Moderní komunikační techniky a vzdělávání dospělých
1. Úvod
V posledních letech jsme svědky velice rychlého technického pokroku v oblasti informačních a komunikačních technologií. Počítače a elektronika vůbec mají v našich životech nezastupitelné místo a ve stále větší míře pronikají do dalších oblastí běžného života. V poslední době je trend znatelný i ve vzdělávání, které je dnes v mnoha případech na výpočetní technice závislé, ať už se to týká vedení přednášek či výukových hodin, zkoušení či testování žáků. Moderní komunikační technologie se osvědčují zejména v oblasti vysokoškolského a dalšího vzdělávání dospělých, kteří si tak mohou dobu věnovanou studiu lépe zorganizovat. O moderních technologiích používaných vzdělávacími institucemi se obsáhle hovoří ve Výroční zprávě o stavu vysokého školství Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Zpráva uvádí, že: „Informační technologie se na vysokých školách používají pro vlastní výuku, zajištění veškeré agendy školy a dále jako zdroj informací pro studenty a další instituce. Pro zajištění výuky i vědecko-výzkumné práce vysoké školy využívají speciální počítačové systémy. Pro výuku jsou využívány moderně vybavené počítačové učebny, z nichž některé jsou otevřeny v době mimo výuku pro volnou práci studentů. Řada vysokých škol organizuje pro studenty nastupující do 1. ročníku úvodní školení o možnostech práce s informačními technologiemi.“
Možná tak není daleko doba, kdy k vystudování některých vysokoškolských oborů bude potřeba jen počítač s připojením na internet a povinnost dojíždět na přednášky či zkoušky tak zcela odpadne.
2. Distanční vzdělávání
Distanční vzdělávání je definováno jako multimediální forma řízeného samostatného studia, v němž jsou vzdělavatelé v průběhu vzdělávacího procesu trvale nebo převážně fyzicky odděleni od studujících. Multimediálností se pak rozumí optimální možné využití všech distančních komunikačních a informačních prostředků, kterými lze prezentovat učivo a komunikovat na dálku. Jde tedy například o tištěné materiály, magnetofonové a magnetoskopické záznamy, počítačové programy na disketách, CD či v sítích, videokonference, telefonická či faxová spojení, e-mail a případně televizní či rozhlasové přenosy. (dostupné na http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html) V současné době řada vysokých škol organizuje studium mimojiné v takzvané kombinované formě. Týká se to těch studijních programů, které se obejdou bez nutné přítomnosti ve vzdělávacím zařízení. Typicky jde o humanitní, ale i některé technické obory. Kombinovaná forma studia může být i předstupněm, než školy postupně připraví celý obor do čistě distanční formy.
3. Internet a vzdělávání
V současné době není snad v České republice školy, která by nedisponovala připojením k celosvětové síti Internet. Síť, která se vyvinula původně z vojenského projektu, se stala fenoménem dnešní doby. Internet je dnes prostředkem mezilidské komunikace, díky mnoha veřejně přístupným textům a databázím je obrovským zdrojem informací dostupných z pohodlí domova a díky stále modernějším technologiím prakticky odkudkoli. (dostupné na http://www.osu.cz/katedry/kip/aktuality/poc97/implemen.htm)
Právě internet pomohl velkému rozvoji dalšího vzdělávání dospělých. Na internetu jsou k dispozici desítky nabídek vzdělávacích institucí, které nabízejí různé programy vzdělávání dospělých, počínaje jazykovým vzděláváním a konče začátečnickými kurzy pro počítačové laiky. (dostupné na http://www.lupa.cz/clanky/online-e-learningove-kurzy-zdarma-aneb-kdyz-dva-delaji-totez/)
3.1 Možnost e-learningu
Termín e-learning se začal objevovat zhruba před osmi lety, kdy začaly na internetu vznikat první vzdělávací portály, jako je např. Click2Learn nebo eCollege. Příznivce si tato forma vzdělávání získala velice rychle právě díky tomu, že si veškerý čas věnovaný studiu řídí vzdělávaný sám. E-learning se proto jeví jako ideální forma pro distanční vzdělávání. V současné době většina univerzit využívá možnosti elektronického zpracování textů, tabulek, cvičení a testů, které prostřednictvím e-learningového portálu zprostředkovává svým studentům. E-learning nabízí studentům zatím do současné doby netušené možnosti. Určitě nejvýraznější je časová úspora, student totiž nemusí školu fyzicky navštěvovat, čímž odpadá zejména časově náročné dojíždění. Časový rozvrh si studenti upravují podle svých možností. Komunikace s vyučujícím se uskutečňuje prostřednictvím elektronické pošty, v rámci e-learningového portálu nebo pomocí živého audiovizuálního přenosu pomocí speciálního programového vybavení. (dostupné na http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull07_108.htm)
3.2 Podmínky pro vzdělávání
Distanční vzdělávání je specifickou formou vzdělávacího procesu, která klade obrovské nároky na studující. Dvojnásob to platí v případě studia organizovaného jakoukoli elektronickou formou, kdy jsou studenti odděleni od vyučujících. Studenti dálkového studia jsou ale většinou silněji motivování vzhledem k tomu, že získané vzdělání je pro ně jednak finanční zátěží, jednak také podmínkou při dalším profesním postupu v zaměstnání. Z toho vyplývá nutnost účinné podpory studujících ze strany vzdělávací instituce. Kromě podrobných informací o studiu i jeho podmínkách a požadavcích, didakticky propracovaných studijních materiálů a odborných konzultací jde také o psychologické poradenství během studia, pomáhající v individuálních případech mírnit či překonávat pracovní a osobní problémy studujících. (Průcha, 2003, s. 44).
S vyšší mírou využití nových informačních a komunikačních technologií počítá Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Dokument uvádí, že při tvorbě vzdělávacích programů bude kladen důraz na získání klíčových kompetencí, tedy zvládnutí používání moderních informačních technologií. Bílá kniha počítá do budoucna s rozšířením nových forem vzdělávání: „Jde například. o projektovou výuku, založenou na aktivní, samostatné práci žáků, jimž dává příležitost proniknout v daném tématu do větší hloubky. Značné důsledky bude mít širší uplatnění a zejména pedagogické využívání informační technologie.“
4. Závěr
Díky novým technologiím se vzdělání stává dostupnějším stále většímu počtu zájemců, kteří by jinak nemohli z různých důvodů své vzdělávací potřeby uspokojit. Vůdčí roli hrají a hrát do budoucna i budou počítače a počítačové sítě. Už dnes se o ovládání počítačů hovoří jako o druhé gramotnosti, bez jejíhož zvládnutí je další pokračování studia přinejmenším složité. Pro další rozvoj tohoto typu vzdělávání jednoznačně hovoří nižší náklady v porovnání s prezenční formou studia, pohodlí pro studující, ale do jisté míry i pro vzdělavatele. (Palán, 2002, s. 140) Podle mého názoru se moderní technologie stanou nezbytným základem vzdělávání. Technologie jako taková ovšem nemusí být zárukou pedagogického úspěchu. Nabývá smyslu pouze v případě, že studenti i pedagogové ji dokážou nějak zužitkovat. (dostupné na http://www.elearningeuropa.info/directory/index.php?page=doc&doc_id=7778&doclng=1)