Preventivní působení Policie ČR ve školství
Dosavadní stav poznání:
Děti (3 -18 let) jsou hlavní cílovou skupinou preventivního působení Policie České republiky ve školských zařízeních. Tyto preventivní aktivity se realizují převážně formou přednáškové a besední činnosti a soutěží, směřujících zejména do oblasti primární prevence jako doplněk Minimálních preventivních programů školských zařízení. Celkově je ovšem situace v oblasti používaných preventivních programů a metod značně nepřehledná. Neexistuje databáze používaných programů ani jejich poskytovatelů. Realizátoři preventivních programů z řad policistů nejsou až na specialisty ÚSKPV systematicky vzděláváni ani doškolováni v pedagogických zásadách či základech dětské psychologie. Řada preventivních programů a tematických besed vedených policisty je na velmi dobré úrovni, nedochází však k jejich předání ostatním útvarům a potenciál v nich je potom nevyužitý. Dalším problémem je příliš široký záběr těchto programů. Věnují se nejrůznějším sociálně patologickým jevům a projevům rizikového chování bez ohledu na rizikovost lokality, navíc jsou určeny především pro žáky mladšího školního věku, zatímco cílová skupina mladistvých (15 – 18 let) je v programech výrazně opomíjena.
Preventivní programy obsahují:
- přednášku
- besedu
- diskusi
- soutěže
- modelové ukázky (Záchranný integrovaný systém, ukázka policejní práce včetně ukázky práce policejních kynologů apod.)
- dny otevřených dveří Policie ČR
- podpůrné materiály pro využití ve výuce (Ajaxův zápisník, dopravní výchova)
- informační a propagační materiály
Základní výzkumné otázky:
Je dostatečné právní vědomí o preventivním působení Policie České republiky ve školských zařízeních?
Je preventivní působení Policie České republiky ve školských zařízeních účinné a efektivní?
Vlastní hypotézy
Ad 1) Předpokládáme, že právní vědomí o preventivním působení PČR je dostatečné na základních školách, neboť zde je realizována naprostá většina preventivních programů. Naproti tomu u nejrizikovější skupiny mládeže (15 – 18 let), tedy osob trestně odpovědných, je realizace preventivních programů minimální, proto je zde právní vědomí o preventivním působení PČR nedostatečné.
Ad 2) Předpokládáme, že na základě statistických údajů týkajících se kriminality mládeže není preventivní působení PČR zcela účinné a efektivní. Je třeba zohlednit i působení sociálních složek společnosti a sociálního prostředí, ve kterém se mládež pohybuje. Taktéž je potřeba úzce spolupracovat s osobami, které působí na děti (rodiče, učitelé).
Tyto hypotézy vycházejí ze statistických materiálů, odborných materiálů týkajících se této problematiky, předběžného ústního průzkumu a vlastní zkušenosti.
Stanovení pracovních hypotéz:
Předpokládáme, že minimální účinnost preventivních programů je u těchto skupin mládeže:
- mládež z rozvrácených či nefungujících rodin
- mládež pocházející ze sociálně slabého prostředí
- mládež s vlastní zkušeností s kriminalitou a patologickými jevy
- mládež pocházející z rodin finančně vysoce zajištěných, která nemá efektivní a správné využití svého volného času
- mládež pocházející z prostředí národnostních menšin
Předpokládáme, že podstatně větší účinnost preventivních programů je u těchto skupin mládeže:
- mládež pocházející z plně fungujících rodin
- mládež, která dosud nemá vlastní zkušenost s kriminalitou
- mládež se silným sociálním cítěním
- mládež s plně organizovaných a efektivně využívaným volným časem
Předpokládáme, že maximální dosaženou účinností preventivních programů je u těchto skupin dětí:
- děti předškolního věku
- děti mladšího školního věku, kde je velká pravděpodobnost nezatíženosti sociálně patologickými jevy a kriminalitou a kdy je tato skupina dětí nejvíce ovlivnitelná vnějším působením.
Určení techniky sběru dat:
Data tohoto sociologického průzkumu budu získávat pomocí vlastního dotazníku.
Stanovení způsobu výběru a počtu tazatelů provádějících sběr dat:
Celkem bude potřeba 6 osob. Každá osoba roznese dotazníky do jednotlivých cílových skupin dle lokalizace.
Jako respondenty využijeme následující skupiny:
- ředitelka a učitelky mateřské školy Pohádka Zábřeh a Severáček Zábřeh
- ředitelka a učitelé 1. stupně malotřídní Základní školy Zvole a Základní školy Rájec
- žáci 8. ročníku Základní školy Postřelmov (obec)
- žáci 8. ročníku Základní školy Zábřeh, Školská (město)
- učni 2 ročníku Středního odborného učiliště PAS Zábřeh
- studenti 2. ročníku Gymnázia Zábřeh
Zpracování výzkumu:
Výzkum bude zpracován vyhodnocením vyplněných dotazníků. Na vyhodnocování se podílí všichni zúčastnění tazatelé.
Organizační zabezpečení:
Náklady spojené s realizací průzkumu budou po dohodě se zaměstnavatelem hrazeny z účelově vyčleněných finančních prostředků na realizaci programu Ministerstva vnitra v oblasti kriminality.
Využití výsledků:
Po vyhodnocení dotazníků budou zjištěné informace využity v přípravě dalších preventivních programů. Získané výsledku pomohou zefektivnit preventivní působení včetně právního vědomí tohoto působení, čímž by mělo dojít ke snižování kriminality.
Použitá literatura:
Večeřa, M. – Urbanová, M. Sociologie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006
Policista. Vydává Ministerstvo vnitra ČR, 2006, č. 4