Filozofická úvaha na téma domov
Motto:
„Domove, domove
drahý a jediný,
nejdražší, nejsladší
nad světa končiny.“
(SLÁDEK, 2006, s.1)
Domov je místo kde žijeme a není to místo jen tak ledajaké. Již pouhé vyslovení slůvka domov v nás evokuje pocit bezpečí, rodinného tepla, klidu a pohody.
Vymezit přesně pojem domov ale není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Více než jinde zde záleží na úhlu pohledu, co si se slůvkem domov spojíme a co si vše pod tímto pojmem můžeme představit.
Z hlediska prostorového a v tom nejširším slova smyslu nám domovem může být vlastně celý vesmír. Pokud je tedy vesmír tím nejširším, co svými smysly prostorově dokážeme obsáhnout a označit za své teritorium. Ano, žijeme tu, existujeme, je to tedy náš vesmír, je to místo, kde jsme doma, kam patříme.
Při bližším zkoumání hranic domova vyjde ale záhy najevo, že vesmír je nám domovem tak nějak více kolektivním, domovem společným pro velké množství bytostí. Já jako jedinec jsem přeci jenom doma víc na Zemi než na Saturnu, doma jsem více v Evropě než v Africe, v Čechách více než na Slovensku a takto můžeme pojem domov konkretizovat, až každý z nás dojde k adrese svého současného bydliště.
Domov je tedy z užšího prostorového hlediska přístřeší, které obýváme společně s rodinou – lidmi, které máme rádi a kterým na oplátku záleží na nás natolik, že s námi sdílejí tuto společnou domácnost. Domov je tam, kde máme své věci, na kterých lpíme, je to místo kam si chodíme odpočinout po práci a načerpat síly do nového dne, místo které dobře známe a kde se cítíme v bezpečí. Je to místo které nás hýčká a my je na oplátku chráníme jako žádné jiné místo na světě. Za naší nepřítomnosti je domov uzamčený jako nedobytná tvrz a přístup dovnitř mají jen ti, kterým svěříme klíč od bytu jako výraz naší důvěry.
Domov má nesporně i řadu dalších výhod. Doma nejsme svazováni různými společenskými normami chování, které musíme akceptovat mimo zdi svého příbytku. Doma máme volnost projevu, jelikož jsme zde svými pány.
Pojem domova však lze vymezit i z jiného hlediska než jakým je naše trvalé bydliště. Pokud totiž například odjedeme z místa bydliště na zahraniční dovolenou, kde se ubytujeme v hotelu a přes den pobíháme po pláži a místních pamětihodnostech a večery protančíme v tamějších klubech, abychom se pak k ránu vrátili utrmácení do hotelové postele, přistihneme se často, jak říkáme při různých příležitostech třeba „pojďme už domů“. V tu chvíli nemáme tím „domů“ na mysli svůj byt v České republice, ale právě ten hotelový pokoj, kde jsme momentálně ubytováni. Ve chvíli kdy vznikne takovýto nový, časově omezený domov, ovšem nezaniká význam domova původního, oba domovy prostě paralelně existují vedle sebe, teoreticky je možno z tohoto úhlu pohledu být doma dokonce na nekonečně mnoha místech. A když si pak na konci dovolené řekneme, že jsme rádi, že se zase vracíme domů, máme na mysli návrat do své vlasti, která pro nás opět reprezentuje domov, místo kam se vždy rádi vracíme.
Pojem domov je možno vymezit nejen teritoriálně, ale i časoprostorově. (LAŠTOVKOVÁ, J. 2006) Domovem pro nás je totiž rozhodně i místo, kde jsme se narodili, kde jsme prožili své dětství, kam jezdíme za rodiči, ačkoli zde již fyzicky nepřebýváme. K takovému místu se často vážou velmi silné citové zážitky a pro mnohé z nás to může být dokonce jakýsi domov nad všechny domovy. Jednou jsme zde bydleli a v našich srdcích toto místo zůstane domovem napořád.
Domov bere většina lidí jako něco samozřejmého, jako každodenní jistotu a součást našeho života. Co všechno je domov a jak moc pro každého z nás znamená si ale každý člověk uvědomí nejsilněji paradoxně až ve chvíli, kdy je o svůj domov z nějakého důvodu připraven. Lidé bez domova, kteří vlivem nejrůznějších válečných konfliktů či přírodních katastrof přijdou nejen o střechu nad hlavou, ale navíc i o své blízké a vše co doposud jejich domov tvořilo mohou více než kdo jiný potvrdit jak moc je domov v našich životech důležitý a jak moc dokáže bolet jeho ztráta. Se ztrátou domova člověk přichází o část sebe sama, o část své minulosti. Domov je nutno chránit a opatrovat.
Jak říká okřídlené lidové moudro „všude dobře doma nejlépe…“
Seznam použité literatury a bibliografických citací
Elektronické prameny:
SLÁDEK, J.V. Domov. [on line]. [cit.2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.spks.info/_sdp/__veceryspoezii/jvsladek.htm>
LAŠTOVKOVÁ, J. Doma v pohraničí [on line]. [cit.2006-10-25]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.socioweb.cz/index.php3?disp=teorie&shw=225&lst=105 >