Příprava na hodinu dramatické výchovy
St. Program: Učitelství pro základní školy
St.obor: Učitelství pro 1.stupeň základní školy
Typ studia: magisterský
Forma studia: kombinovaná
Ročník: II.
Předmět:KPA/XVME1 – Dramatická výchova 1
Hodina dramatické výchovy
Téma: život s handicapovanými lidmi ve společnosti
Námět: pohádka „O kohoutkovi a slepičce“
Očekávané výstupy: rozlišuje herní a reálnou situaci, přijímá pravidla hry, vstupuje do jednoduchých rolí
Učivo: základní předpoklady dramatického jednání – sociálně komunikační dovednosti – spolupráce, komunikace v běžných životních situacích, v herních situacích a v situacích skupinové tvorby, prezentace, reflexe a hodnocení
Průřezové téma: v oblasti vědomostí, dovedností schopností průřezová téma:- přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma- pomáhá k utváření pozitivního(nezraňujícího) postoje k sobě samým a k druhým, vede k uvědomováními hodnoty různosti druhých lidí, názorů, přístupů k řešení problémů
Metody: dramatická hra a interpretace, hraní rolí
Cíl hodiny: vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
Struktura hodiny:
- Rozhovor s dětmi o společnosti a lidech handicepovaných
- Vyprávění pohádky „O kohoutkovi a slepičce“
- reprodukce dětí pohádky střídavě každé dítě po jednotlivých větách
- dramatizace pohádky za použití verbální komunikace
- dialog s dětmi o dětech s poruchou sluchu
- neverbální komunikace ve vyjadřování pocitů- strach, radost, smutek, údiv
- neverbální komunikace ve vyjadřování pojmenování věcí a činností- prosba, zloba, poslání pryč
- dramatizace pohádky pomocí neverbální komunikace.
- zhodnocení hodiny a závěry z ní vyplývající
Add. 1: rozhovor
„ Děti všimli jste si někdy lidí, kteří žijí mezi námi a jsou jiní. V naší vesnici máme pána, který chodí a má bílou hůlku, víte proč ji má?“ Děti odpovídají. „ A co myslíte,jsou mezi námi lidé , kteří se ještě nějak liší? Proč u některých pořadů v televizi je v rohu pán a ukazuje takové zvláštní pohyby rukama?“ Děti přicházejí na lidi s vadou sluchu a řeči. Rozhovor se rozvíjí a vystávají otázky proč, někteří lidé s vadou sluchu mluví a někteří ne. O způsobu komunikace těchto lidí, odezírání ze rtů. „A co myslíte mohli by si takové děti zahrát nějakou pohádku a jak by to asi vypadalo?
Add. 2: Pohádka „O kohoutkovi a slepičce“
Žili na jednom dvorku s ostatními zvířátky kohoutek a slepička Jednou se vydali spolu do obory na jahody. Po chvíli našla slepička jahodu a dala půlku kohoutkovi. Za chviličku našel jahodu kohoutek. Protože byl ale lakomý, dal si celou jahodu do zobáčku. Nechtěl se ze slepičkou dělit. Jahoda byla ale příliš veliká, a tak se začal dusit. „Slepičko, slepičko! Dej mi prosím vody, nebo se udusím!“ Slepička honem utíkala ke studánce. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Studánko, studánko, dej vody mému kohoutkovi leží tam v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“ „Dám Ti vodu, až přineseš od švadleny šátek.“ Slepička utíkala za švadlenou Aničkou. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Aničko, Aničko, dej prosím mi šáteček pro studánku. Studánka dá vodu mému kohoutkovi. Leží tam v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“ „Dám ti šátek pro studánku, až mi přineseš botičky od ševce.“ Slepička utíkala za ševcem Matoušem. Jen se jí peříčka čepýřila.
„Matouši, Matouši! Dej mi prosím botičky pro švadlenku Aničku. Anička dá šáteček studánce. Studánka dá vodu mému kohoutkovi. Leží tam v oboře, nožky má nahoře. Bojím se, bojím, že umře.“
Matoušovi bylo slepičky líto. Dal botičky Aničce. Anička dala šátek studánce. Studánka dala vodu slepičce. Slepička utíkala do obory, jen se jí peříčka čepýřila. Dala kohoutkovi napít, kohoutkovi sklouzla voda do krku a jahůdka jej přestala dusit a tak jej zachránila. A kohoutek? Ten slíbil, že už nikdy nebude lakomý a se slepičkou se bude o všechno dělit. A jak slíbil tak také udělal.
Add. 3: reprodukce
„Tak děti a doposud jste poslouchaly vy mně, ale teď bych byla ráda, kdyby jste mi pohádku řekly vy. A aby to bylo spravedlivé a nepovídal jenom jeden budete se střídat a každý řekne jenom kousek. Když ťuknu do bubínku bude pokračovat další .“ Děti vyprávějí pohádku a střídají se po zaznění bubínku. Snažím se aby každé dítě řeklo alespoň kousek pohádky.
Add. 4: dramatizace pohádky pomocí verbální komunikace
„ A nyní si zkusíme pohádku zahrát“ Děti si rozdělí role a pohádku si zahrají. Opět musím dodržet pravidlo zapojení každého dítěte i sebemenší rolí.