Analýza andragogických textů
- Sociologický okruh
Annina Büchner – Technický vývoj a jeho vliv na odborné kvalifikace
„Svět prochází dalekosáhlými strukturálními změnami. Mnoho věcí naznačuje, že moderní svět práce a zaměstnání se nachází na pokraji nové éry. Společnost se jako celek rychle a komplexně mění. V kontextu evropských států, ale i ve světovém měřítku se nacházíme v situaci, která bývá často přirovnávána k průmyslové revoluci 19. Století“. (Annina Büchner, 2004, str.8)
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce byla odstartována dvěma objevy, vynálezem parního stroje Jamesem Wattem (v r. 1796) a mechanického tkalcovského stavu Edmundem Cartwrightem (v r. 1785).
Prudce rostla produkce, masová výroba začala brát práci rukodělným řemeslníkům. Lidskou práci začaly nahrazovat stroje. Byla využívána levná pracovní síla, pracující ve velmi těžkých podmínkách, chudoba a bída se stala masovým jevem. Později se začaly sociální podmínky zlepšovat. Nové zákony zakazují práci dětí v továrnách a dolech, je stanovena maximální pracovní doba. Podnikatelé si začali uvědomovat, že v lepších podmínkách se dají zaměstnanci využívat efektivněji.
Technologická revoluce
Technologická revoluce začala vývojem počítače. Vliv technických změn se projevuje mnohem rychleji. Počítače se neustále vyvíjejí, jsou levnější, jejich používání je jednodušší. Vznikají uživatelské programy, které jsou stále sofistikovanější a přesto snáze ovladatelné. Stoupá význam informačních technologií a zároveň rychle roste počet lidí pracujících v této oblasti.
Vývoj internetových služeb
Internet vzniká v 60. letech jako armádní projekt v amerických výzkumných laboratořích a univerzitách. Je to vlastně systém navzájem propojených počítačových sítí, ve kterých mezi sebou počítače komunikují. Na začátku jej mohlo využívat jen pár osob. Široké veřejnosti vše zpřístupnila nová služba WWW (soustava propojených hypertextových dokumentů), email a IRC (internetový chat umožňující komunikaci v reálném čase). Tím však však jeho vývoj nekončí. V roce 1991 nastává internetový boom, masově se rozšiřuje mezi lidmi a umožňuje jednoduchý přístup k velkému množství multimediálních informací.
„Internet vytvořil určitý nový segment trhu a s tímto novým požadavkem vznikla také nová pracovní místa. Tím se však dříve tradiční pracovní místa stala někde jinde nadbytečná nebo byla radikálně proměněna“. (Annina Büchner, 2004, s.11)
Dlouhé vlny ekonomického vývoje: Kondratěvova teorie
„Ve 20. letech minulého století analyzoval dlouhodobé fluktuace obchodních aktivit ruský ekonom N. D. Kondratěv. Schumpeter pojmenoval tyto dlouhé vlny po jejich objeviteli. Staly se velmi populární. Kromě krátkých a středně dlouhých ekonomických vln existují také dlouhodobé cykly nebo vlny. Vlny nejsou spouštěny vnějšími faktory jako např. válkami nebo sociálními revolucemi, ale vznikají z dynamiky samotné ekonomiky. Tyto vlny mohou trvat až padesát let a jsou založeny na průkopnictví inovací, jež vznikají díky novým technologiím. Od počátku 19. století nastaly již 4 kompletní Kondratěvovy vlny. První vlna vznikla díky parnímu stroji, druhá byla spuštěna ocelí a třetí díky elektrotechnickému a chemickému průmyslu. Čtvrtá měla svůj původ v benzínu a automobilovém průmyslu. Většina expertů se domnívá, že se nacházíme v páté vlně nebo na konci pátého cyklu. Její hlavní inovací byly informační technologie. Mezi jednotlivými vlnami často nastávají období recese – nepochybně se v takovém období právě nacházíme“. (Annina Büchner, 2004, s.14)
Normální zaměstnanecké smlouvy
Zaměstnanci příští generace budou pracovat různým způsobem: práce na částečný úvazek, práce na dobu určitou, vedlejší práce, různé formy sebezaměstnávání nebo samostatně výdělečné činnosti. Počet běžně pracujících lidí se bude snižovat.
