Akční pole integrální andragogiky
Integrální andragogika – její koncept vymezuje andragogiku v jejím širším pojetí. Tvůrcem pojmu integrální andragogika je Vl. Jochmann a termín je užíván od r. 1992. Tentýž autor svému konceptu udělil 8 základních rysů, kdy jedním z nich je i akční pole integrální andragogiky.
Akční pole integrální andragogiky tvoří:
- Oblast vzdělávání dospělých (tradiční andragogika) – vzdělávání školské, mimoškolské, zájmové, podnikové
- Oblast výchovy v užším slova smyslu (edukace) – do této oblasti řadíme výchovu občanskou, politickou, ekologickou, sexuální, kulturní, tělesnou, vojenskou, podnikovou, dále propagaci a reklamu, lékařskou andragogiku, prevenci a výchovnou práci a prakticky jakékoli ovlivňování lidí
- Oblast péče – do této oblasti zařazujeme péči o lidské zdroje, personalistiku, sociální péči a práci, gerontologii, volný čas, zábavu a rekreaci
- Oblast funkcionálního (nezáměrného) působení – působení prostředí, masové komunikační prostředky, sociální ekologie, bydlení aj.
Výše zmíněné oblasti následně navrhuje Vl. Jochmann rozčlenit do několika úseků, které si následně podrobněji vysvětlíme:
- Vzdělávání dospělých
- Podniková sféra
- Oblast sociální pedagogiky
- Kulturní a kulturně výchovná práce
Vzdělávání dospělých („klasická andragogika“, adult education) – zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity, vytváření vědomostí a dovedností a dotváření osobnosti dospělého člověka. Formou školské výuky dospělých je studium na různých typech a stupních státních či soukromých škol, ať už jde o studium kombinované, večerní, externí, distanční či další. Ke vzdělávání dospělých užíváme metod didaktických, teoretických, prakticko-teoretických či praktických. Mezi prostředky vzdělávání dospělých řadíme v širším slova smyslu vše, co umožňuje dosažení plánovaných cílů vzdělávání. Co se týče cílů vzdělávání dospělých, tak tyto bychom mohli odvozovat jak od individuálních tak i společenských potřeb, kdy samotné vzdělávání nemá však úzký vztah pouze k vědění či poznávání nových skutečností, ale mělo by vést i k osvojování si sociálních dovedností, morálních či estetických hodnot.
Podniková sféra – do této oblasti řadíme profesní vzdělávání, které v sobě zahrnuje zejména odborné vzdělávání a přípravu, což je první etapa profesního vzdělávání, odehrávající se zpravidla v rané fázi dospělosti a jako taková tvoří základ pro výkon profese. Na tomto druhu vzdělávání se podílejí odborná učiliště, střední odborná učiliště a školy, méně samostatné podniky a ostatní vzdělávací zařízení pro dospělé, které organizují doškolování, přeškolování a rekvalifikaci. Jako další fázi můžeme vytyčit další profesní vzdělávání, které je časově umístěno do produktivního období lidského života. Hlavním úkolem je vytvoření souladu mezi kvalifikací pracovníka a kvalifikačními požadavky na zastávané pracovní místo. Do této oblasti řadíme i přípravu pracovníků k výkonu pracovních činností, rekvalifikaci a jako specifický druh i přípravu manažerů.
Do podnikové sféry řadíme i personální management, který chápeme jednak jako proces, kterým se utváří a udržuje prostředí podniku a dále skupinu pracovníků, kteří se zabývají řízením lidí a taktéž do této oblasti řadíme péči o lidské zdroje.
Oblast sociální pedagogiky – do této oblasti řadíme zejména sociální péči, která pomáhá uspokojovat uznávané sociální potřeby ať už hmotné, psychické či sociální a která má podobu dávek či služeb, tak zde řadíme i sociální práci, kterou vymezujeme jako činnost, která předchází problémům nebo upravuje či pomáhá řešit problémy jedinců, skupin či komunit, které mají původ v konfliktech potřeb jedinců a společnosti. Tyto řízené zásahy do života dospělých ( s vazbou na soc. práci či péči) pojmenováváme jako andragogické intervence. V souběhu s výše uvedeným vzniká i nové odvětví – sociální andragogika, která se zaměřuje zejména na vedení, pomoc a udržování kompetencí člověka v sociálně tíživé situaci.
Do této oblasti řadíme i specifické typy andragogického působení jako penintenciární péči (péče o osoby ve výkonu trestu) a postpenintenciární péči (péče o osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody).
Kulturní a kulturně výchovná práce – je jedním z typů intencionálního (nezáměrného) ovlivňování dospělých, kdy důležitou roli hraje zejména v zájmovém vzdělávání dospělých. Kulturní a osvětová práce jako taková, vytváří podmínky pro uspokojování individuálních zájmů, kulturních a vzdělávacích potřeb dospělé populace. Přispívá k zpřístupnění poznatků v řadě oblastí a posiluje a rozšiřuje znalosti, které si dospělý jedinec osvojil v průběhu školského působení. Kulturní a osvětová práce zasahuje bez rozdílu či omezení celou populaci. Přístup k ní závisí zcela na rozhodnutí jedince, kdy samotná se rozvijí v souvislosti s vývojem a pohybem ve společnosti. Je nástrojem sociální komunikace, při níž dochází k přetváření hromadně šířených informací do individuálních poznatků.
Složitý vliv kultury na výchovu a vzdělávání vyústil v posledních letech v dialog o vzniku tzv. kulturní andragogiky, která však je prozatím ve fázi nejednoznačného vymezování.
Použitá literatura:
Malach J., Zapletal B. Vybrané problémy andragogiky . Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2005
Jochmann Vl. Sborník z teoretického semináře k pojetí andragogiky v Olomouci 26. – 27. dubna 1993. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty, 1994
Bočková V. Antologie textů k andragogice. Olomouc: rektorát Univerzity Palackého v Olomouci, 1991