Psychologické účinky pochval a trestů
Pochvala:
- pochvala v učení a ve vývoji žáka znamená velmi mnoho a působí pozitivně
- aby si žák zasloužil pochvalu a měl pocit uspokojení, musí alespoň s částečným úspěchem splnit úkoly, které vyučující zadal
- chválit a oceňovat bychom měli co nejvíce, mělo by se dostat na všechny, v každém najít něco, v čem se zlepšil
- má své zásady:
- stanovovat dosažitelné cíle – zadávat úkoly tak, aby je mohl splnit každý žák s rozdílem potřebného času, zadávat jasné a konkrétní úkoly, např. zapamatovat si určité hlavní body z výuky
- rozčleňovat úkoly na části – složité úkoly rozdělit do více srozumitelných kroků, tyto kroky procvičovat a hodnotit zvlášť, po zvládnutí kroku 1. může žák přistoupit k úkolu 2.
- nespěchat – pokud žáci nezvládnou dobře 1. úkol, neměli by začínat s úkolem 2., pokud tedy neuspějí v testu, měli by si ho zkusit napsat ještě jednou
- chválit i částečný úspěch – vždy se najde něco, co žák udělal dobře
- chválit snahu – chválit pokroky, zpracování jednoduchého dílčího úkolu, výjimečný výkon, nikoli však talent či nadání
- chválit za konkrétní věci – dát jasně najevo, za co žáka chválím
- je to vlastně užitečné uskutečňování otázky
- formy pozitivního ocenění:
- vnější – naslouchat, přijmout jiný názor, projevovat o práci žáků zájem, komentáře k pracím, úsměvy, pohledy, vystavovat práce, udělovat pochvaly, známkovat, hodnotit, uspět v testu, získat poznatky
- vnitřní – pocit uspokojení, získávání znalostí a dovedností, dosažení osobních cílů, „dokážu to“, „zvládl jsem to“
- pozor, abychom nechválili pouze snahu, slabý žák je pak často chválen a na konci roku přijde zklamání – např. i přes všechnu snahu propadá
- proč učitelé málo chválí? – v praxi je to složité a konstruktivní kritika zabírá více času, žáci si to nezaslouží, nedokáží se citově vyjádřit a nebo o tom ani neví
Kritika / trest:
- zkušený učitel by měl podat kritiku tak, že si ji žák téměř neuvědomí
- zásady:
- má být konstruktivní – sdělit, co je špatné, vysvětlit, jak to napravit, žáci ji mají vnímat spíše jako radu
- má být pozitivní – „no tak do toho“ místo „neflákej se“
- má zároveň i chválit – nebo kritiku můžeme chválou zakončit
- kritikou pro žáka může být špatná známka, proto by měl mít příležitost si ji opravit
Kognitivně – behaviorální terapie / psychologie:
- I.P.Pavlov – pokusy na psech se sliněním – klasická podmíněnost – proces učení spočívá ve spojení přirozeného podnětu s podnětem dosud nevyvolávajícím reflex
- J.B.Watson – zakladatel behaviorismu – mechanismus podnět-reakce
- pojmy: (snaha o spojení k-b terapie a učení ve škole)
- extinkce – zazní tón, ale jídlo, které má po něm přijít, se nedostaví (jestliže je splněn úkol a neobjeví se odměna, dochází k vyhasínání)
- zpevnění – opakuje se to, dochází k podmíněnému reflexu, stimuly stupňují četnost chování (za každý úkol je žák odměněn, plní tedy úkoly dál)
- generalizace – podněty podobné podmíněnému podnětu mohou vyvolat tutéž naučenou reakci (jde o plnění úkolů různými variantami)
- diferenciace – pes dostane na 1. tón potravu, na 2. tón úder proudem (žák musí udělat úkol správně a jedním postupem, pak bude odměněn)
- teorie J.Dollarda a N.E.Millera – proces učení a s ním spojené vytváření zvyků, má 4 faktory
- popud – aktivace organizmu
- signál – ukazují, jaké chování vede k redukci popudu
- reakce – určité chování
- odměna – redukuje popudové napětí, upevňuje spojení mezi signálem a reakcí
- motivace – může být před vykonání úkolu, ale může tak působit i pochvala po provedení úkolu
- A.H.Maslow – hierarchie motivace – hlavní je seberealizace, rozlišuje mezi nedostatkem z neukojených základních potřeb, a motivací růstu, která člověka podněcuje, aby pokročil o kus dál
- základní fyziologické potřeby – jídlo, voda, odpočinek, sex
- potřeba bezpečí – vyhnout se napadení
- potřeba sounáležitosti – mám přátelé, jsem členem skupiny
- potřeba uznání – mám vlastní hodnotu
- potřeba seberealizace – naplnění, tvořivost, vlastní dovednost, ocenění, úspěch
literatura:
FURST, M. Psychologie. Olomouc: Votobia, 1997.
PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996.