Podstatné kvalifikace
Při německých diskuzích Mertens uvedl sice dosti obecnou definici, která se však stala velmi populární: „ Podstatné kvalifikace jsou….ty kompetence, schopnosti a dovednosti, které se nepřímo a omezeně vztahují k určitým potřebným praktickým činnostem….“
Představují spíše: „Předpoklady zároveň pro více pozicí, ale i funkcí jakožto alternativních možností a předpoklady vyrovnat se s na sebe navazujícími změnami (zejména nepředvídatelnými) a požadavky v průběhu lidského života“. ( Dieter Mertens in Annina Büchner)
Závěr
V současné době v souvislosti s rozvojem moderních, zejména informačních technologií, vzrůstá poptávka po pracovnících, kteří tyto technologie umějí ovládat. Zároveň se zdá, že na úkor úzce vzdělaných specialistů vzniká potřeba komplexně kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou schopni pružně se přizpůsobit změnám v rámci jednoho zaměstnání nebo zastávat zaměstnání diametrálně odlišné. Toto se jeví obzvláště aktuální v současné době hospodářských výkyvů a turbulencí. Paradoxně se však domnívám, že v dnešní době se na trhu práce v určitých, především technických oborech, začíná odborníků se specifickou kvalifikací nedostávat. Myslím, že to platí zejména v průmyslově orientované ekonomice, jakou ta česká bezesporu je.
- Gerontologický okruh
PhDr. Kristína Miklášová – Životný styl seniora 21. století
Lidská společnost prochází v pravidelných intervalech vývojovými změnami. V minulosti bylo hodně důležitých změn, například vznik industriální společnosti, nebo následný nástup průmyslového věku. Dá se říci, že změna, v které se lidstvo nachází na přelomu 20. a 21. století je klíčová a ukazuje kvalitativní posun v životě lidí. Je to vývojový posun společnosti do období, ve kterém informace představují nejdůležitější zboží.
Mezi významné tendence patří i trend stárnutí lidí. „Prodlužující se věk a rostoucí míra zdravotní péče, spolu s ubýváním manuální práce způsobují, že člověku po opuštění světa práce, který představoval jeho ekonomický aktivní období života, často zůstává relativně dlouhé životní období, které může aktivně prožít. Z důvodu poklesu porodnosti, především v ekonomicky vyspělých zemích, stoupá počet osob staršího věku, a proto se této kategorii začíná věnovat zvýšená pozornost. Skupina, kterou tito lidé tvoří, v sobě skrývá obrovský potenciál ve směru dalšího vzdělávání, seberealizace ve volnočasových činnostech aktivního životního stylu“. (Phdr. Kristína Miklašová, 2/2010)
Statistici už několik let varují, že obyvatelstvo země stárne. Stárnutí se stalo nejdůležitějším fenoménem demografického vývoje ve světě.
Základní principy života starších lidí jak je doporučila Organizace spojených národů:
Nezávislost – starší lidé potřebují přístup ke službám a péči, mít možnost pracovat nebo zajištěn příjem. Mít přístup k dalšímu vzdělání. Potřebují bezpečné životní okolí a možnost být doma co nejdéle
Zúčastněnost – tento okruh principů zahrnuje rozhodování, šíření poznatků, sociální činnost, zakládaní hnutí a sdružení starších občanů
Péče – vztahuje se na problémy rodiny a péči společnosti, přístup k zdravotnickým, sociálním a právním službám apod.
Seberealizace – požaduje, aby senioři měli příležitosti pro plný rozvoj svého potenciálu, přístup ke vzdělávacím, kulturním, duchovním a rekreačním možnostem společnosti.
