Afrodíté, Apollón a Orfeus – atributy
Seminární práce z předmětu Dějiny náboženství přibližuje základní atributy tří antických božstev: Afrodíté, Apollóna a Orfea.
Afrodíté
- kult bohyně touhy a fyzické lásky Afrodity se na Peloponéský poloostrov zřejmě dostal z malého krétského ostrova Kythéra. Právě sem sama bohyně doplula na mušli ústřice poté, co se nahá zrodila z mořské pěny, jež se shlukla kolem Uranových genitálií, když mu je jeho syn Kronos srpem uťal a odhodil do moře.
- jiná verze: Zeus ji zplodil s bohyní dubu Dióné
- je doprovázena holubi a vrabci – ti jsou známí svojí vilností a proto symbolizují lásku a touhu – a je úzce spojena s mořem. Mořské stravě jsou dosud po celém středomoří připisovány eroticky povzbuzující účinky.
- v Palestině a Sýrii uctívána jako Ištar nebo Aštaróth
- nosila kouzelný pás, který způsoboval, že se každý zamiloval do ženy, která ho měla na sobě
- Zeus ji provdal za ošklivého a kulhavého kováře, boha Héfaista – skutečným otcem jejích tří dětí – Foba, Deima a Harmonie – byl Ares, bůh války a hněvu. Milenci se jedné noci zdrželi příliš dlouho v posteli, uvidělo je slunce (bůh Hélios), když vycházelo a vyzradilo to Héfaistovi. Ten se rozhněval, vyrobil z bronzu loveckou síť jemnou jako babí léto, ale pevnou jako železo, potají ji upevnil na sloupky a postranice manželského lože a odjel na dovolenou na ostrov Lémnos. Ares okamžitě přijel, k ránu ale oba zjistili, že jsou lapeni do sítě. Héfaistos svolal bohy, aby shlédli tu podívanou. Ti tak s radostí a smíchem učinili, přičemž někteří (Poseidón, Hermés) se do Afrodity okamžitě zamilovali. Oba milenci byli nakonec propuštěni s tím, že Ares musí zaplatit cenu odpovídající svatebním darům. Ares uprchl do svého paláce v Thrákii a nikdy nic nezaplatil. Afrodita se uchýlila do Pafu na Kypru, kde v moři obnovila své panenství.
- brzy poté strávila noc s Hermem a narodil se jí s ním syn Hermafroditos, oboupohlavní tvor (dlouhé vlasy, ženská ňadra), pak s Poseidonem, s ním měla syny Rhoda a Hérofila.
- později podlehla opilému bohu Dionýsovi a povila mu Priapa, ohyzdné dítě s obrovským pohlavním údem. Tento obscénní vzhled mu dala Héra, která neschvalovala Afroditinu promiskuitu.
- Zeus se svou adoptovanou dcerou nikdy nespal, ačkoliv to někteří tvrdí, ale kouzlo jejího pásu ho neustále uvádělo v pokušení
- Afrodita se milovala také se smrtelníkem Anchisem, ten se tím později vychloubal a za to ho Zeus téměř zabil bleskem. Afrodita ho ale zachránila.
- dalším jejím milencem byl Adonis, plod incestu kyperského krále Kinyra a jeho dcery Smyrny, který Afrodita svou mocí způsobila, aby se pomstila za urážku její krásy. Adonida pak ze žárlivosti zabil Ares. V podobě divokého kance jej rozpáral svými kly.
Apollón
- syn Dia a Létó, jeho kult vznikl v Tempé
- bůh slunečního světla, hudby, umění (od klasického období také vědy a lékařství), hraje bohům na sedmistrunnou lyru během hodování
- Héfaistos pro něj zhotovil luk a šípy, s kterými zabil nepřítele své matky, hada Pythóna
- svými šípy zabil obra Titya, který se pokusil znásilnit jeho matku Létó
- špatně skončil i satyr Marsyas, který o sobě tvrdil, že hraje na svou flétnu líbeznější hudbu, než Apollón na svou lyru – poté, co Múzy přiřkli vítězství v hudebním klání Apollónovi, ten jej stáhnul zaživa z kůže a přibil ji na borovici.
