Konspekt k REID, Richard J. Dějiny moderní Afriky od roku 1800 po současnost.

Vybraný text:             REID, Richard J. Dějiny moderní Afriky od roku 1800 po současnost. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 261 – 309. ISBN 9788024730790.

Práce se svým obsahem věnuje problematice postkoloniálního období v Africe. Jedná se o důkladnou analýzu základních dějinných faktů, příčinných souvislostí a z toho vyvozujících závěrů, doplňěné vždy o relevantní data i modely.

Autor se v úvodním části textu komplexně zamýšlí nad současnou situací stavu Afriky, a to hned z několika hledisek, které ilustrují politickou, sociální i ekonomickou úroveň a soběstačnost afrických národů. Jeho komparace historických přístupů koloniálních mocností  a předkoloniálních paradigmat versus rozvoj a postavení nebo úloha samotných kolonií je pak výsledkem globálního pohledu na současný společenský stav afričanů. Autor se také dotýká otázky interpretace dějin a jejich vnímání západním světem, kde upozorňuje na značné rozdíly jednotlivých regionálních kofliktů, řešení a jejich následné historické postavení ve světové politice.

V následujících kapitolách se věnuje pozornost jednotlivým atributům budování nezávilosti afrických států, jak z poheldu politického, tak ekonomického. Autor uvádí konkrétní příklady zemí a jejich směr k budování státu. Uváděny jsou typické charakteristiky, se kterými se potýkali všechny africké státy a jejich důsledky, jako jsou:

• Charakter exportní země –     Nerovnoměrné rozdělení bohatství
• Ignorace budování vnitřního trhu a –     Nerovnoměrným přístup ke zdrojům

infrastruktury.

Na dalších konkrétních příkladech pjsou pak ilustrovány trendy, které tyto charakteristiky přinesly a mezi něž patří například systémová chudoba, rozdílné přístupy k ekonomickému rozvoji (zemědělství x urbanizace a industrializace). Závěrem těchto zmíněných atributů je konstatování vzniku neokolonialismu (ve smyslu neexistence ekonomické nezávislosti), který jsou výsledkem jak přístupu západních zemí a bývalých koloniálních mocností, tak neschopností afrických politiků. Právě tento fakt se promítl ve vzniku zklamání afričanů, nedůvěře, sociálního napětí a následné inklinaci k autoritářským režimům. Pozornost je věnována aspektům politického života, resp. neschopnost a nemožnost přijmout modely liberální demokracie, pluralismu a politických svobod, ať již v důsledku nerespektování přirozených hranic, při jejich tvorbě kolonizátory, tak poté trvání na jejich neměnnosti ze strany nezávislých afrických států. Důležitou roli také hrála nacionální příslušnost, její formování a na ni navazující iredentismus.

Na výše zmíněné trendy pak navazuje analýza, která si klade za cíl vysvětlení fenoménu armády, či militantního režimu, guerill a jiných ozbrojených modifikací v řízení státu, stejně jako v samotném africké společnosti a jejich pevnému zakotvení jakožto nástroje vnitřní i vnější politiky, a to i v návaznosti na koloniální období.

Závěrečná kapitola se věnuje strukturálním proměnám Afriky, které přinesla změna globální politiky. Reakce a řešení západních zemí v tomto směru posunula do úrovně intervencí na poli humanitárním, lidskoprávním i ekonomickém. Nedílnou součástí změny v jakémsi „univerzálním“ africkém politickém systému, které přináší demokratizaci, liberalizaci a pozornost je věnována otázkám zdravotní péče, kvalitě vzdělání apod. Autor se také dotýká úlohy neziskových organizací, které v Africe působí, jejich posláním a motivací.

Celá práce je vedena velmi komplexně a v každé jednotlivé sťati autor uvádí celou řadu konkrétních příkladů, včetně interpretace všech zainteresovaných stran. Jsou použita i modelová srovnání, historické komparace a prokázána objektivnost ve vysvětlování příčin.