Důstojnost – principy důstojnosti se týkají problémů vykořisťování a fyzického nebo duševního zneužívání, slušného zacházení a neposuzování dle ekonomického statusu.
Výzkum životního stylu seniora 21. století
PhDr. K. Miklašová se rozhodla pod odborným vedením doc. Rozálie Cornaničové provést výzkum s názvem Zjišťování trávení volného času seniorů. V první řadě se snažila zaměřit na aktivní důchodce. Cílová skupina byly osoby starší 60 let, které už odešly z pracovního procesu do penze a pobírají důchod. Oslovovala je náhodně, pomocí dotazníku, který obsahoval několik tematických okruhů, a v těch vytýčila hypotézy.
Dotazník vyplnilo 100 respondentů, interpretace výsledků byla shrnuta do několika hypotéz.
Výzkum potvrdil to, co je uvedeno v odborné literatuře, že současným trendem je aktivní prožívání stáří.
„Lidé stárnou. Touto větou jsem náš příspěvek začala. Přesto, že jde o fakt, o kterém bychom na první pohled netvrdili, že je pozitivní, na základě prostudované odborné literatury a realizovaného terénního výzkumu můžeme konstatovat změny týkající se života seniorů. Pro nás jako andragogy je nejvýznamnější to, že dnešní senioři jsou lidé aktivní, plánující si svůj další rozvoj a osobní růst a jsou ochotní se dále vzdělávat“. (Phdr. Kristína Miklašová, 2/2010)
Závěr
Domnívám se, že senioři jsou u nás dnes vytlačováni na okraj společnosti například vlivem ekonomické situace, agresivitou mladších generací, hektickým životním stylem okolní společnosti, kterému se hůře přizpůsobují. Možná i proto mnoho lidí vnímá odchod do důchodu negativně. Myslím, že trend vzdělávání seniorů (kurzy, senior gymnázia, univerzita 3. věku,…), povede ke zlepšení statusu důchodce, ať už ke zvýšení kvality jejich života nebo k jejich vnímání okolní společností. Domnívám se, že by měla existovat možnost studovat přímo samostatné obory gerontologie, zabývající se touto problematikou, zvláště v době kdy lidí v postproduktivním věku stále přibývá.
- Teorie a historie andragogiky
Andragogika – Milan Beneš
Termín Andragogika není prozatím všeobecně rozšířen. V jiných zemích se používá spíše výraz vzdělávání dospělých, další vzdělávání atd. V ČR ho zavedlo rozhodnutí akreditační komise MŠMT, která potvrzuje studijní systémy na VŠ. Hlavní důvod bylo odlišení od dřívějšího politického významu označení vzdělávání dospělých.
„Andragogika je:
– vědní obor v systému věd o výchově a vyučování, zaměřený na veškeré aspekty vzdělávání a učení se dospělých
– „studijní obor v programu pedagogických věd, sloužící přípravě budoucích odborníků v oblasti vzdělávání dospělých“ (M. Beneš, 2003, str. 13)
„Vzdělávání dospělých se dá definovat z hlediska účastníka. Potom se jedná o proces, ve kterém se dospělý člověk aktivně, systematicky a kontinuálně učí za účelem změny znalostí, názorů, hodnot, schopností a dovedností. Vzdělávání dospělých se nevztahuje na veškeré učení, ale na učení systematické, plánované, cílevědomé. Ve většině definic se proto označuje vzdělávání dospělých jako institucionalizovaný, organizovaný proces“. (M. Beneš, 2003, str. 15)
Rozvoj vzdělávání dospělých
„Člověk i dospělý se vždy vzdělával, protože musel reagovat jak na své vlastní biografické a vývojové změny, tak i na měnící se společenské situace. Největší nutnost učení vzniká vždy v období společenských změn a krizí“. (M.Beneš, 2003, str. 19)
Dnešní systémy vzdělávání dospělých mají různou historicky danou podobu. Jsou země se silnými andragogickými tradicemi hlavně v západní a severní Evropě (Velká Britanie, Švédsko)
Země s tradičně méně rozvinutými systémy (Česká republika, Německo) byly často vystaveny velmi násilným zvratům.
