Hudba v předškolním věku dítěte

Ontogeneze hudebnosti v předškolním věku

Dítě vnímá hudbu v třetím a čtvrtém roce svého života  globálně, tj. všechny složky najednou. Je schopno rozeznat některé složky zvukových podnětů, jako  sílu, výšku, délku a barvu. Pohybové reakce jsou usměrňovány vědomím, jsou bohatší, tj. celé tělo se zapojuje a rytmicky přesnější. S rozvojem řeči se zdokonaluje i rytmicko-metrické spojení slova s melodií. Postupně se formuje tonální cítění.

Ve čtyřech až šesti letech se dítěti zdokonaluje paměť, obohacuje se jej sluchová představivost. Rozvíjejí se první náznaky hudebního myšlení, jako třeba dokáže hudební materiál prožívat, rozlišovat a analyzovat, tj. dokáže poznat úryvek písně, dozpívá melodickou frázi, umí vyvodit některé závěry z poslouchané hudby. Zájem o hudební činnost roste. Pohybové reakce na hudbu jsou rytmicky poměrně přesné. Dobře ovládá hru na tělo, pohybové a taneční hry. Zpřesňuje se i hra na orffovské nástroje.[1] Zdokonaluje se tonální cítění a intonace.

Dětský hlas

Rozsah dětského hlasu závisí na věku a rozezpívanosti (tj. pěvecké aktivitě) dítěte i na jeho individuálních hlasových, tělesných a psychických dispozicích.

Orientační rozsah dětského hlasu v jednotlivých obdobích:

• kojenci a děti do 3let: g1 – c2
• předškolní věk: f1, g1 – d2, e2
• mladší školní věk: c1 – f2

Jak si můžeme povšimnout, dítě v předškolním věku má rozsah hlasu f1 – e2. Jsou i  případy, kdy děti mají menší hlasový rozsah a to je důsledkem jejich malých pěveckých

zkušeností. Zpívají především hrudním rejstříkem.[2] Měli bychom se snažit o propojení hrudní a hlavové rezonance.[3]

Pěvecké dovednosti

Mezi základní dovednosti patří správné držení těla, vycházející z aktivního těžiště. Návyk správného držení těla je základní zdravotní úkol, také je podstatou správného dechu, a tím i zdravého tvoření hlasu. Děti musíme naučit i správně sedět. Malá fyzická zdatnost a chybné držení těla je stále aktuální problém. Naučit se hospodařit s dechem. Zlepšením zpěvního hlasu se zákonitě zkvalitní i mluvní hlas dětí. (Šimanovský 1999)

Výzkumy prokázaly, že rozvoj hudebního sluchu přispívá k lepší vnímavosti při výuce cizích jazyků. Díky zpěvu dochází k lepšímu okysličování orgánů lidského těla, zvětšuje se dechová kapacita plic. Pěvecké aktivity dále podporují správnou činnost hlasivek, mají význam při rozvoji řeči, léčbě koktavosti. Hra na hudební nástroje a pohybové činnosti kultivují motoriku, přispívají k lepší koordinaci pohybů, k orientaci v prostoru. Hudební aktivity ovlivňují v neposlední řadě i rozvoj myšlení. (Lišková 2005)

 

Hudební výchova v RVP PV (Košťálová 2006)

Vzdělávací obsah je v RVP PV ucelena do pěti vzdělávacích oblastí. Hudební činnosti prostupují všemi oblastmi.

Dítě a jeho tělo

Význam hudebních aktivit pro fyzické zdraví a pohodu, relaxaci i aktivizaci, rozvoj jemné i hrubé motoriky, manipulačních dovedností.
Hudba podporuje duševní pohodu, psychickou zdatnost, vnímavost, vůli a city, rozvíjí řečové schopnosti a jazykové dovednosti, komunikaci, připravuje k výuce čtení a psaní, rozvíjí fantazii a tvořivost.Dítě a jeho psychika

Dítě a ten druhý

Hudební a hudebně pohybové hry dávají příležitost ke spolupráci, k nácviku sociálních rolí, k vytrvalosti a zodpovědnosti, k přijetí a dodržování pravidel, vedou k vytváření pozitivní vzájemné závislosti, dávají prostor k obdarování druhých, k uznání, ocenění a úctě.

