Úvod

Pracuji na základní škole Dolní Beřkovice, kde vyučuji chlapce u kterého byla diagnostikována lehká mentální retardace s nerovnoměrným a opožděným vývojem řeči a verbálních schopností, dále opožděný vývoj jemné motoriky a vizuomotorické koordinace. Na některé předměty se mu již druhým rokem věnuje asistentka pedagoga.

Mentální postižení

Na celém světě je spousta lidí, zvláště dnešní doba dává hodně znát, že nejsme všichni stejní. Černí, bílí, tlustí, tencí, ale snad žádný jiný člověk než člověk s mentálním postižením není tak „odlišný“. Nejen, že se takovým lidem někteří vyhýbají, nechtějí jim pomáhat, ale hovoří o nich jako o „bláznech nebo nemocných“. Snadno odsoudí takové lidi a přitom si vůbec neuvědomí nebo si nedokážou představit, co vše a s jakou intenzitou se v tomto člověku a jeho duši odehrává. Jen mu dát šanci poznat ho blíže. V tomto případě je individuální přístup nutný.

I přes různá omezení a zvláštnosti jsou lidé s touto poruchou především lidmi a mají stejné právo na život jako my ostatní se vším všudy. Mnozí z nich mohou pracovat, navazovat partnerské vztahy, cestovat a sportovat. Pro jedince s lehkým stupněm mentální retardace je prognóza sociální integrace zpravidla velmi dobrá, pokud k tomu dostanou příležitost.

Myšlení dětí s mentální retardací by mělo být neustále rozvíjeno postupným osvojováním vědomostí, dovedností a návyků odpovídajících úrovni jejich rozumových schopností a aktuální úrovní již získaných poznatků. Ze svých dosavadních zkušeností vím, že tyto děti si všechno nové osvojují velmi pomalu. Potřebují k tomu neustálé opakování, protože rychle všechno zapomínají.

Jakub

Chlapec, se kterým pracuji, navštěvuje 8. ročník základní školy, je mu 15 let. Jeho rodiče si vybrali vzdělávání v základní škole proto, že je možnost navštěvovat školu v místě bydliště a se svými sourozenci, vrstevníky a kamarády.

Vzhledem k Jakubově diagnóze byla doporučena integrace po celou dobu školní docházky. Jakubovo vzdělávání probíhá podle individuálního vzdělávacího plánu.

Jedná se o chlapce s kombinovanou vadou intelektu a řeči (vývojová dysfázie) s vlivy rané deprivace, což se negativně odráží ve zvládání školních požadavků. Komplikujícím faktorem je impulzivita (tendence k okamžitému uspokojení potřeb), kompenzujícím faktorem je naopak kvalitní výkonová motivace, mimořádně kvalitní péče matky a pozitivní osobnostní vyladění.

Při mé práci je důležitá komunikace nejen s rodiči, výchovným poradcem, asistentkou pedagoga, vedením školy a ostatními pedagogy, ale i spolupráce se Speciálně pedagogickým centrem Vertikála.

Vzhledem k náročnosti situace ve třídě, která je vytvořená přítomností Jakuba, je individuální přístup nezbytný alespoň na předměty, jako je matematika, český a anglický jazyk.

Co všechno Jakub zvládne

Z důvodu vysokého počtu žáků v osmé třídě je obtížné udržet Jakubovu soustředěnost i na malou chvíli, proto se velice osvědčilo pracovat samostatně s asistentkou pedagoga ve volné třídě nebo v počítačové učebně, kde je možné využít i výukových programů v předmětech matematiky a českého jazyka.

Jakub potřebuje neustále obměňovat činnosti, není schopen delší soustředěnosti na jednu věc, proto v hodinách často střídáme různé činnosti. V matematice při sčítání a odečítání stále využívá prstů. V českém jazyce používáme často pracovní listy s nákresy. V literatuře si Jakub po přečtení textu příběh převypráví vlastními slovy a něco z přečteného nakreslí, vyjmenuje hlavní postavy. V anglickém jazyce využíváme křížovek a her, které udrží Jakubovu pozornost a jsou pro něj zajímavé. V ostatních předmětech jako je TV, VV, HV, OV se Jakub účastní vyučování spolu s ostatními dětmi, téměř bez individuality.

Hodnocení společné práce

Za období, kdy s Jakubem pracujeme a věnuje se mu také asistentka pedagoga, je vidět určitý pokrok. V pololetí i na konci školního roku Jakub dostává vysvědčení jako všichni ostatní žáci, tzn. známkami ne slovně. Součástí vysvědčení je dodatek, že je hodnocen podle speciálních kritérií. Pokrok je znát. V některých předmětech méně, v jiných více. Co je však důležité, že Jakub i my všichni máme velkou radost i z malého úspěchu.

Závěr

Při práci s Jakubem jsem si uvědomila, že role pedagoga není jen v tom, že pomáhám ve vzdělávání, ale že Jakub má ve mně oporu a jsem mu blízkým člověkem. Jakýkoliv výkyv v jeho osobním životě způsobí citelné změny v jeho chování a tudíž i v přístupu ke mně nebo ostatním. Pro mě je to impuls přehodnotit a změnit výuku i přístup do jeho „nitra“. Sama pro sebe jsem získala velkou zkušenost a možnost poznat dětskou duši i z jiného úhlu pohledu.