- nikdy se neoženil, měl však mnoho dětí s nymfami i smrtelnými ženami
- získal věštecké schopnosti, zmocnil se věštírny v Delfách
- jeho synem byl např. lékař Asklépios – ten byl tak pošetilý, že jednou probudil mrtvého muže k životu a tím připravil boha podsvětí Háda o poddaného. Zeus jej za to zabil bleskem. Apollón se pomstil Diovi tak, že zabil Kyklópy. Zeus zuřil a byl by navěky zahnal Apollóna do Tartaru, kdyby si pro něj nevyprosila milost jeho matka Létó
- Apollón byl také vůbec prvním bohem, který se zamiloval do muže. Tímto mužem byl krásný mladík – spartský královský syn Hyakinthos. Zamiloval se do něj také básník Thamyris, jako pro změnu vůbec první muž, který se dvořil muži, s tím si však Apollón hravě poradil – zbavil jej s pomocí múz jeho hlasu, zraku i paměti. Sokem Apollónovi byl ale také Západní vítr, který začal velice žárlit a tak když jednou učil Apollón Hyakinhta házet diskem, Západní vítr disk uprostřed letu zachytil, mrštil jím Hyakinthovi o lebku a zabil ho. Z jeho krve vypučela květina hyacint.
Orfeus
- syn Thráckého krále Oiagra a Múzy Kalliopy
- nejslavnější básník a hudebník, jaký kdy žil
- Apollón mu věnoval lyru a Múzy ho na ni naučily hrát tak, že okouzloval nejen divou zvěř, ale i stromy a skály se hnuly z místa a šli za zvuky jeho hudby.
- navštívil Egypt, pak se připojil k Argonautům a plul s nimi do Kolchidy, po návratu se oženil s Eurydikou a usadil se v Thrákii
- blízko Tempé potkala jednou Eurydiké Aristaia, který se ji pokusil znásilnit – utíkala před ním, šlápla přitom na hada a zemřela na jeho uštknutí. Orfeus odvážně sestoupil do Tartaru, svou lkavou hudbu očaroval převozníka Charóna, psa Kerbera a nakonec obměkčil i Háda. Ten mu dovolil přivézt si Eurydiku zpět s jednou podmínkou – nesmí se za sebe ohlédnout, dokud nebude Eurydiké bezpečně zpět na slunečním světle. Orfeus se dlouho neohlížel, kráčel temnou chodbou a věděl, že Eurydiku vede jeho hudba. Když ale vyšel na sluneční světlo on sám, ohlédl se a tím ji ztratil navždy.
- když vpadl do Thrákie Dionýsos, Orfeus mu odmítl projevit jakoukoliv úctu, naopak hlásal, že největším z bohů je Hélios, kterého určil Apollón. Rozzlobený Dionýsos na něj poštval menády a ty jej v chrámě, kde Orfeus sloužil jako kněz, roztrhaly na kusy.
- múzy se slzami v očích posbíraly jeho údy a pohřbily je na úpatí hory Olympu, kde dodnes slavíci zpívají sladčeji než kdekoli na světě
- jeho lyra doplula k ostrovu Lesbu, kde byla uložena v Apollónově chrámu. Na jeho přímluvu a na přímluvu múz byla posléze umístěna na obloze jako souhvězdí Lyry
Použitá literatura:
GRAVES, R., Řecké mýty. Praha: Levné knihy KMa, 2004.
KERÉNYI, K., Mytologie Řeků. 1,2, Příběhy bohů a lidí, Praha: OIKOYMENH, 1996.
BURNOVÁ, L., Řecké mýty. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1999.