Pracovní rehabilitace sluchově postižených

Sluchové postižení omezuje člověka v majoritní slyšící společnosti v mnoha oblastech. Ať již jde o oblast vzájemné komunikace, orientace ve světě, získávání informací, vzdělání nebo pracovního uplatnění.

Dle ”Standardních pravidel pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením” schválených Valným shromážděním OSN 20. prosince 1993 se u pravidla 7 zaměstnávání dočteme: ”Státní programy aktivit by měly zahrnovat: a) opatření pro projektování a úpravu pracovních míst a pracovních podmínek tak, aby se staly kpřístupnými pro osoby s různým zdravotním postižením; b) podporu pro využívání nových technologií a vývoj a výrobu pomůcek, nářadí a vybavení a opatření k usnadnění přístupu k takovým pomůckám a vybavení pro osoby se zddravotním postižením, aby jim bylo umožněno získat a udržet si zaměstnání; c) zajištění odpovídajícího zaškolení a pracovního umístění a průběžnou podporu, jako např. služby osobní asistence nebo tlumočnické. Pro osoby se zdravotním postižením by mělo být vždy cílem získat zaměstnání na otevřeném trhu práce. Měla by být přijata opatření, aby osoby se zdravotním postižením byly zařazeny do programů přípravy pro povolání a zaměstnávání v soukromém či jiném sektoru.”

Sluchové postižení ohrožuje pracovní potenciál člověka. Pracovní potenciál člověka tvoří intelektuální a manuální předpoklady. Pokud se sluchové postižení promítně do pracovní oblasti, může se vytvořit pracovní defektivita.

”Pracovní defektivita představuje stav, kdy sluchově postižený není schopen akceptovat svou změněnou pracovní schopnost nebo není schopen rekvalifikace, případně kdy pracovní aspirace výrazně předbíhají pracovní možnosti a podmínky sluchově postiženého.” (Jesenský 1995)

Pracovnímu uplatnění předchází pracovní příprava, která představuje získávání potřebných vědomostí, dovedností a návyků v průběhu života ve výchovně vzdělávacím procesu na základní, střední, vyšší odborné, popřípadě i vysoké škole. V současné době existují tyto speciální školy pro sluchově postižené: Bilingvální mateřská škole pro sluchově postižené PIPAN v Praze – Stodůlkách při Středisku rané péče pro děti s kombinovaným postižením, Speciální školy pro sluchově postižené, Praha 5 – Smíchov, Mateřská a základní škola pro sluchově postižené Praha 5 – Radlice, Střední odborné učiliště pro sluchově postižené Praha 5 – Radlice, Speciální mateřská škola pro děti s více vadami při Institutu pro neslyšící v Berouně, Střední zdravotnická škola pro sluchově postižené v Berouně, Speciální škola pro sluchově postižené Vodňany, Speciální školy pro sluchově postižené České Budějovice, Speciální školy a školská zařízení pro sluchově postižené Plzeň, Speciální školy a školská zařízení pro sluchově postižené Liberec, Speciální školy pro sluchově postižené Hradec Králové, Speciální školy a školská zařízení pro sluchově postižené Brno, Střední průmyslová škola oděvní, Střední odborné učiliště pro sluchově postiženou mládež a Odborné učiliště Brno, Speciální školy pro sluchově postižené Ivančice, Mateřská škola a základní škola internátní pro sluchově postižené Kyjov, Speciální mateřská škola a základní škola pro sluchově postižené Olomouc, Střední odborné učiliště a odborné učiliště pro smyslově postiženou mládež Olomouc, Speciální školy a školská zařízení pro sluchově postižené Ostrava, Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči a sluchu Frýdek – Místek, Speciální školy pro sluchově postižené Valašské Meziříčí.

Co se týče problematiky přípravy na budoucí povolání na vysoké školy, zde sehrávají významnou úlohu vysokoškolská poradenská pracoviště pro studenty se specifickými vzdělávacími potřebami.

K pracovní kvalifikaci je tedy sluchově postižený dlouhodobě systematicky připravován.

Je tu ale také případ získané sluchové vady, kdy jedinec, který již vykonával určité zaměstnání, díky své získané sluchové vadě své dosavadní zaměstnání již vykonávat nemůže.

Pracovní rehabilitace je organickou součástí procesu komprehenzívní rehabilitace. Představuje souvislou péči a služby o občany se změněnou pracovní schopností směřující k tomu, aby mohli lépe vykonávat  dosavadní, případně jiné vhodné zaměstnání, ”pracovní rehabilitace je soubor činností zaměřených na řpekonání práceneschopnosti (nebo změněné pracovní schopnosti) a na vytvoření vnitřních podmínek pro pracovní uplatnění osob se změněnou pracovní schopností představuje obnovu pracovního potenciálu za účelem pracovního uplatnění” (Jesenský 1995)

Hlavním cílem pracovní přípravy sluchově postižených je příprava a začlenění sluchově postiženého do pracovního procesu případně navrácení do pracovního procesu. Další cíle jsou spjaty s motivací, získáním asertivity, společenskopracovní prestiže, ekonomické nezávislosti sociálně pracovní integrace.

Význam pracovní rehabilitace spočívá zejména v tom, že umožňuje pracovní uplatnění, rozvíjí osobnost, zařazuje sluchově postiženého člověka do pracovního společenství, přspívá k růstu prestiže a sebevědomí, zabezpečuje sluchově postiženého hmotně, přispívá k prevenci či překonání defektivity; z hlediska společenského přispívá k reprodukci pracovní síly, k tvorbě společensky potřebnýc hodnot a národního důchodu, k růstu sociálních jistot, k naplnění ideálů sociální politiky, k rentabilitě nákladů spojených s rehabilitací.

Literatura:

Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotnímm   postižením, Sdružení zdravotně postižených v ČR, Praha 1997

Mgr. Keblová, Alena, Speciální školy pro sluchově postižené v České republice, MŠMT ČR: Praha 2000

Jesenský , Jan. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové: Gaudeamus, 2000