Vzdělávání dospělých jako sociální hnutí
Z politicko-ideologického pohledu vznikly tři dodnes existující směry ve vzdělávání dospělých: liberální, socialistický a konzervativní. S tím, jak se většina socialistických, ale i komunistických stran změnila ve strany reformní, dnes převládá liberální chápání vzdělávání dospělých. Člověk je svobodný tím i sám za sebe zodpovědný.
Vznik českého vzdělávání dospělých
„Vývoj vzdělávání dospělých v českých zemích ovlivnilo národní obrození, postupný rozpad feudálních vztahů, vznik měšťanstva, proletariátu, české inteligence, nástup průmyslové revoluce. Původní nositelé lidové osvěty byli vlastenečtí učitelé a kněží, význačné osobnosti z oblasti vědy a kultury, politici, ochotnické divadelní, pěvecké či hudební spolky, knihovny, nedělní školy“. (M.Beneš, 2003, str. 28)
Po nezdařené buržoazní revoluci v době tzv. bachovského absolutizmu dochází k částečnému útlumu, zároveň vznikají nové formy, hlavně přírodovědné a hospodářsko-odborné vzdělávání. Jsou zakládány různé spolkové organizace. T. G. Masaryk byl v roce 1899 spoluzakladatelem Dělnické akademie, jež zaujala v dějinách českého vzdělávání význačné místo. Objevují se i různá tělovýchovná hnutí jako Sokol, katolický Orel, Klub českých turistů atd.
Po vzniku československého státu má vzdělávání poprvé legislativní a finanční podporu ze strany oficiálních orgánů. Rozvíjí se nový typ vzdělávání dospělých, např. lidových škol a vyšších škol lidových, zaměřených nejčastěji na všeobecně vzdělávací činnost, rekvalifikace nezaměstnaných atd.
„Nově vzniklá Československá republika musela obhájit svou existenci, najít identitu a řešit hospodářské, sociální a národnostní problémy. Jedna z cest byla podpora vzdělávání dospělých“. (M.Beneš, 2003, str. 29)
Současná situace ve vzdělávání dospělých
„Současná situace ve vzdělávání dospělých se dá charakterizovat takto:
Hodnota a prestiž vzdělání roste. Stále více lidí cítí potřebu participovat na dalším vzdělávání. Dostupná nabídka však není pro všechny stejná. Vzdělávání dospělých nevytvořilo čtvrtý subsystém vzdělávací soustavy (vedle všeobecného, odborného a vysokého školství). To by vyžadovalo i jiné angažmá státu v této oblasti“. (M.Beneš, 2003, str. 31)
Komerční nabídka vzdělávání dospělých prudce roste. Vzdělávání se stává potřebou lidí a zbožím, které může vydělávat peníze a má svůj trh. Učení je součást spotřebního způsobu života a utváření vlastního životního stylu.
Závěr
Myslím, že ještě dnes je vztah české společnosti k andragogice ovlivněn tím, jaká byla u nás situace v této oblasti před 22 lety, kdy byla, na rozdíl od západní Evropy, nabídka dalšího vzdělávání velmi omezená. Systematické vzdělávání dospělých bylo v podstatě omezeno pouze na formální politická školení. A dodnes mnoha lidem ve věkové kategorii 40 a více let naskakuje v hlavě asociace – vzdělávání dospělých = VUML.
V současnosti se v ČR vyučují dvě pojetí vzdělávání dospělých. Mě osobně je bližší Olomoucký směr Integrální andragogiky, pojímá andragogiku jako všestrannou péči o člověka.
