Golf
1. Úvod
Tento sport v posledních letech získává v Čechách stále více na oblibě a přestává již být výsadou jen nejvyšších vrstev. Se vzrůstajícím počtem golfových hřišť v Čechách a s cenově dostupnějším vybavením se stává oblíbeným u mnoha lidí. Někdo hraje opravdu jen pro potěšení, u někoho však může jít o otázku prestiže nebo nutnosti z profesních důvodů. Někdo bere golf jako příjemnou relaxaci a odpočinek od práce, jiný naopak vidí golf jako možnost setkání se zajímavými lidmi a navázání nových profesních vztahů.
Golf se stal aktivním víkendovým odpočinkem mnoha rodin. Na golfových hřištích lze velmi často spatřit, kterak rodiče „soupeří“ se svými dětmi při běžné soukromé hře nebo v oficiálních golfových turnajích.
Nezasvěceným může golf přijít jako nudná a nenáročná hra. Ale opak je pravdou. O jisté fyzické náročnosti není pochyb – zkuste si na záda naložit až 20-ti kilogramový pytel, svižnou chůzí s ním ujít v terénu bez přestávky okolo 10 kilometrů a ještě se přitom soustředit na hru a správně odpalovat. Vzrušení ze hry je tu bezpochyby také – každý úder je jiný, vždy se musíte soustředit než odpálíte a to nadšení, které se dostaví, když odraz míčku od hole má ten správný zvuk a míček letí správným směrem tak daleko, že ho už téměř nevidíte, je téměř nepopsatelné. Golf má navíc tu výhodu, že začít se dá v každém věku a zlepšovat se můžete prakticky až do smrti.
2. Historie golfu v Čechách
Ač to na první pohled není patrné, golf má v Čechách již více jak 100 letou tradici. První golfové hřiště u nás bylo založeno v roce 1904 v Karlových Varech. Jednalo se o devítijamkové hřiště o délce 2390 yardů s klubovnou. Hřiště mělo sloužit pro hru lázeňských hostů, zvláště Angličanů a Američanů, na jejichž naléhání bylo zřízeno.
Druhým golfovým hřištěm, které bylo u nás postaveno, je rovněž devíti jamkové hřiště v Mariánských Lázních. Otevřeno bylo 21. srpna 1905 za účasti britského panovníka Eduarda VII. Důvody ke stavbě byly obdobné jako v Karlových Varech. Po 24 letech bylo dostavěno dalších 9 jamek.
Ve 20. letech 20. století jsou snahy o založení prvních golfových klubů. Jedním z prvních byl klub Golf-Club Praha v Motole a Golfový klub Líšnice u Prahy. V Karlových Varech a Mariánských lázní se podobné společenství nepodařilo uspořádat, jelikož tam byla malá základna stálých hráčů.
Až do začátku druhé světové války se golf v tehdejším Československu slibně rozvíjel, konalo se zde mnoho významných turnajů. Po válce musela být většina českých hřišť znovu obnovena a byla snaha navázat na předválečné úspěchy. Většímu rozvoji však bránil komunistický režim, který golf vnímal jako příliš měšťanský a západní sport lidí, kteří si sluhou nechali nosit hole. Centrem českého golfu se staly Mariánské Lázně, kde „zatím pro dané zařízení nebylo jiné využití“, ostatní hřiště byla určena k likvidaci.
K postupné obnově českého golfu docházelo od 60. let. Avšak svoji masovost si golf získal až od 90. let.
V dnešní době je v ČR přes 60 normovaných hřišť a jejich počet rok od roku stoupá. Jsou mezi nimi rozdíly nejen ve výši poplatků za členství či vstup na hřiště, ale i v kvalitě zázemí, či okolního prostředí. Počet registrovaných hráčů v roce 2005 byl 23 366.
Mezi nejprestižnější golfové hřiště v Čechách patří patrně hřiště na Karlštejně, kde jednorázový poplatek za hřiště činní až 3000 Kč, členství přibližně 300 tis., počet členů je však již naplněn. Jako příklad systému poplatků nám poslouží Golf Klub Darovanský dvůr.
3.Golfová etiketa a pravidla
Při hře je třeba dodržovat domluvená pravidla a respektovat golfovou etiketu. K etiketě patří dodržování určitých pravidel hry a chování na hřišti. V první řadě by měl mít hráč vhodné oblečení – dlouhé kalhoty (ne džíny), tričko s límečkem a speciální boty. V bagu jsou uloženy hole (maximálně 14) – dřeva (Driver – více než 150 m, 3,4,5,7) a železa (1-9. PW,SW), putter; dále míčky, týčka. Je třeba dodržovat i vhodné chování na hřišti – nerušit hlukem a nezdržovat ostatní hráče ve hře. Celá hra by neměla trvat déle než 5 hodin. Dále je vhodné po sobě „uklízet“ místa odpalu či dopadu míče – tzn. vracet vykopnuté drny, zahladit po sobě stopy v bunkru (písková překážka) a vypichovátkem upravit místo dopadu míčku na greenu.
Zájemce o golf musí nejprve projít tréninkem nejlépe pod dohledem zkušeného trenéra. Odpaly se trénují na tzv. driving range. Před prvním vstupem na hřiště každý začátečník absolvuje nejprve zkoušku způsobilosti, dříve tzv. Zelená karta, tedy jakýsi „golfový řidičák“ zaručující, že hráč není sám sobě, ostatním hráčům, ani golfovému hřišti nebezpečný a je schopný udržovat tempo a řešit různé situace spojené se soutěžní formou této hry. Dnes je Zelená karta již nahrazena konkrétním handicapem 54, handicap = průměrný počet úderů nad par. Každá jamka má svůj par, to znamená počet úderů, které dobrý hráč potřebuje k překonání potřebné vzdálenosti z odpaliště do jamky. Většina jamek má par 3-5, celé 18-ti jamkové hřiště pak okolo 72.
Handicap si hráč může dále zlepšovat, nebo i zhoršovat na různých turnajích. Nejlepší hráči dosahují minusových hodnot, to znamená, že míč dostanou do jamky na méně úderů než na kolik je normovaná.
Výsledky dosažené na každé jamce se zapisují do score karty, kde jsou rovněž udány vzdálenosti od odpaliště k jamce, pary a mapa hřiště.
Před každým odpalem hráč zvažuje jaký typ hole použije. Na první ránu se nejčastěji používá hůl 1-3, tzv. driver, další výběr hole pak závisí na délce odpalu, čím dále chceme míček dostřelit, tím nižší číslo hole použijeme. Na greenu míček do jamky dostaneme pomocí putteru.
4. Použitá literatura
ADAMS, Mike a TOMASI, T.J.: Hrajte lépe golf. Praha: Fragment, 2000. ISBN 80-7200-381-X
Royal & Ancient Golf Club of St. Andrews: Ilustrovaná pravidla golfu. Praha: Česká golfová federace, 1999. ISBN 80-238-3652-8
Royal & Ancient Golf Club of St. Andrews: Pravidla golfu. Praha: Česká golfová federace, 2000.
POLIŠENSKÝ, Tomáš: Průvodce po golfových hřištích v ČR – 2006. Praha: B1, a.s., 2006.
AYRES, David: Jak se zlepšit v golfu. Brno : Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0424-9
http://www.darovanskydvur.cz/cs/clenstvi.php
http://old.golf.cz/historiemain.htm