Probace a mediace ve vybraných evropských zemích a jejich vývoj
Probační a mediační aktivity se ve vybraných evropských zemích rozvíjely na základě kulturní a společenské tradice, ekonomických možností a na základě politického systému dané země.
Tradice v oblasti probace je především v zemích západní a severní Evropy velice dlouhá. Zájem o osobu pachatele zde sílil již na konci 19. a počátkem 20. století, rozvíjeli se nové formy trestání a opatření, které nebyly spojeny pouze s bezprostředním odnětím svobody, byly úzce spojeny s dobrovolnickou a charitativní péčí o osoby propuštěné z výkonu trestu. Stále více se začalo diskutovat o negativních aspektech trestu odnětí svobody.
V Evropě probační aktivity vznikaly nejprve mimo státní zřízení, zpravidla v rámci církví a dobrovolnických organizací. S nejdelší tradicí probace je v Evropě považováno Nizozemí, kde kupci založily první spolek probační služby na pomoc pachatelům, protože poznali, že pouhý trest nic neřeší. Dlouholetou tradici probace najdeme i ve Velké Británii či ve skandinávských zemích. Za období posledních 50. let probace prošla několika významnými vývojovými epochami, především snahami o humanizaci vězeňských trestů a zároveň prvními pokusy o komplexní uplatnění alternativních trestů. V průběhu 60. a 70. let se v probačních službách začala prosazovat výchovná, sociální a terapeutická opatření, která se uplatňovala formou institucionální péče. Tyto způsoby byly v této době charakterizovány mottem : „zacházení namísto trestání“. V období vývoje trestní politiky sílí tendence zohledňovat v činnosti probačních služeb práci s prostředím, kde došlo ke spáchání trestného činu, zdůrazňována je i potřeba práce s oběťmi trestných činů. Na základě tohoto vývoje byla předefinovány základní zásady a principy probace, kde se začíná hovořit o vyvážené intervenci k oběma stranám trestního sporu, tj. obviněnému i poškozenému, a probační služba přichází se škálou nabídek a služeb určených poškozeným.
Co se týká právní úpravy a organizace probační služby v evropských zemích, můžeme se setkat se začleněním probace jako specializované sociální práce přímo do justice (např. Francie) nebo je touto činností pověřena privátní organizace (Rakousko, Nizozemsko). Jiné země mají probační služby zajištěné prostřednictvím privátních a justičních orgánů (Velká Británie). Přes mnohé formální rozdíly mají probační služby v Evropě řadu společných rysů., především zaměření sociálních služeb v justici směrem k posilování možností společenské rehabilitace pachatelů a efektivního uplatňování trestů a opatření vykonávaných ve společenství. V evropských zemích se v oblasti probace objevují i méně časté činnosti, např. náhrada vazby a poradenství s tím spojené, ty se objevují včasnou intervencí v průběhu zadržení podezřelého policií, vzděláváním a dohledem nad vězeňským personálem (Dánsko, Nizozemí). „V souvislosti s konceptem obnovující justice se v oblasti probačních služeb začínají objevovat činnosti a programy zaměřené na zohlednění potřeb a zájmů poškozeného. Například v Británii a Walesu jsou probační pracovníci při získávání podkladů k rozhodnutí o propuštění pachatele na paroli povinni nabídnout poškozenému bližší informace o této možnosti a diskutovat s ním možné dopady rozhodnutí pro jeho život, jeho rodinu, a v podkladech pro rozhodnutí o podmíněném propuštění vzít v úvahu zájmy a potřeby poškozeného. V dalších zemích jako je Belgie a Nizozemsko, je na činnosti probační služby úzce navázán program pomoci obětem, který je zajišťován vyškolenými dobrovolníky.“ (DOUBRAVOVÁ, D., et al.; 2001)
Mediační programy se začaly uplatňovat od konce 70. let 20. století. Inspirace pro mediaci přišla zejména z Kanady, ale také z Austrálie a Nového Zélandu, s cílem řešit trestní konflikt, resp. trestnou činnost se zapojením pachatele na straně jedné a oběti na straně druhé.
První aktivity mediace jako metody řešení sporu se v trestní praxi objevují v Kanadě koncem 60. let. Za první mediační program zaměřený na oblast trestní justice je považován projekt ve městě Elmira v kanadské provincii Ontario, u jehož zrodu stála církev, soudce a probační pracovník, kdy soudce přistoupil na návrh probačního pracovníka: uložit dvěma mladistvým, kteří byly obviněni z vandalismu, aby ses nimi setkali a vyjednávali o způsobu nápravy škody, kterou zapříčinili. Tento přístup nalezl podporu poškozených i místní komunity. Celý případ je vnímán jako začátek rozvoje mediačních programů na severoamerickém kontinentu. Trend řešit konflikty se poté objevil i v Austrálii, Novém Zélandu, Evropě a jižní Africe.
Mediace mezi poškozeným a obviněným na evropském kontinentu se poprvé objevila ve Velké Británii, kde programy byly zahájeny koncem 70. let. Později se objevily i v Norsku a Finsku, v 80. letech pak v Nizozemí, Německu a Rakousku. „Mediace se začala rozvíjet především v souvislosti se zaváděním rozličných forem odklonů (diverzí) od klasického soudního řízení, kdy představovala významný nástroj pro splnění podmínek pro jejich využití. Pozornost se zaměřovala především na trestní věci mladistvých pachatelů a řešení méně závažné trestné činnosti.“ (DOUBRAVOVÁ, D., et al.; 2001)
V průběhu 80. a 90. let našla mediace mezi poškozeným a obviněným své zakotvení v trestní legislativě a rozšířila se také oblast jejího využívání (Norsko, Německo, Francie, Rakousko a Belgie). V Evropě se setkáme a řadou mediačních programů, které se mohou lišit svým organizačním začleněním. Mediace mezi poškozeným a obviněným je v některých zemích je poskytována veřejnou organizací, např. probační služba, policie, soud, státní zastupitelství, nebo soukromou nezávislou místní organizací. Mediátoři jsou v některých programech jako zaměstnanci justice, kteří jsou pro oblast mediace vyškoleni. V některých programech mediátoři stojí mimo oblast justice, ti mohou být vyškoleni dobrovolníky či placenými zaměstnanci.
Mediaci mezi poškozeným a obviněným z hlediska mezinárodní spolupráce a výměny zkušeností se věnuje Stálá evropská konference pro probaci a péči o propuštěné (CEP). A v souvislosti s rozvojem mediačních programů a potřebou mezinárodní spolupráce bylo založeno Evropské fórum pro mediaci mezi poškozeným a obviněným a obnovující justici (The European Forum for Viktim-Offender Mediation and Restorative Justice).