Osvětim a dnešní vztah lidí k holocaustu – úvaha

Vyhlazovací tábor Osvětim je dnes jedním z hlavních míst, která nám připomínají hrůznost války a zvěrstva, která byla prováděna na nevinných lidech v rámci holocaustu.  Působil tu lékař Josef Mengele, který je známý pro své zvrácené pokusy na lidech. V roce 1941 tu byla také vybudována první plynová komora.  Od roku 1942 byli do Osvětimi transportováni lidé ze všech nacisty ovládaných zemí. Jednalo se především o Židy a Romy. Údajně na tomto místě přišlo o život přes 3 miliony lidí. Pouze 667 lidem se podařilo uniknout, ale 270 jich bylo dopadeno v blízkosti tábora a popraveno. Tato čísla ale nemusí být přesná.

Dnes je holocaust pro většinu obyvatel naší planety těžko pochopitelný. Bohužel, stále jsou tu lidé, kteří podporují politické režimy, které ho zapříčinily… Jedná se o skupiny neonacistů a neofašistů. Ti stále věří nadřazenost bílé rasy. V České republice máme např. Autonomní nacionalisty, Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Národní korporativismus. Ti jsou dnes zaměřeni především proti Romskému etniku na našem území. Do úvahy o Romech bych se ale pouštěla nerada. Myslím si, že jsou prostě jiní a že se s námi časem prostě sžijí, protože se stát snaží, aby studovali a začlenili do společnosti. Dnešní situace je ale hodně vyhrocená.

Extremistická hnutí jsou založena na tom, že mají jednoho vůdce, který kolem sebe nabaluje lidi (především mladé muže) nespokojené s tím, jak to v České republice dnes vypadá. Myslím tím např. právní systém, demokracii a již zmíněná cizí etnika…

Další rizikovou (i když to je slabé slovo) skupinou jsou popírači holocaustu. Ti se snaží přesvědčit ostatní, že k holocaustu nikdy nedošlo, přestože máme nespočet svědectví o tom, co se během druhé světové války dělo…

Já samozřejmě nepatřím asi do žádného extremistického hnutí a věřím, že holocaust není ničím výmyslem. Osvětim ani žádný jiný koncentrační tábor jsem nenavštívila, ale určitě se do nějakého chci jednou podívat. Myslím si, že by tato místa měly vidět děti mladší, než my… Mám totiž pocit, že dnešní mládež je tímto tématem už trochu přesycena… A návštěva místa, kde se holocaust opravdu děl a kde umírali tisíce lidí, na každého zapůsobí více než hodiny ve škole, kde je toto téma probíráno. Jsem ale každopádně hrozně vděčná za informace, které dnes o holocaustu máme, a mám třeba vážně ráda Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou od Arnošta Lustiga, která holocaust zobrazuje úplně jinak než je běžné.

Ta přesycenost, o které jsem se zmínila, je možná trochu důvodem, proč je toto téma zlehčováno a proč si někteří neváží lidských práv, které tu máme v důsledku čehož se přidávají do extremistických hnutí.