Porušování práv duševního vlastnictví

Služba hospodářské kriminální policie má mnoho úkolů týkající se dohledu na  dodržování práv vůči společnosti, organizaci, popř. jednotlivci. Pod tyto práva je však nutno chápat také právo v oblasti duševního vlastnictví. Jedná se o oblast, která není v policejní praxi  považována za závažnou trestnou činnost, nicméně vzhledem k velkému rozšíření této trestné činnosti, k výši škod, které jsou touto trestnou činností způsobeny a vzhledem pro Českou republiku se zavazujícím mezinárodním smlouvám, je třeba i této oblasti věnovat náležitou pozornost ze strany orgánů činných trestním řízení. Vzhledem k současnému vývoji lze navíc důvodně předpokládat, že do budoucna bude nadále docházet ke značnému nárůstu této trestné činnosti.

Předmětem duševního vlastnictví jsou nehmotné statky, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti osob. Duševní vlastnictví je nezávislé na hmotném substrátu, a jako nehmotný statek může být užíván kdykoliv a kdekoliv na celém světě, s neomezeným počtem subjektů a bez újmy na své podstatě.

Obsahem duševního vlastnictví jsou především práva k uměleckým a vědeckým dílům, výkonům umělců, zvukových záznamů, vynálezů, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, obchodním jménům a názvům.

Na základě stavu a vývoje trestné činnosti na úseku duševního vlastnictví lze stanovit určité kriminogenní faktory, které tuto trestnou činnost negativně ovlivňují. Jedná se především o rychlý rozvoj trhu s pirátským zbožím chráněným právy z duševního vlastnictví,  a růst počtu podnikatelských subjektů: Tyto subjekty působí především  obrovským rozvojem tzv. stánkového  typu prodeje, kde bývá pirátské zboží nejčastěji  prodáváno. Častým faktorem je uvolnění regulace prodeje zboží chráněného právy  k  duševnímu  vlastnictví  a jeho nedostatečná kontrola.

Největší problematický faktor je snaha o nalezení odbytu za každou cenu a s tím spojená nabídka zboží za velmi nízké ceny v porovnání s cenami originálních výrobků, které jsou značně vysoké a umožňují cenové podbízení. Poměrně  mnoho zájemců má zájem o určitý předmět duševního vlastnictví, Který však k této problematice nemá právního vědomí a to zejména ve smyslu stávajících platných právních úprav jednotlivých oblastí práv k duševnímu vlastnictví, a to jak u pachatelů trestné činnosti, tak i u zákazníků a uživatelů. Častým negativním faktorem bývá nízká úroveň znalostí právní úpravy práv k duševnímu vlastnictví a nedostatek zkušeností s realizací této trestné činnosti u orgánů činných v trestním řízení.

vysoký stupeň organizovanosti, latence této trestné činnosti, používání konspirativních metod při jejím zakrývání, vysoký stupeň variability předmětu zájmu  pachatelů. Ve skutečnosti nepomáhá ani přílišná liberálnost právních předpisů upravujících podmínky podnikání v dané oblasti, včetně liberálních podmínek pro podnikání cizinců, zařazení obchodování se zbožím podléhajícím právní ochraně v oblasti duševního vlastnictví mezi živnosti volné aj. Největší komplikace jsou v prokazování skutkových podstat trestných činů a přestupků podle platné právní úpravy a z toho plynoucí nepružnost soudnictví a zdlouhavost trestně právního řízení spolu s velmi nízkými ukládanými tresty.

Zvlášť závažným faktorem je samotná problematičnost právní úpravy zajištění a zničení pirátských výrobků při neprokázání všech znaků skutkové podstaty trestného činu, neboť do současné doby není v přestupkovém zákoně skutková  podstata přestupku v oblasti výrobkového pirátství a v oblasti ochrany průmyslových práv a nelze proto vyslovit zabrání zboží dle zákona o přestupcích.

Veškeré uvedené skutečnosti mají negativní vliv na stav a vývoj kriminality v dané oblasti, ale i na efektivitu procesu odhalování a dokumentování této trestné činnosti.

Jedním z nejvýznamnějších způsobů boje s kriminalitou je její prevence. Nejinak je tomu i u porušování práv v oblasti duševního vlastnictví. Ke zlepšení situace v této problematice je potřeba, aby byly vytvořeny jednotné úkoly prevence a aby všechny zainteresované instituce  na těchto úkolech spolupracovaly, a to ať se jedná o složky policie, jiných státních institucí, ale také nevládních organizací, např. IFPI, ČPU, OSA.

Spoluprácí všech těchto institucí by mělo být především rozšířeno právní vědomí občanů v tom smyslu, že každý bude chápat útok na autorská práva jiného, jako možný útok v jinou dobu na práva svá. Rozšíření právního vědomí lze dosáhnout působením na občany prostřednictvím médií či formou nejrůznějších vzdělávacích programů a v neposlední řadě zahrnutím do výuky ve školách. Jak tyto práva budou nakonec v tomto smyslu chápat pouze občané jako jednotlivci, záleží pouze na každém z nich.

Použitá literatura:

Metodická pomůcka k odhalování a dokumentování trestné činnosti  v oblasti duševního vlastnictví, Kriminální úřad Policejního prezidia ČR, 2001.