Ekonomické nástroje v právním režimu nakládání s odpady
Právní režim nakládání s odpady vychází především z následujících právních pramenů: zák. č. 125/1997 Sb. o odpadech, zák. č. 200/1990 o přestupcích, vyhl. 99/1992 o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, vyhl. 337/1997 kterou se provádí Katalog odpadů, vyhl. 338/1997 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhl. 339/1997 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
Vymezení základních pojmů: předmětem právní úpravy jsou vztahy vznikající při nakládání s odpady.
Odpad – je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit. Promítá se zde jednak subjektivní vztah vlastníka k věci a dále objektivní veřejný zájem vyřadit určitou věc z použití.
Nebezpečný odpad – je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Jsou jimi výbušnost, hořlavost, oxidační schopnost, tepelná nestálost organických peroxidů, schopnost odpadů uvolňovat při styku se vzduchem nebo vodou jedovaté plyny, ekotoxicita, následná nebezpečnost, akutní toxicita, pozdní účinek, žíravost, infekčnost, radioaktivita.
Komunální odpad – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a dále odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.
Nakládání s odpady – znamená jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a zneškodňování.
Zneškodňování odpadů – je takové nakládání s nimi, které vede k trvalému zabránění škodlivých vlivů na složky životního prostředí.
Skládka odpadů – je zařízení nebo místo, které je určeno k trvalému uložení odpadů za účelem jejich zneškodnění.
Nejvýznamnějším právním nástrojem ochrany životního prostředí při nakládání s odpady je Katalog odpadů. Katalog odpadů – zařazuje odpady do jednotlivých kategorií a identifikuje druh odpadu. Odpady jsou roztříděny do 20 skupin a ty se dělí do podskupin. Třídění je založeno na procesu jejich vzniku a charakteru. Každá kategorie stanoví odpady nebezpečné a ostatní. Původce vzniku odpadu je povinen je zařadit do příslušné kategorie. V případech pochybností při zařazení zařadí odpad Ministerstvo životního prostředí. Pokud původce není schopen odpad sám zařadit, předloží žádost okresnímu úřadu a ten ji se svým vyjádřením postoupí ministerstvu. Odpovědnost za správné zařazení by měl nést jeho původce, zákon však činí odpovědnými všechny osoby, které s odpady nakládají.
Ekonomické a sankční nástroje
Ekonomické nástroje
Za ukládání odpadu na skládku je původce povinen zaplatit poplatek. Ten se neplatí za jakýkoliv způsob zneškodnění, ale pouze za jeho uložení na skládku. To proto, že i přes všechna opatření a technická zabezpečení představuje tento způsob zneškodňování odpadů jisté riziko pro životní prostředí a poplatek v souladu s principem „znečišťovatel platí“ do jisté míry kompenzuje část těchto rizik a má za cíl rovněž motivovat původce k omezování produkce odpadů.
Poplatek má dvě složky – základní a rizikovou. Jejich výše je stanovena zákonem o odpadech. Výše základního poplatku je závislá na tom, zda se jedná o nebezpečný nebo komunální a ostatní odpad, na množství odpadu a na letech, ve kterých bude poplatek ukládán.
Riziková složka poplatku se platí pouze při skladování nebezpečného odpadu a její výše opět roste v závislosti na množství odpadu a na letech, ve kterých bude poplatek ukládán.
U tříděného komunálního odpadu, ze kterého byla odstraněna nebezpečná a využitelná složka odpadu lze uplatnit slevu z poplatku. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky. Poplatek vybírá provozovatel skládky při uložení odpadu na skládku. Vedle toho může provozovatel požadovat uhrazení ceny za uložení odpadu. V tomto případě však půjde o smluvní vztah mezi původcem a provozovatelem skládky. Příjemcem základní složky poplatku je obec, na jejímž katastrálním území je skládka umístěna. Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí.
Sankční nástroje
Cílem je postihnout subjekty určitým nepříznivým následkem za neplnění povinností uložených na základě zákona. Jako sankční nástroje slouží:
- a) opatření k nápravě – okresní úřad současně s uložením pokuty může stanovit podmínky a lhůty pro sjednání nápravy. Inspekce stanoví podmínky a lhůty pro sjednání nápravy samostatným rozhodnutím. Stejné oprávnění mají vůči právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání i obce.
- b) pokuty – fyzické osoby lze na základě zákona o odpadech pokutovat výhradně jen za neplnění povinností vyplývajících z obecně závazné vyhlášky obce. Deliktní odpovědnost právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání je objektivní, tedy nepřihlíží se k zavinění. Pokuty ukládá okresní úřad nebo inspekce právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, kde výše pokuty může dosáhnout až 10 mil. Kč a u nebezpečných odpadů představujících mimořádné riziko až 30 mil. Kč. Obec ukládá pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám oprávněným k podnikání, pokud na základě dohody s obcí neplní povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou upravující systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů. Výše pokuty může dosáhnout 200 tis. Kč.
Dále obec ukládá pokuty fyzické osobě za nesplnění povinností s obecně závazné vyhlášky obce. Postupuje při tom podle zákona o přestupcích, neboť jde o sankci za přestupek občana. Výše pokuty je omezena hranicí 10 tis. Kč.
- c) pozastavení platnosti či odebrání osvědčení vydaného pověřenou osobou – inspekce nebo okresní úřad může pozastavit platnost osvědčení vydaného pověřenou osobou, jsou-li pochybnosti, že při hodnocení nebezpečných vlastností odpadů byl dodržen stanovený postup. Osvědčení může být odebráno, pokud byla porušena povinnost při nakládání s odpady anebo odpad má některou z nebezpečných vlastností.
- d) zadržení zboží celními orgány – v případě porušení zákona o odpadech nebo v případě pochybností celní orgány zboží zadrží.
- e) zákaz činnosti původci odpadu – okresní úřad může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud tento nemá zajištěno využití nebo zneškodnění odpadů a pokud by odpady mohly způsobit škodu na životním prostředí.
- f) zákaz provozu zařízení ke zneškodňování odpadů – okresní úřad může zakázat provoz zařízení ke zneškodňování odpadů, nesplňuje-li provozovatel tohoto zařízení právní předpisy týkající se nakládání s odpady a mohlo-li by dojít k závažné ekologické újmě.
- g) odejmutí udělených souhlasů – okresní úřad udělený souhlas odejme v případě, že provozovatel zařízení ke zneškodňování odpadů nebo úpravě nebezpečného odpadu není schopen zajistit podmínky ochrany životního prostředí a dále pokud souhlas je využíván nad stanovený rozsah nebo v rozporu s právními předpisy.
Využití sankčních nástrojů uvedených v zákoně o odpadech nevylučuje uplatnění trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti.
Speciální právní úprava pro nakládání s radioaktivními odpady je stanovena zákonem č. 18/1997, “atomový zákon“, v jeho § 24.