1.      Volba a vymezení vědeckého problému, stanovení cíle výzkumu a účelu

Jelikož dnešní lidé mají dosti smíšené pocity v oblasti politiky České republiky a politiky obecně, rozhodli jsme se prozkoumat jejich názory a přístup k politice jako k věci veřejné. Politika se totiž dotýká každého z nás každodenně.

Náš výzkum je tedy výzkum veřejného mínění lidí o politice obecně. Jelikož nemáme velký vzorek lidí k dispozici, lze předpokládat, že zobecnění výsledků bude zkreslující. Měli bychom tedy k tomuto výzkumu i přistupovat s touto skutečností a brát jí v úvahu. Jak jsme již naznačili, budeme pracovat se vzorkem lidí cca 50-70 lidí, proto použijeme metodu kvantitativní, konkrétně dotazník.

Výsledky bychom potom rádi analyzovali, mohly by nám posléze posloužit jako předvýzkum pro větší širší výzkum o politice.

2.      Vědecká hypotéza

Jelikož z toho, jak jsme se ještě před výzkumem dotazovali, jsme zjistili, že lidé mají obecně spíše negativní a pasivní vztah k politice, usuzujeme, že se to podepíše i v tomto případě na výsledcích tohoto výzkumu.

Hypotéza by tedy zněla – lidé jsou vůči politice dost pasivní a to cca ve 40 procentech. Pasivní v tomto smyslu znamená, že nesledují politiku (televize, rozhlas, a jiné mediální prostředky), nechodí k volbám aj.

Jelikož náš dotazník obsahuje pouze tři otázky a počet respondentů je omezený na 50 – 70 lidí a to při náhodném výběru, je možné, že výsledky dopadnou jinak, než by dopadli při jiném výběru lidí. Vzorek lidí jsme zajistili tak, aby z každé věkové skupiny bylo vráceno stejné množství dotazníků a výsledky tak byly méně zkreslené.

3.      Plán výzkumu

Po fázi, kdy definujeme účel a cíl výzkumu, stanovíme si metodu, kterou budeme informace a fakta zjišťovat od respondentů a stanovíme hypotézu, následuje další krok – oslovíme 50 až 70 respondentů a to čtyř věkových skupin (mluvíme nyní konkrétně o našem výzkumu). Jelikož nemůžeme předpokládat, že dotazníky se nám vrátí všechny, které jsme rozdali, je třeba oslavit co nejvíce jedinců, aby byla naděje, že nějaká fakta získáme.

4.      Provedení výzkumu

Respondenty jsme seznámili s účelem výzkumu a poprosili je, zdali by byli ochotni se výzkumu zúčastnit. Musíme podotknout, že z rozdaných 70 dotazníků se nám jich vrátilo pouze 40. Od 40 lidí 4 věkových skupin budou výsledky nejspíše hodně zkreslené, ale přesto je budeme analyzovat. Poznáme tak, zdali se naše vědecká hypotéza potvrdí či nikoliv.

Respondenti byli dotazování v dotazníku na tři otázky – zda sledují politiku (prostřednictvím škálování označili, jak často ji sledují či nesledují), zda chodí k volbám a poslední otázkou bylo, jestli čtou volební programy.

5.      Výsledky a jejich analýza

1.otázka – sledujete politiku?

(Každá věková skupina zahrnovala 10 lidí v rozpětí té dané věkové skupiny)

2.otázka- chodíte k volbám?

3.otázka – čtete volební programy ?

6.      Závěr – zobecnění výsledků

Z našeho výzkumu se nám podařilo získat málo a dat a jsou jistě značně zkreslené, protože vzorky respondentů jsou náhodně zvoleny a jsou příliš malé. Přesto, měli-li bychom analyzovat výsledky, vyšlo nám ve dvou případech ze tří že nejvíce aktivní skupinou je skupina respondentů ve věku 36 – 55 let.