Co nám dnešní doba dala a co nám vzala – esej
Dnešní doba je ve znamení neustálého vývoje jak po stránce vědy, techniky, zdravotnictví, občanských práv atd. Avšak jako historie se neobešla bez určitých problémů, tak i v současnosti se potýkáme s mnohými, které se však častěji stávají globálními. Ale všechno špatné je k něčemu dobré.
V této práci bych se především zaměřil na globální problémy, které určitým způsobem sužují lidstvo. Co tedy přesně vidíme pod pojmem „globální problémy“? Globální problémy, které jsou někdy také nazývány jako „globální hrozby, nebo také „globální výzvy“, jsou problémy, které jsou řešitelné pouze celosvětovým úsilím, tudíž jak jsem již zmínil, dotýkají se celé lidské civilizace. Vznikají, protože se opožďuje schopnost lidské společnosti uskutečnit akce a správně použít mechanismy, které by tlumili tuto nerovnovážnost a eliminovali důsledky. Z historického hlediska se o těchto problémech začíná hovořit až po 2. světové válce.
Globální problémy můžeme dělit na přírodně sociální, intersociální a na antroposociální.
Nejdříve bych se zaměřil na přírodně sociální globální problémy. Tyto problémy vznikají jako důsledek porušení vazeb mezi přírodou a lidskou společností. Týkají se například růstu počtu obyvatelstva, poklesem přírodních zdrojů, znečištěním životního prostředí, nedostatkem potravin, surovin atd. A tak přírodně sociální globální problémy jako takové můžeme rozdělit na ekologické, surovinové a energetické, populační, potravinové (nutriční). Ekologické problémy, nebo-li environmentální problémy se týkají hlavně devastace životního prostředí, čili řeší se zde otázka trvale udržitelného rozvoje. Nejvíce ekologických problémů vzniklo v 50. a 60. letech, šlo hlavně o problém ovzduší ve velkoměstech, o znečišťování vody a ničení pralesů.Z těchto problémů je nyní nejvíce aktuální např. ohrožení globálních biosférických systémů. Jedná se zde o problém koncentrace skleníkových plynu v atmosféře, která stoupá, a to vyvolává změnu klimatu, která způsobuje globální oteplování. Tento problém má několik příčin, je způsoben kácením lesů a deštných pralesů, masivní zemědělskou činností a spalováním fosilních paliv. Zvýšená celková teplota vede ke změně klimatu. Odhaduje se, že průměrná teplota za 100 let se zvýší o 1,4 – 5,80C, to povede k tání ledovců a zvýšení hladin oceánů (zhruba o 1m za 100 let). Dalšími důsledky globálního oteplování jsou nárůst pouští, nepravidelný nástup ročních období, větší výskyt větrných bouří, povodní a tornád, a také vyhynutí několika set druhů rostlin a zvířat, které nebudou schopni se teplotním změnám přizpůsobit. Dále bych neměl zapomenout na ohromnou migraci lidí, ke která dojde díky zvýšení hladin oceánů, kdy většina se spíše bude soustřeďovat do hornatých oblastí. Nedostatek pitné vody a znečištění moří a oceánů, to jsou hlavní složky bodu znečištění hydrosféry, což řadíme rovněž k přírodně sociálním problémům.
Dalším velkým problémem je Znečištění pedosféry (znečištění půdy). Toto znečištění je dáno různými činiteli jako například skládkami, těžbou nerostných surovin, pesticidy, odpadní vodou atd. Nyní je také velmi aktuální téma geneticky upravovaných potravin. V roce 1999 byla asi ½ soji a 1/3 kukuřice v USA vypěstována pomocí geneticky upravených semen. Mezi zastánce „genetiky potravin“ patří USA, Kanada a Argentina, protože velkým plusem je nenáročnost na pěstování a odolnost vůči škůdcům. Naopak v roli opozice stojí hlavně Evropa, u které celkově převažuje záporný pohled (podle ní jsou geneticky upravené potraviny umělé, nezdravé, nebezpečné, a také je zde obava z budoucnosti). Mezi další globální problémy jistě patří Populační problém. Nyní má země přes 6 miliard obyvatel, v roce 2015 to bude asi 7,5 miliard a v roce 2050 asi 11 miliard, což je horní odhad.
