Myšlení – psychické procesy a právně aplikační praxe
ÚVOD
Myšlením nazýváme rozumovou stránku lidské p s y c h i c k é činnosti. Je to p o z n á v a c í p r o c e s, pomocí kterého získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, ale zejména jejich podstatných znaků. Je to produkt lidského mozku, který vzniká a rozvíjí se velmi složitým způsobem společně s rozvojem řeči. Myšlením poznáváme skutečnost a také řešíme nejrůznější problémy v teorii a praxi.
PŘEDSTAVA A POJEM
K pochopení toho, co je myšlení, je důležité ujasnit si vztah mezi představou a pojmem. Pro tuto práci jsem zvolil následující příklad: Ve slově delikt si mnozí představí porušení některé kogentní právní normy, řekněme, že v oblasti celní problematiky to může být celní delikt, v oblasti daňové správy jde o daňový delikt. Pokud se budeme zabývat celní problematikou, tak například pod slovním spojením celní delikt si lze představit nezákonný dovoz zboží, nedodržení podmínek stanovených pro určité zboží, porušení celní závěry, neuposlechnutí výzvy celního orgánu a další. Naproti tomu je v § 298 zákona 13/1993 Sb. Celní zákon v platném znění stanoveno: „Celního deliktu se dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v zákoně“. Touto větou je vyjádřen pojem celní delikt. Vyjadřuje to, co je všem celním deliktům společné a co je pro ně obecné. Je to pro celní delikty podstatnou vlastností. Vystižení těchto obecných a podstatných znaků nazýváme p o j e m. Tyto pojmy a představy jsou navzájem propojeny a důležité je mezi sebou rozlišovat a umět se mezi nimi pohybovat.
MYŠLENKOVÉ PROCESY
V rámci deliktního řízení je nutné, aby si úředník seřadil veškeré události, podle časové osy a posoudit veškeré skutečnosti, důležité pro správné rozhodnutí. Dále je nutné pečlivě roztřídit důkazy, které jsou k dispozici. I když je možné, že se určité skutkové podstaty opakují a snažíme se je srovnávat, je nutné případ od případu analyzovat. Toto je jedna z velice důležitých myšlenkových operací. Analýzou můžeme dojít k rozhodnutí o vině – naplnění skutkové podstaty deliktu nebo naopak s ohledem na nedostatek důkazů o nevině právnické osoby. Pokud jsme analýzou dospěli k názoru, který má vést k vydání rozhodnutí o spáchání deliktu, je nutné dojít k obecnému znaku, jímž je v daném případě správné ustanovení celního zákona, v případě celního deliktu, a vyjmenovat, které ustanovení celních předpisů porušil, a kterou skutkovou podstatu, popřípadě podstaty naplnil. Těmto myšlenkovým procesům říkáme abstrakce a konkretizace, což jsou navzájem opačné procesy, ale navazují na sebe.
ZÁVĚR
Obecně platí, že jednotlivé myšlenkové procesy se navzájem prolínají a kombinují. Vzájemně na sebe navazují. Je důležité, že jednotlivé operace, jak analýza a syntéza, abstrakce a konkretizace tvoří dvojice, které se vzájemně doplňují. Přechodem od jedné z nich k druhé se vždy vrátíme k původnímu začátku. Tyto operace nazýváme jako vratné.
ZDROJE INFORMACÍ
Anna Paurová Maixnerová: Úvod do základů psychologie, Tisková, ediční a propagační služba, Praha 1967
Čáp J., Čechová V., Rozsypalová M.: Psychologie 1, Obecná psychologie, Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha 1995
Kern H., Mehl Ch., Nolz H., Peter M., Wintersperger R.: Přehled psychologie, přel.: Machátová M., první vyd., Portál, Praha 1999
Zákon 13/1993 Sb. Celní zákon v platném znění