Konspekt k SØRLI, Mirjam E., Nils Petter GLEDITSCH a Håvard STRAND. Why Is There so Much Conflict in the Middle East?
Vybraný text: SØRLI, Mirjam E., Nils Petter GLEDITSCH a Håvard STRAND. Why Is There so Much Conflict in the Middle East?. The Journal ofConflict Resolution.
Práce se svým obsahem věnuje otázce příčin kofliktů v regionu Blízkého východu. Jedná se o velmi dobře podloženou práci s řadou empirických dat a k nim navazujících analýz.
V úvodní části práce se autor věnuje obecné teorii vzniku konfliktů a otázce, zda je region Blízkého východu náchylnější ke konfliktům, které se přelévají až ve válečný střet. Jsou zde uvedeny typické faktory, které v obecném slova smyslu můžeme chápat jako příčinu konfliktu, tj. chudoba, malá míra demokracie a ekonomický status obyvatel.
Nastiňuje se zde také otázka nejfrekventovanějšího výskytu konfliktů, jejich charakteru a empirická srovnání v časových osách. Autor sám deklaruje, že region Blízkého východu mezi takové nepatří, zároveň však klade důraz na existenci válečného střetu Íránu a další dlouhotrvající konflikty. Taktéž je zmíněno, že drtivá většina konfliktů je charakteru občanského a nikoli mezistátního.
Následná stať hovoří o jednotlivých atributech, díky kterým je region Blízkého východu považován za zdroj nestability, či „geopolitickým ohniskem.“ Mezi takové atributy patří:
- Angažovanost západních mocností.
- Existence nerostných surovin.
- Vztahy mezi jednotlivými státy, a to v globáním slova smyslu.
- Přítomnost islámu a míra demokracie.
- Vnitřní politická situace, resp. „frakcionalizace“ tamní společnosti.
Tyto atributy pak v různých modifikacích autor označuje jako tzv. „závislou proměnou,“ která může být příčinou občanského nebo válečného konfliktu. Zahrnuty jsou však také další faktory, jako je přítomnost výrazné sociální nerovnosti a extrémní homogenita zemí v ohledu etnickém. V návaznosti na empirická data si pak autor klade otázkou, zda je zásadním faktorem:
- Islám.
- Kombinace předešlého.
Závěrem práce se autor zamýšlí nad otázkou, zda je možné, aby region Blízkého východu dosáhl míru. Dochází k poznatku, že bez ekonomického a společenského rozvoje to půjde jen těžko. Stěžejním faktorem příčiny konfliktů tak zůstává chudoba.
Výchozí hodnotou celé práce je tzv. „Model CH“ (Collier-Heffler Model), který je založen na analýze dílčích složek společenského života. Dalším důležitým pojmem, v práci mnohokrát zmíněn, je tzv. „exceptionalismus.“ Tedy jakási teorie kvantitavní rozdílnosti národů. Pro mne je však tento pojem velmi vágní.