Atletický trénink ve fotbale
Úvod
Určitá analogie mezi atletickým a fotbalovým tréninkem je na první pohled více než zřejmá, jelikož hlavním způsobem lokomoce ve fotbale, podobně jako v jiných sportovních hrách, je běh, doplňkovým dále chůze či skok. Atletika zahrnuje všechny tyto základní pohyby a stejně tak jsou přirozeně obsaženy i v atletickém tréninku. V této krátké práci bych se rád podrobněji zmínil o využití atletického tréninku k rozvíjení odrazové síly a výbušnosti ve fotbale.
Rozvíjení odrazové síly a výbušnosti ve fotbale
O odrazové síle a výbušnosti se v kopané hovoří nejčastěji v souvislosti s hrou brankáře a u hráčů v poli v souvislosti s hrou hlavou ve výskoku.
Výbušnost a odrazová síla se projeví u hráčů kopané jinak než u skokanů, např. výškařů. Atlet se při odrazu snaží dostat těžiště těla co nejvýše, aby překonal laťku. V tom se příliš neliší od hráče, který se odráží k výskoku, aby zahrál míš hlavou. Odlišnost je však v podmínkách, za kterých hráč hraje hlavou. Důležité pro něj není pouze to, aby vyskočil, co nejvýše, nýbrž i to, aby zahrál míč hlavou ve správném okamžiku, ve vhodném rytmu, aby se pod míč dostal včas, v nejvyšším bodě výskoku. Hráč, který se snaží zahrát míč hlavou, činí tedy místo výskoku a výšku odrazu tak, aby mohl svou výhodu proti soupeři uplatnit; není-li tak pružný, musí se snažit zaujmout místo k odrazu jako první nebo vyskočit v nejvhodnějším rytmu. Při hře hlavou ve výskoku je důležité i to, aby hráč byl po dopadu na zem okamžitě schopen zapojit se do hry. Velký význam má i fakt, že hráč, který skáče do hlavičkového souboje s protihráčem, musí zpevnit celý svalový korzet, aby odolat nárazu těla protihráče.
Z toho vyplývá, že s rozvíjením výbušnosti a odrazové síly je třeba rozvíjet i smysl pro rytmus. Hráče kopané můžeme pokládat za pružného jen tehdy, jsou-li jeho odrazová síla a smysl pro rytmus v souladu. Při tréninku musíme věnovat péči rozvoji obou. Odrazovou výbušnost můžeme podobně jako při atletickém tréninku rozvíjet i cvičeními bez míče, s využitím gymnastických laviček, atletických překážek (malých branek), odrazovými cvičeními vykonávanými po seskoku z vyvýšeného místa nebo cvičeními se zatěží. Důležité místo mají tyto cvičení bez míče v přípravném období, v soutěžním období jsou pouze doplňkovým tréninkovým prostředkem. Smysl pro rytmus však můžeme rozvíjet pouze cvičeními s míčem, tj. převážně formou herních cvičení a průpravných her. Zvláště důležitá jsou taková cvičení a průpravné hry, do kterých jsou zařazeny souboje o míč ve výskoku; v takových případech je třeba uplatnit i odvahu.
Příklady průpravných her a cvičení bez míče
Poskoky snožmo a jednonož: na místě, v pohybu vpřed a vzad s obraty, s různými pohyby nohou.
Výskoky z chůze nebo klusu s prováděním pohybů jako při hře hlavou.
Z dřepu výskoky odrazem jednou nohou.
Vybíhání do schodů, skoky po schodech vpřed a stranou, sounož i jednonož.
Trojskok z místa – možno i formou individuální nebo kolektivní soutěže.
Poskoky ve dvojicích: hráči provádějí opakované skoky těsně u sebe a při každém třetím, nejvyšším skoku na sebe narážejí hrudníkem; nebo totéž, ale hráči stojí vedle sebe, a při třetím skoku do sebe narážejí rameny.
Cvičení s využitím gymnastických laviček
Opakované přeskoky laviček z jedné strany na druhou – sounož, jednonož, s plným míčem
Opakované výskoky na lavičku.
Běh s překonáváním překážek (atletické překážky, stoličky, lavičky), i formou štafetového závodu.
Cvičení s využitím atletických překážek (malých branek)
Pět branek 1,5m od sebe přeskočit snožmo bez meziskoku.
“ s meziskokem.
“ jednonož “
Zvětšíme vzdálenosti mezi brankami na 3-5m, můžeme přeskoky spojit s rozběhem z 1-2 kroků.
Cvičení vykonávané po seskoku vyvýšeného místa
Výška seskoku 70-80 cm, opatrně dávkovat. Ze stoje spojného na bedně seskok do podřepu na obě dvě nohy a výskok snožmo (např. na míč, přes překážku).
Seskok z bedny do podřepu na jednu nohu (zády do směru seskoku) a výskok zpět na bednu.
Cvičení se zátěži
Jako zátěž slouží zejména plné míče, činky, nebo váha spolucvičence.
Nejrozmanitější dřepy se spoluhráčem na zádech, s činkou.
Výpony s činkou.
Klus poskočný a jiné hravé poskoky s činkou.
Příklady průpravných her a cvičení s míčem
Hra hlavou do zavěšeného míče z rozběhu.
Hra hlavou ve výskoku ve dvojicích s usměrňováním míče k nohám spoluhráče.
Střelba hlavou ve výskoku a střelba hlavou v pádu z rozběhu.
Opakovaná hra hlavou s přeběhnutím a přeskočením překážky.
Nohejbal s uplatněním hry hlavou (obměna s větším účinkem: každý hráč drží dva plné míče).
Souboj útočníků a obránců ve hře hlavou. Pro míč nahozený uprostřed pokutového území vybíhají útočníci od čáry pokutového území a obránci od brankové čáry; hráč, který zahraje míč hlavou, získává pro své družstvo bod.
Souboj dvojic, nahozený míč do hlavičkového souboje, kdo ho zahraje hlavou má bod.
Hlavičkovaná.
Házená – gól platí pouze hlavou.
Použitá literatura
Pallfai, J. Moderní trénink kopané
Praha 1966, STN
Navara, M. Buzek, M. Ondřej, O. Kopaná (Teorie a didaktika)
Praha 1986, SPN
Vacula, J. a kol. Trénink atletických disciplín
Praha 1983, SPN
??? Atletika-skoky
Bratislava 1986, STV