- Vzdělávání dospělých
M.Rabušicová, L.Rabušic, K.Šeďová – Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých
Naše společnost je společností permanentních změn. Lidé by měli být přirozeně motivováni, aby i ve své dospělosti vyhledávali možnosti dalšího vzdělávání a učení. Motivace bývá definována jako zdroj, z něhož vychází naše jednání a jehož prostřednictvím lze toto jednání vysvětlit (Oka 2005). Ve vztahu ke vzdělávání dospělých ji (Deshler 1996) chápe jako obecný stav připravenosti k učení.
Motivace a bariéry
Základem motivace může být užitek, který jedinec očekává jako odměnu za to, že se bude dále vzdělávat. Očekávaná odměna dodává energii jeho jednání. Motivace se rozlišuje na vnitřní a vnější. Vnitřní motivace vychází z člověka samotného, nalézá v dalším vzdělávání potěšení. Vnější motivaci vytváří tlak okolí, kdy se vzdělává bez osobního přání. Motivace vede lidské jednání k určitému cíli. Negativní stránkou je zvažování jedince, nakolik je pravděpodobné, že bude úspěšný, aby na odměnu dosáhl. Když se domnívá, že pravděpodobnost úspěchu je malá, motivace klesá. Jsou zde různé bariery, které možnost úspěchu snižují.
Bariery rozdělené do tří skupin podle Crossové:
- a) situační bariéry – vyplývající z aktuální situace jedince v daném čase (např. nedostatek peněz, nedostatek času, špatná doprava do místa vzdělávání)
- b) institucionální bariery – nevyhovující rozvrh, nedostatek vhodných programů
- c) osobnostní bariery – vztahující se k postojům a k sebevnímání jako učícího se – studenta, např. „jsem příliš starý, abych se učil“, „jsem unavený školou“ „nevěřím si“ (Cross 1981 in Rabušicová M.)
Bariéry ve formálním a neformálním vzdělávání
Při zkoumání překážek, které stojí lidem v cestě při jejich vzdělávání. Hovoříme o dvou kategoriích bariér:
- vnitřní osobnostní – bariéry, jimiž jsou:
- a) akceptace zažitého tradičního modelu vzdělávání (kontinuálního a umístěného do mladého věku)
- b) vlastní přesvědčení o dostatečnosti znalostí a dovedností pro výkon profese
- c) malý zájem o osobní rozvoj cestou formálního vzdělávání (studia)
- d) demotivující zkušenosti ze školy (“ve škole se mi nedařilo“)
- vnější – situační bariéry, jimiž jsou:
nedostatek vnějších impulzů ke vzdělávací aktivitě: není nutné studovat ke zlepšení pozice v zaměstnání, není nutné studovat pro udržení zaměstnání, není nutné studovat ani pro získání zaměstnání. (M.Rabušicová, 2008, str.105)
Čím vysvětlují čeští dospělí svůj nezájem o neformální vzdělání:
Situační překážka – jako nejčastější důvod uvádějí momentální nedostatek finančních prostředků – nejsilnější důvod neúčasti vůbec, především u nezaměstnaných, důchodců (častěji invalidních) a lidí na rodičovské dovolené
Jako další překážku zmiňují přílišnou pracovní vytíženost – nejčastěji podnikatelé, pracující důchodci, zaměstnanci na plný úvazek a osoby na rodičovské dovolené
Nejčastěji volenou osobní bariérou bylo tvrzení „účast ve vzdělávacích kurzech nebo na školeních pro mě nemá smysl“ – především důchodci, nezaměstnaní, lidé se základním vzděláním.
Jak ukázala další analýza, pro vnímání bariér je důležité, zda při odpovědi měl respondent již zkušenost s předcházející účastí na vzdělávacím kurzu nebo ne. Při zavedení tohoto hlediska se vnímání překážek totiž významně mění (M.Rabušicová, 2008, str.106)
Opětovně se tudíž potvrzuje již dříve zjištěný fakt, že pro další vzdělávání dospělých je nesmírně důležité, aby se člověk alespoň jednou takového vzdělávání zúčastnil. Potom se zvyšuje pravděpodobnost, že v něm bude pokračovat a snižuje se také počet prvků, které člověk vnímá jako překážky ve svých neformálních vzdělávacích aktivitách. (M.Rabušicová, 2008, str.107-108)
Závěr autora článku
Z hlediska motivace se ukázaly zřetelné rozdíly mezi formálním a neformálním sektorem.
