Vznik a řízení finančních rizik

Každý podnik se může dostat do vážných finančních potíží, které se mohou vystupňovat až ve finanční krizi či úpadek společnosti. Aby se těmto problémům předešlo, je nejlepší obranou udržování finančního zdraví podniku.

Je-li však značně oslabeno (např. provozními potížemi – váznoucí odbyt, vysoké náklady apod.), dostane se podnik do finanční tísně.

Jak rozpoznat blížící se finanční krizi?

• Klesá nebo vázne odbyt, rostou zásoby hotových výrobků a rozpracované výroby, čímž se zvyšuje vázanost finančních prostředků.
• Závazky jsou uhrazovány se zpožděním.
• Ceny vstupů, mzdy a úroky rostou, tím klesá rentabilita tržeb i kapitálu, často dochází ke ztrátovosti celého podniku.
• Pokles výroby pod bod zvratu začne stravovat vlastní kapitál (v rozvaze klesá podíl vlastního kapitálu).
• Vyčerpání všech likvidních zdrojů nutí podnik k dalším dluhům (začne klesat pracovní kapitál a ukazatelé likvidity), dochází k rychlému růstu krátkodobého bankovního úvěru.
• Silně zadluženému podniku nikdo nechce půjčit, věřitelé žádají konkurz.

Krize se projevuje v platební neschopnosti – insolvenci, tj. neschopnosti platit dluhy včas a v plné výši. Její příčinou často bývá neúměrně rychlý růst firmy při nedostatečném pracovním kapitálů, velké investice neodpovídající tržním podmínkám, vysoký podíl dluhů při očekávání tržního růstu, který se nedostavil, bankrot hlavních odběratelů atd. [2, s. 375].

Je velmi důležité včas takovouto krizi odhalit.

Proto finanční instituce zavádějí systémy komplexního řízení rizik. Základem těchto procesů je včasná identifikace a analyticky přesné měření rizik v každém pracovním dni. Řídící mechanismy jsou na různých úrovních správy obchodní společnosti. Do monitorování rizik je zaangažováno zejména oddělení řízení rizik a dále jednotlivá obchodní oddělení, jako vnitřní audit a právní, finanční a operační skupiny. Tato oddělení se zajímají o rizika z různých pohledů a zajišťují, že obchodování probíhá v rámci stanovené politiky a limitů.

Řízení rizik je v kompetenci představenstva a vedení. Zahrnuje stanovení strategického směru v podniku a určení tolerance podniku vůči riziku.

Představenstvo a vedení musí stanovit:

• Identifikaci a měření rizik.
• Limity rizik a monitorování a hlášení souladu s limity.
• Alokaci, rozmístění kapitálu.
• Směrnice pro vývoj nových produktů a jejich zahrnutí do stávající struktury měření rizik.

Ve velkých finančních institucích jsou zřízeny výbory rizik. Výbor tržního rizika analyzuje trendy podniku v tržním a likvidním riziku a výbor úvěrové politiky analyzuje vývoje v riziku úvěrovém. Výbor operačního rizika identifikuje a zavádí nezbytné změny v operačním prostředí instituce v reakci na změny trhu, technologie, strategie podniku a na změny její organizační struktury.

Rostoucí složitost finančního průmyslu a nové finanční nástroje způsobují, že řízení finančních rizik je podstatně obtížnější, protože rizika není snadné hodnotit. Naštěstí se vyvinulo mnoho systémů na měření rizik, které institucím umožňují stanovení výsledné pozice.

Obchodní oddělení musí dodržovat velice dobře definovanou politiku a standardy instituce. Podléhají nezávislému vnitřnímu auditu. Tito manažeři, umístění na různých trzích světa, mají jako první přístup k informacím o změnách na trhu, v odvětvích, úvěrové, ekonomické a politické situaci.

Pro finanční i nefinanční instituce je životně důležité, aby vybudovaly takovou vnitřní strukturu, v níž je činnost dealerů každodenně řízena a je pod dohledem vrcholového vedení. Mají-li se omezit podvody dealerů, jejich aktivita musí být soustavně kontrolována vnitřním auditem a oddělením řízení rizik [1, s. 101-105].

Použitá literatura:

[1]   JÍLEK, J. Finanční rizika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-7169-579-3.

[2]   SYNEK, M. aj. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003.

ISBN 80-247-0515-X.