Kazuistika Aleš – svěření do péče babičky
Aleš Š. narozený v roce 1992, se narodil mimo manželství, jeho rodiče Aleš Š. a Ivana S. spolu zpočátku žili u otcovy matky, paní Květy Š., ale později si otec našel novou partnerku a odstěhoval se ze společné domácnosti, matka nezletilého Aleše velice dobře vycházela s matkou svého bývalého partnera paní Květou a tak se vytvořil i silný citový vztah malého Aleše ke své babičce. Alešově otci se vůbec nelíbil tento vztah bývalé družky a syna s jeho matkou a tak všemožně působil, aby tyto vazby přetrhal, dokonce se přestal stýkat i se svou matkou a velmi často ji slovně napadal vulgárními výrazy. Matka nezletilého Aleše Š., paní Ivana S., aby vyřešila situaci, se odstěhovala do Brna. Otec o syna nejevil zájem, malý Aleš jezdil na prázdniny na venkov k babičce Květě, kde se mu moc líbilo. Nezletilý Aleš začal v Brně chodit do školy, jeho matka Ivana si našla nového přítele, sehnala odpovídající bydlení, začala pracovat, žili jako rodina, byli spokojeni. Otec nezletilého Aleše se v březnu 2008 oženil se svou přítelkyní, o syna nejevil žádný zvláštní zájem, bránil se placení zvýšeného výživného. Alešova matka Ivana S. se spolu se svým přítelem vydala v srpnu 2008 na dovolenou do Chorvatska, bohužel již v Maďarsku měli vážnou dopravní nehodu, při které oba zemřeli. Aleš byl na prázdninách u babičky Květy. Po smrti matky si jej k sobě vzal otec se svojí manželkou, která k němu nikdy neměla žádný vztah.
- Určení problému
Alešovi zemřela matka, člověk pro něj nejbližší, a on se najednou ocitá v rodině, kterou vůbec nezná, všichni jsou tu pro něj cizí, i jeho vlastní otec. První konflikt na sebe nedal dlouho čekat a došlo k němu hned po pohřbu Alešovy matky, kdy Aleš chtěl zůstat přes noc s babičkou, ale to mu otcova manželka zakázala a došlo i na facky, v důsledku toho už Aleš nechtěl žít v této rodině a trval na tom, že chce žít s babičkou. Alešův otec na tuto situaci reagoval po svém a nezletilého Aleše vyhodil. Jeho výchovné působení tak mělo velice krátké trvání. Pravděpodobně mu toto řešení vyhovovalo neboť si k vlastnímu synovi nikdy žádný citový vztah nevybudoval.
- Metodologie řešení problému
Po tomto zjištění se babička Květa Š. okamžitě obrátila s žádostí o pomoc na městský úřad, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, orgán sociálně právní ochrany dětí v místě svého trvalého pobytu. Pracovnice městského úřadu (OSPOD) pomohla paní Květě Š. sepsat návrh na vydání předběžného opatření o svěření Aleše do její péče. Okresní soud vydal během několika dnů toto předběžné opatření a Aleš byl prozatím svěřen do péče své babičky. Následně pak bylo vedeno řízení o svěření Aleše do trvalé péče babičky, pracovnice OSPOD sepsala s paní Květou také návrh na stanovení výživného otci nezletilého Aleše, pomohla při vyřizování sirotčího důchodu u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Spolu s Alešem a jeho babičkou vybrali vhodný učební obor, do kterého Aleš od září nastoupil. Otec se s Alešem nestýká, nejeví zájem o jeho školní výsledky, pouze a to velmi nerad platí stanovené výživné.
- Možnosti zařízení
Babička Aleše paní Květa Š. využila možnosti požádat o pomoc pracovníky městského úřadu (OSPOD), s pomocí pracovnice OSPOD podala k příslušnému soudu návrh na svěření Aleše do své péče. Na základě tohoto návrhu bylo vydáno tzv. předběžné opatření, kterým byl nezletilý Aleš svěřen do péče babičky a orgánu sociálně právní ochrany dětí byl určen dohled, který spočívá v pravidelném šetření v rodině, což ukládá zákon o sociálně právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb. Okresní soud stanovil otci přiměřené výživné.
- Následné služby
Po svěření Aleše do péče, podává babička opět za pomoci OSPOD k příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o sirotčí důchod, aby mohla finančně pokrýt jeho potřeby, spojené s jeho studiem a ubytováním na odborném učilišti mimo místo trvalého pobytu. Paní Květa také využila možnosti návštěvy pedagogicko-psychologické poradny a psychologa, kde odborníci pomáhali Alešovi překonat jedno z nejtěžších období v jeho životě.
- Zpětná vazba
Alešova babička paní Květa Š. je dnes nesmírně vděčná za pomoc, kterou jí poskytli pracovníci jak OSPOD, tak i pedagogicko-psychologické poradny, také okresní soud v dané situaci rozhodoval velmi rychle a ku prospěchu nezletilého Aleše, kdy byl brán především ohled na jeho vlastní přání. Zpočátku se paní Květa vzniklé situace bála, měla strach, že s ohledem ke svému věku (63 let) již výchovu nezletilého dítěte nezvládne, byla ve velmi špatném psychickém stavu, také ona sama vyhledala pomoc odborného lékaře, nakonec vše zvládá bez vážnějších obtíží. Vyrovnala se s novou životní situací, vlastní syn na ni zanevřel, nestýká se s ní, dokonce ji připravil o střechu nad hlavou, ale ona přesto cítila zodpovědnost a potřebu postarat se o svého vnuka a snaží se mu poskytnout to, co jeho vlastní otec nedokáže, což je pro dospívající dítě, mezi jiným, určitě pocit jistoty, zázemí, pocit domova. Také u Aleše jde o citlivou a zlomovou událost v jeho životě, ztratil matku, otec se k němu nehlásí, naštěstí pro něho je tu babička.
Dle mého názoru je případ Aleše názornou ukázkou spolupráce klienta se správními orgány a institucemi. Je sice pravdou, že život Aleše je natrvalo poznamenán touto životní situací, ve které se náhodně ocitl, ale nezbývá než věřit, že za pomoci své babičky a také s přispěním nových kamarádů, které si našel ve škole a s pomocí odborníků, ať už z řad pracovníků OSPOD nebo pedagogicko-psychologické poradny, se podaří Alešovi bez dalších vážnějších potíží překonat jedno z nejtěžších období v jeho životě, které je spjato s jeho dospíváním.