Potravinový (nutriční)problém je jeden z nejvýznamnějších problémů současnosti, který je dán obecným nedostatkem potravin. Zde bych mohl rozdělit tento problém na „formy hladu“ a to na: Hladovění (nedostatek potravin z hlediska kvality i kvantity)a Chronický hlad nebo-li podvýživa, kde se setkáváme s dlouhodobým nedostatkem energie z potravin. Naproti tomu v některých vyspělých zemích je nadměrný příjem potravy, která způsobuje otylost, což se pokládá za civilizační chorobu. Ale pokud se zpět vrátíme k hladu a hladomorům, tak největší rozsah hladu má: subsaharská Afrika (podíl podvyživených je zde zhruba 34%), dále Haiti, Afghánistán, Mongolsko, Severní Korea a Bangladéš. Příčin nedostatku potravy je hned několik, ale mezi největší patří: vliv klimatu, degradace půdy, globální oteplování, díky jemuž například úrodnost rýže, která je jednou z hlavních potravin v určitých oblastech, klesá, pokud se překročí denní teplota nad 35ºC. Dalšími příčinami nedostatku potravy jsou populační příčiny, chudoba, také politické a náboženské nepokoje , a také určitě velkým vlivem je růst ropy a umělých hnojiv. Zde bych ukončil Přírodně sociální problémy, a nadále bych se věnoval Intersociálním a Antroposociálním problémům, jako je například Sociálně ekonomická zaostalost rozvojových zemí. Sem bychom mohli zařadit Problém světové chudoby. Minimální hranice je 1 dolar na osobu za den, takto žije asi1/5 obyvatelstva světa (asi 1,2 mld. lidí), 1-2 dolary na den žije téměř polovina lidstva, celkem tedy 4 mld. lidí žije v absolutní chudobě, která je charakteristická negramotností a někdy i podvýživou, tedy ve stavu velké nouze.
Globální problémy války a míru jsou další problémy, které bychom zařadili do Intersociálních problémů. Díky velkému technickému vývoji, kdy dnes lidstvu nejsou cizí zbraně hromadného ničení, jako jsou bakteriologické, chemické a biologické zbraně, může během několika minut zahynout celá lidská civilizace. Dalo by se říci, že po útoku na New York a po válce v Iráku došlo k masivní výrobě zbraní, což znamená velké nebezpečí. Poslední složkou Intersociálních a Antroposociálních problémů, kterou bych v této práci popsal, jsou Všelidské problémy sociální, humanitární a bezpečnostní, které vznikají z porušování etnických hodnot. Řeší se zde otázka problému budoucnosti člověka. Sem bychom mohli například zařadit Šíření epidemii a drogových závislostí. Jedním z nejzávažnějších onemocnění je AIDS, v roce 1988 statistiky uváděly necelých 9 000 případů onemocnění AIDS v Africe, dnes tato nemoc postihuje asi 10% obyvatelstva černé Afriky, z toho ¾ jsou v produktivním věku, tedy 20-40 let, V USA v roce 1981 bylo zaznamenáno na 200 případů, nyní jich je 750 000. Poslední věcí o které bych se chtěl zmínit je mezinárodní terorismus, což je promýšlené většinou politické násilí, jehož metodou je přesvědčování pomocí strachu. Určitě dnes největší podíl na terorismu má islámský fundamentalismus, který představuje aktuálně největší hrozbu pro západní Evropu i USA.
Dnešní doba nabízí množství řešení globálních problémů, je jen na nás, kterou cestou se naše generace bude ubírat, jestli se budeme ohlížet na naše děti nebo půjdeme egoistickou cestou vlastních zájmů za každou cenu.