sprite, fajn. Vadilo by ti, kdybych to splách tím tvým chutným nápojem?

Brett: Poslužte si.

Jules Winnfield: Bezva. Ty kašpare, víš proč jsme tu?

Komunikační rozbor:

Pokud známe situaci tohoto rozhovoru, mužeme si všimnout zcela nefunkčního situačního kontextu, neboť Jules a Vincent téměř vtrhnou do cizího bytu. Namísto, aby začali řešit záležitost za jakou přišli, začnou se bavit o hamburgrech, jako by se nic nedělo. Taktéž nefunguje vztahový, což si lze všimnout, jak se Jules chová povýšeně. V části kdy žádá o zkoušku hamburgeru a zapití ho chutným Sprite nápojem je to pouze formalita. Brad je v situaci, kdy nemohl nic jiného říci, neboť ví, že by ho čekal ne zrovna pěkný osud. Jediný časový kontext funguje zcela bez problémů, neboť Brett je v podřadné pozici a poslouchá každé slovo. Chce řící to, co Jules chce slyšet.

Komunikace je věcná a poměrně prostá, což lze vidět na jednoduchýc větách „Jaký jsou? –Jsou dobrý. –Nevadí, když ochutnám?“ Také je zde i vztahová, kdy si nic nevezme násilím, ale vždy se zeptá, popřípadně se to pokusí opsat, aby šlo vycítit, jakoby s ním soucítí a nechce mu nijak ublížit.

Z Jazykových modů velmi často používá adjektivní modus, pár příkladů za všechny „moc dobrý hamburgery“ ve kterém se nachází i adverbiální modus, který již není tak častý. V této situaci Jules vyzdvihuje hamburgery jiné firmy, aby poukázal, že jich již pár vyzkoušel. Proto poté mohl navázat „Jaký jsou?“ a požádat o zkoušku. „Přece mu neodepřu hamburger jenž ještě neměl.“ Ke konci také použije větu „Ty seš moc chytrej parchant!“

Ohledně komunikačních stylů je velmi ošemetná situace. Je na hranici konvenční a operativní. Rozhovor mezi Julesem a Brettem je konvenční neboť se celou dobu baví o Brettově snídani, což jsou hamburgery se Spritem. Ale také, lze vycítit asymetrii pozic, kdy Jules je nad Brettem, kterému není moc do řeči a odpovídá krátce a stručně. Nedokáže Julesovi odporovat, vyhoví mu ve všem…

Nelze popsat nějaké chyby v komunikaci, poněvadž jak určité komunikační styly a kontexty fungují, takže ho lze nazvat funkčním rozhovorem.

Z teorie komunikačních pozic ve stresu dle Virginie Satirové nelze určit jednotně nějakou pozici. Brett je sice ve stresu, ale převládá v něm konvenční styl komunikace, na kterém nelze vyčíst nějaké vztahy anebo potřeby druhých.