Dítě a společnost

Osvojování lidových písní, dětské hry, seznámení s uměleckými díly podporuje vytváření pocitu zakotvenosti ve společnosti, umožňuje dítěti prožít sounáležitost v menší či větší sociální skupině. Hudba je „dech duše“ – nese duchovní hodnoty společenství.

Dítě a svět

Prostřednictvím hudebních činností a tradice se dítě seznámí s jinými kulturami, jazykem, hodnotami, přes zakotvení ve vlastní kultuře je provázeno cizími kulturami, je vedeno k toleranci.

 

Problémy v hudební výchově v předškolním věku dítěte

Je mnoho problémů, kterými bych se mohla zabývat, uvedu pouze pár příkladů.

Problém: proč děti dnes nezpívají?

Dnešní maminky dětem nezpívají. Myslím, že základ vnímání není reprodukovaná hudba, ale hudba vnímaná všemi smysly, jak zrakem tak sluchem. Hudba v nás dospělých, ale i v dětech, přináší uspokojení. (Tichá 2005)

Problém: hudba jako kulisa

Hudba by se neměla provozovat jako kulisa, což znamená, že bychom dělali nějakou činnost a přitom měli puštěnou hudbu. Vede to k otupování smyslu vnímání hudby.

Problém: jednosměrného zaujetí učitelky v mateřské škole

Nadaná učitelka v oblasti hudby se velmi zaměřuje na tuto činnost a nemívá pochopení pro další činnosti, a tím nerozvíjí všestranný rozvoj dítěte. Chci tím říci, že není důležitá jen hudba, ale i ostatní činnosti.

Jak tedy s dětmi zpívat?

Hlavní potřebou je motivace, to platí vždy v práci s dětmi. Jako další potřebou je chvála. Nikdy veřejně nekritizovat, ale snažit se, aby dosahovalo lepších výsledků. Jako motivací můžeme využít známou melodii, jako například z pohádky. Ta slouží také pro rozezpívání.

Hudba i zpěv je dobrý základ pro dítě, a proto bychom jej neměli ve výchově opomíjet.

 

Použitá literatura

1) KOŠŤÁLOVÁ, Vlasta. Proměna hudební výchovy v RVP PV [on – line]. EEG

Biofeedback. Nestr. [cit. 17. 2. 2006]. Dostupný z: <http://www.ceskaskola.cz/Ceskaskola/Ar.asp?ARI=102678&CAI=2125>

Příspěvek převzat z metodického portálu www.rvp.cz provozovaného Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze, který ho převzal z časopisu INFORMATORIUM, č. 2, 2006, s. 6-7.

Literatura: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VÚP, 2004, dostupný na www.rvp.cz/sekce/15. Gardner, H.: Dimenze myšlení. Praha, Portál, 1999.

 

2) LIŠKOVÁ, Marie. Funkce hudby ve společnosti [on – line]. EEG Biofeedback. Nestr. [cit. 28. 11. 2005]. Dostupný z: <http://www.rvp.cz/clanek/1/406 >

3) ŠIMANOVSKÝ, TICHÁ, A. Lidové písničky a hry s nimi. 1. vyd. Praha : Portál,  1999. ISBN 80-7178-323-4.

4) TICHÁ, A. Učíme děti zpívat. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7178-916-X.

Dostupný též na: http://www.rodina.cz/clanek4645.htm

[1] Orffovské nástroje, které slouží k rozvíjení smyslu pro rytmus, tempo a využití nových prostředků pro hudební činnost. Nápaditost těchto nástrojů je závislá na učiteli a dětech. Můžeme využít plechovky s rýží, kukuřicí, poklice, lžíce a jiné. Zakladatelem je Carl Orff, který je znám svou formulací základních principů vlivu hudby na dítě.

[2] Hrudní rejstřík (hrudní rezonance) = ozývá se při mluvě nebo při zpěvu nižších tónů. Pokud se snažíme zpívat hrudním rejstříkem do vysokých tónin, zpěv se přemění na křiklavý hlas.

3 Propojení hrudní a hlavové rezonance = v určitém poměru vždy obě rezonance. Dochází jej při uvolněném hrtanu.