1     Úvod

Mezi látkami, které ovlivňují psychické funkce, má alkohol (chemicky správně etylalkohol) výjimečné postavení. Z hlediska návykového potencionálu se alkohol nachází někde uprostřed mezi rudými drogami. Proti drogám má mírnější účinky, závislost se vyvíjí pouze u subpopulace konzumentů a při trvalém užívání mírných dávek (u vína se udává 0,2 l denně) je možno dokázat i pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Za relativně „bezpečnou“ dávku se tedy považuje 20 g 100% lihu denně (tedy i půl litru piva nebo 50ml destilátu). Naopak při zneužívání se stává stejně nebezpečným jako nejtvrdší drogy. O to více je alkohol nebezpečný, že je jeho požívání daleko méně kontrolované zákonem, je běžně dostupný a společnost požívání akceptuje.

2     Konzumenti alkoholu

2.1             Abstinent

Abstinent nepije alkohol vůbec, nebo jen zcela výjimečně a to v zanedbatelném množství.

2.2             Příležitostný konzument

Příležitostný konzument pije s mírou. Občas se stane, že tuto míru překročí.

2.3             Nadměrný konzument

Nadměrný konzument pije trvale nad míru. Dostávají se často do stavu opilosti, včetně příslušných ekonomických či zdravotních následků. S rostoucí konzumací alkoholu rostou problémy a tím roste konzumace alkoholu. Určité procento po času přechází do stupně alkoholismu.

2.4             Alkoholik

Alkoholismus je choroba, kterou je možno diagnostikovat a léčit. Alkoholik je na alkoholu závislý a není schopný se ho dobrovolně vzdát, ke své droze se vrací, při přerušení trvalého pití pociťují silné abstinenční příznaky.

3     Účinky na organismus

Alkohol má podle koncentrace po podání už místní účinky na sliznici dutiny ústní, hltanu, jícnu, žaludku a částí tenkého střeva. Ze žaludku a střev se alkohol vstřebává do krve a oběhem se dostává do všech tkání a tekutin těla.

Alkohol začíná působit zejména na nervový systém: účinkuje na řeč, rovnováhu, úsudek, bolest, sebekritičnost, sebekontrolu, odstraňuje zábrany, snižuje potenci. Celkově tlumí člověka. Tlumí však i regulaci dýchání a krevní oběh, což může mít ve výsledku fatální následky. Nebezpečná je kombinace zejména s benzodiazepiny, barbituráty a paracetamolem.

Alkohol ale také povzbuzuje sebevědomí.

Účinek alkoholu může vyvolat záchvaty hněvu, které vyústí do nesmyslných hádek nebo surových a agresivních činů za které se střízlivý původce později stydí.

3.1             Poškození organismu

3.1.1        Akutní otrava

Akutní otrava je způsobená vypitím značně velkého množství alkoholu, nebo menšího množství v kombinaci s některými léky.

Akutní otrava probíhá v několika fázích: ze začátku se nemusí vyskytovat projevy opilosti, pouze euforie nebo snížení pozornosti (excitační fáze). Ve vyšším stupni přistupuje nepozornost, poruchy řeči a rovnováhy (somnolentní fáze). Příznaky se stupňují, přidává se spavost, nevolnost až zvracení, spavost přechází v spánek (komatózní fáze) hluboký spánek až bezvědomí se studenou kůži, pomalým dýcháním, útlum mozkových center a následná smrt (asfyktická fáze). Je tedy nutná rychlá lékařská pomoc.

3.1.2        Chronická otrava

Chronická otrava je způsobená dlouhodobým zneužíváním alkoholu. Projevuje se v psychické i fyzické oblasti.

Z hlediska fyzického poškození je závažným důsledkem podvýživa, jelikož alkoholik trpí nechutí k jídlu způsobenou chronickým zánětem sliznice. Podvýživa je také způsobená nedostatečnou výživou díky nedostatku financí.

Alkohol poškozuje játra, kde vzniká cirhóza, periferní nervy. Oslabena je imunita organismu.

Psychické poruchy se u alkoholika projevují abstinenčními příznaky. Část psychických poruch je způsobená i nedostatkem vitaminů. Alkohol způsobuje i odumírání mozkových buněk a následné deprese.

Abstinenční syndrom se zprvu projevuje třesem, dále úzkost, nepokoj, slabost. Za 2-5 dnů přerušení abusu alkoholu se dostavuje silný třes (delirium tremens), halucinace, dezorientace, pocení, zvracení. Po tomto zážitku následuje vyčerpání, spánek a po probuzení se vše opakuje. V průběhu abstinenčního syndromu je nutný lékařský dohled, jelikož může být životu nebezpečný.

4     Léčba chronického alkoholismu

Pacienti se léčí na speciálních odděleních nebo ambulantně. Jde zejména o dosažení trvalé abstinence. Léčba je dlouhá (6-12 měsíců) a ne vždy úspěšná (30_40%). Léčba je psychoterapií s pomocí některých léků:

Antabus vyvolává v souvislosti s podáním alkoholu nepříjemné pocity a stavy. Vyvolává nevolnost, zvracení, bušení srdce, bolest hlavy, obtíže s dýcháním, kdy se s větší dávkou alkoholu věnují i obtíže.

5     Závěr

Záměrně jsem zvolila pro téma o návykových látkách Alkohol, jelikož je volně přístupný, na trhu je široká nabídka alkoholických nápojů za přístupné ceny po širokou populaci a to způsobuje, že je pro společnost je alkohol více nebezpečný, než heroin či kokain.

6     Literatura

BEČKOVÁ, Ilona ; Farmakologie drogových zavislostí ; Karolinum 1999 ; ISBN 80- 7184- 864- 6