Zatímco neformální vzdělávání je motivováno především mimopracovními důvody, pro účast na formálním vzdělávání je prvořadá pracovní motivace. Zajímavé však je, že význam pracovní motivace je různý v různých vzdělanostních skupinách. Vzorec je jednoduchý: čím vyšší vzdělání, tím vyšší podíl mimopracovní motivace. V tomto ohledu se nabízí hypotéza, že vzdělanější jedinci přestávají vzdělávání v dospělém věku chápat výhradně v jeho ekonomické dimenzi. Vzdělávání zde nevystupuje jen jako nástroj navyšování vlastního lidského kapitálu, ale také jako prostředek sebekultivace a osobního rozvoje. Což jsou prvky, které korespondují s teoriemi a ideály společnosti vědění.
Za povšimnutí stojí ještě jeden moment, který vyplynul z našich analýz. U neformálního profesního vzdělávání udává plná třetina respondentů mimopracovní motivaci. Rovněž u vzdělávání v oblasti jazyků a práce s PC, což jsou klasické položky vyžadované trhem práce, udávají respondenti silnou mimopracovní motivaci (v případě jazyků dokonce plné dvě třetiny respondentů). Je nepochybné, že výsledky těchto vzdělávacích aktivit se promítají do pracovního života, přesto však tito respondenti zdůrazňují jako motivaci především svůj rozvoj. Zdá se jako by osobní identita splývala s identitou profesní – zvyšovat si kvalifikaci znamená rozvíjet se.
Naše data svědčí o tom, že česká společnost stojí na prahu vzdělanostní etapy a začíná se pomalu dávat do celoživotně-vzdělávacího pohybu. (M. Rabušicová, 2008, str.110)
Závěr
Domnívám se, že u nás zatím nejsou lidé k dalšímu vzdělání ve vyšším věku vedeni, nepovažují tuto aktivitu za důležitou a většinou k němu přistupují nuceni vnějšími tlaky – především proto, aby nepřišli o práci. V České republice, dle mého názoru, výrazně převažuje vnější motivace k dalšímu vzdělávání nad motivací vnitřní.
Použitá literatura:
Büchner, Annina. Technický vývoj a jeho vliv na odborné kvalifikace. Landesinstitut für schule. 2004. s.37
Mertens, Dieter. Schlüsselqualifikationen. Thesen zur Schulung für eine moderne Gesellschaft. In: Mitteilungen aus der Arbeitsmarkt – und Berufsforschung. Nuremberg 1974. Seite 40
PhDr. Miklášová, Kristína. Životný štýl seniora 21. Storočia. Katedra andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Andragogika 2/2010. s.10-11
Rabušic, Ladislav. O postavení seniorů v české společnosti: nemoc, osamělost a chudoba? In:Aktuální problémy vzdělávání seniorů. Zborník z vědeckej konferencie, Olomouc: Univerzita 3.věku v Olomouci
Beneš, Milan. Andragogika. Eurolex Bohemia 2003.s216. ISBN 80-86432-23-8.
Rabušicová, Milada. Rabušic, Ladislav. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. MU Brno, 1. vyd., 2008. s.340 ISBN: 978-80-210-4779-2
Dehsler, D. Participation: Role of Motivation. In TUIJNMAN, A.C. International Encyclopedia of Adult Education and Training. Oxford: Pergamon, 1996
Oka, E. Motivation. In LEE, S: (ed) Encyclopedia of School Psychology. Thousand Oaks: Sage Reference, 2005. S. 330-335. /Gale Virual Refernce Library. Gale. Masaryk university, Brno/