Mzdy a zákon o mzdě

M z d y

Právní úpravou mezd je zákon č. 1/1992 Sb. „Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku“, běžně se však nazývá „Zákon o mzdě“. Zaměstnanci přísluší odměna za vykonanou práci, která se nazývá  mzda  a toto označení platí pro soukromou sféru. Odměna za vykonanou práci v rozpočtových a příspěvkových organizacích a ve státní správě se nazývá plat. Mzda se poskytuje v penězích, v České republice v české měně – českých korunách (Kč). Mzda se vyplácí za měsíční období za již odpracovaný měsíc, tzn. pozadu. Výplatní termíny určuje kolektivní smlouva nebo zaměstnavatel, který je projednává s příslušným odborovým orgánem. Pokud termín výplaty mzdy připadne na období, kdy je zaměstnanec na dovolené, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu před nastoupením na dovolenou. K jiným opatřením, např. k pozdější výplatě mzdy, musí vždy zaměstnanec dát souhlas.

Struktura mzdy se skládá ze základní mzdy, pohyblivých složek mzdy a náhrad mzdy. Základní mzda může být časová (od hodiny), úkolová, podílová, smíšená (kombinuje časovou a podílovou mzdu) či měsíční (základní měsíční mzda) v závislosti na vykonané práci. O tom, jaká forma mzdy bude vyplacena, rozhoduje zaměstnavatel. Pohyblivé složky mzdy a odměny mohou být nárokové, na jejichž výplatu má zaměstnanec nárok, a nenárokové. Nárokové pohyblivé složky mzdy jsou příplatky za práci přesčas (příplatek 25%), svátky (příplatek 100%) či dny pracovního klidu, práce v noci a práce ve ztíženém (škodlivém) pracovním prostředí. Příplatky určují právní předpisy, kolektivní nebo pracovní smlouvy. Nenárokové pohyblivé složky mzdy (fakultativní odměny) jsou prémie a odměny, kde se uplatňuje tzn. prémiový řád a rozhoduje o nich zaměstnavatel. Prémie je taková odměna, kterou dostanou všichni zaměstnanci za splnění nějakého úkolu a odměnu dostává jenom někdo za výbornou práci. Náhrady mzdy jsou za dovolenou a za státní svátky. Tyto složky mzdy tvoří dohromady hrubou mzdu.

Srážky z hrubé mzdy se provádějí na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem. Zákonem stanovené srážky z hrubé mzdy jsou daň z příjmů (záloha na daň z příjmů), zdravotní pojištění (4,5% z hrubé mzdy) a sociální pojištění (8% z hrubé mzdy) zahrnující důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Sociální pojištění se odvádí Správě sociálního zabezpečení. Ostatní srážky jsou např. důchodové připojištění, spoření, splácení půjček bance, placení výživného na děti (alimenty), částky soudní exekuci atd. Zaměstnanec může uzavřít dohodu se zaměstnavatelem, podle které se pak srazí ze mzdy určitá částka a zašle se na příslušný bankovní účet nebo adresu.

Výplata mzdy se provádí na pracovišti v pracovní době pouze přímo do rukou zaměstnance. Pokud se však nemůže dostavit, zašle mu zaměstnavatel mzdu následující pracovní den, nebo se s ním dohodne na jiném řešení. Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci tzn. výplatní pásku, což je písemný doklad o vyplácené mzdě, jejích složkách a o provedených srážkách ze mzdy. Mzdu zaměstnance lze také vyplatit jiné osobě, pokud jí zaměstnanec písemně zmocní k převzetí mzdy, nebo i bez zmocnění, pokud to stanoví zákon.

Výše mzdy se řídí zákony, kolektivními a pracovními smlouvami. Mzda nesmí být nižší než zákonem stanovená minimální mzda, kterou stanovuje vláda svým nařízením. V současné době se jedná o částku 7 570 Kč (minimální mzda k 1. lednu 2006).

Náhrada mzdy je možná v případě, že zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr se zaměstnancem a odmítá ho dále zaměstnávat. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši dosavadního průměrného výdělku za dobu ode dne oznámení o tom, že trvá na dalším zaměstnávání do dne, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci, nebo dojde k platnému skončení pracovního poměru. Když nastanou určité překážky v práci na straně zaměstnance, má při některých z nich zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. Těmito překážkami jsou důvody obecného zájmu, výkon služby v ozbrojených silách, školení a studium při zaměstnání a také důležité osobní překážky v práci – svatba, pohřeb, přestěhování, narození miminka či vyhledání nového zaměstnání před skončením pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost dát zaměstnanci pracovní volno k výkonu veřejných funkcí – funkce poslance, přísedícího u soudu, občanských povinností – svědek, znalec nebo tlumočník u soudu, poskytování pomoci při živelných katastrofách, poskytování první pomoci, lékařské prohlídky a dále v případě jiných úkonů obecného zájmu – dárcovství krve a jiných biologických materiálů, práce vedoucího v táborech pro děti a mládež. Překážky v práci na straně zaměstnavatele jsou časové prostoje způsobené nějakou závadou (stroje, dodávka surovin či energie) a nebo chybnými podklady k práci, přičemž může zaměstnavatel přeřadit zaměstnance na jinou práci, která je pro zaměstnance vhodná, odpovídá jeho zdravotnímu stavu, jeho schopnostem a kvalifikaci. Pokud mu jinou práci nedá, musí mu zaplatit náhradu mzdy ve výši 80% průměrného výdělku, ale jedná-li se o prostoje způsobené povětrnostními vlivy, je to jen 60%. Tyto náhrady jsou však minimální a v kolektivní smlouvě mohou být stanoveny vyšší.

použitá literatura:

Šíma, A., Suk, M.: Základy práva pro SŠ a VOŠ. C.H. Beck. Praha 2004.

Základy účetnictví – zápisky z hodin

internetové zdroje:

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/mzda