Fotbalový trénink a zdravotní potíže
SPORT: FOTBAL
V této práci bych rád vytyčil nejpodstatnější zdravotní problémy provázející sport, jenž provozuji, a chci alespoň nastínit, jak se jim dá předcházet.
Mnoho zbytečných nepříjemností vychází z nedostatečného rozcvičení a jsou jimi především natažené či v horším případě natržené svaly dolních končetin, kterým lze pomocí dobře provedeného strečinku úspěšně předcházet. Strečink je účinné provozovat i kvůli značnému zkracování těchto svalů.
Lýtkové svalstvo (obr. 1, 2, 3) je vhodné protahovat následujícím způsobem: stoj, jedinec je opřený o stěnu a stojí čelem k ní, protahovaná noha je opřena celým chodidlem o podložku asi dvě stopy za druhou nohou, která je mírně pokrčená, obě špičky míří směrem ke stěně. V této poloze existují dva způsoby protahování lýtkových svalů, z nichž každý je protahován jedním z těchto cviků, proto je v hodné důkladně provádět oba.
- protahovaná noha je natažená, váha je přenášena dopředu, přičemž chodidlo této nohy zůstává na podložce.
- protahovaná noha je pokrčená a její koleno je tlačeno co nejvíce směrem dopředu a dolů, chodidlo opět zůstává na podložce.
Lýtka se dají protahovat také pomocí obrubníku nebo schodu: stoj přední částí chodidel na okraji schodu, pohupování patami nahoru a dolů, tělo (nejlépe opřít o stěnu) stále ve stejné poloze.
Stehenní svalstvo (obr. 4, 5, 6, 7) je další poměrně častou příčinou obtíží fotbalistů. Čtyřhlavý sval stehenní se protahuje opět u stěny: stoj na jedné noze, druhá noha skrčena zánožmo a pomocí ruky je pata přitahována k hýždím, stehno rovnoběžně s druhou končetinou, vychýlíme-li stehenní kost za osu těla, protahujeme též iliopsoas. Další způsob protahování čtyřhlavého stehenního svalu je v kleče, jedinec se snaží dostat se do sedu. Svalstvo zadní strany stehen je účinné protahovat následovně: sed snožný, hluboký předklon, nohy stále napnuty v kolenou, nebo podobně ve stoje, anebo: noha na zábradlí či na jiném vyvýšeném místě, předklon k protahované končetině.
Třísla (obr. 8, 9) jsou také velmi problematickou oblastí a cviky zařazované do rozcviček jsou: dřep únožný, snaha tlačit pánev co nejníže, tělo vzpřímeně, nebo: dřep únožný levou – přechod do dřepu únožného pravou, nebo: dřep, lokty mezi kolena, ruce o sebe opřené dlaněmi, rozevírání loktů – tlak na stehna – snaha dostat stehenní kosti do co možná největšího úhlu.
Je nanejvýš vhodné zařadit strečink i na konec tréninku, bohužel stává se to málokdy.
K méně ovlivnitelným zdravotním problémům patří poranění kloubů. Největším kamenem úrazu jsou kotníky a kolena. Do rozcvičky by se mělo zařadit rozhýbání těchto partií, což se většinou děje při rozběhání či v hlezenním kloubu. Jako vhodná prevence nebo rehabilitace po poraněních kolena se doporučuje jízda na kole či rotopedu.
Kromě rozběhání s doprovodnými prvky, strečinku dolních končetin patří do fotbalové rozcvičky také rozhýbání zbylých částí těla, svalstva trupu a horních končetin. Nesmí se zapomenout ani na šíjové svalstvo, které je zapojováno nejen při hře hlavou.
Velmi důležitou součástí fotbalového tréninku je posilování. Mimo samozřejmého posilování svalů dolních končetin je velmi důležité také na posilování horních partií těla, které se uplatní jak při osobních soubojích, kterých je v kopané požehnaně, tak při pohybu vůbec. Toto posilování je zařazováno především do zimní přípravy.