Využití ukazatele CFROI v hodnotovém řízení podniku
V současné době je v oblasti financí podniku čím dál důležitější řízení hodnoty. Hlavním cílem hodnotového řízení je maximalizace hodnoty pro akcionáře, neboli zvětšování rozdílu mezi hodnotou vloženého kapitálu a jeho současnou hodnotou. Proto je nezbytné mít správné nástroje pro měření této podnikové výkonnosti, tj. nové hodnoty, kterou podnik vytvořil, a stanovit si také cílové hodnoty této výkonnosti. Vhodným nástrojem jsou tzv. měřítka výkonnosti.
Jedním z nejčastějších ukazatelů, který je schopen nám poskytnout přínosné informace je ukazatel CFROI (Cash Flow Return on Investment). Tento ukazatel určuje návratnost peněžních toků, které do podniku vložili investoři, a pomáhá do budoucna určit, kde investované prostředky nedosáhnou požadovaného výnosu, tedy kam neinvestovat.
Hlavní výhodou tohoto ukazatele je, že umožňuje předvídat, jaký bude mít vliv naše rozhodnutí na tržní hodnotu podniku. Má tedy na rozdíl od jiných ukazatelů vztah s vývojem na trhu kapitálu.
Ukazatel CFROI měl mnoho předchůdců a vznikl vlastně odvozením od jiných ukazatelů, které se rovněž používají v podniku k řízení výkonnosti. Také díky nim jsme tedy schopni určit, jak dlouho nám vložené prostředky budou přinášet danou hodnotu, a to je pro hodnotové řízení podniku podstatné.
Jak matematicky vyjádříme toto měřítko? CFROI je založen na dvou základních pojmech: na vnitřním výnosovém procentu a současné hodnotě. Vnitřní výnosové procento je jednoduše řečeno taková úroková míra, kdy se současná hodnota budoucího výnosu, který nám investice přinese, rovná kapitálovým výdajům, které jsme na tuto investici museli vynaložit. A Současná hodnota nám představuje dnešní hodnotu budoucího výnosu. Nesmíme ale zapomenout také na to, že některé investice můžeme po uplynutí jejich životnosti opět zpeněžit. A to díky tomu, že se během svého používání nijak „nezmenšily“, jako např. pozemky. Proto je musíme do výpočtu CFROI také zahrnout.
Pokud nám vyjde ukazatel CFROI kladný, není ještě důvod ke spokojenosti. To, jestli námi vložené prostředky opravdu vytvořily novou hodnotu, zjistíme až ve chvíli, kdy porovnáme námi určené CFROI s kapitálovými náklady. Kapitálové náklady jsou vlastně celkové náklady na to, že byl v podniku použit daný základní zdroj financí. Při jejich výpočtu se bere v úvahu jak vlastní kapitál a jeho náklady (ušlý výnos), tak kapitál cizí a jeho náklady, které mají podobu čistých úroků.
Vyjde-li teď tzv. čisté CFROI kladné, znamená to, že vnitřní výnosové procento je větší než náklady na kapitál a můžeme tedy tvrdit, že se podniku podařilo vytvořit novou hodnotu pro akcionáře a že vzrostla hodnota jejich majetku. Pokud je CFROI záporné, hodnota podniku naopak klesla.
Způsobů jak dosáhnout růstu ukazatele je hned několik a vyplývají ze složek, které používáme při jeho výpočtu. Za prvé je to růst čistého provozního cash flow plynoucího z činnosti podniku, za druhé snížení hrubých aktiv, poté také zvýšení doby životnosti odepisovaných aktiv a v neposlední řadě minimalizace nákladů na kapitál.
Ukazatel CFROI nám tedy umožňuje hodnotit výkonnost podniku efektivněji než jiné ukazatele. Bere v úvahu více faktorů a je schopen vyhodnotit jednotlivé možnosti, zda budou v budoucnu výnosné či nikoliv. Můžeme díky němu nejen určit návratnost vložených prostředku, ale i řici, proč došlo například k poklesu vytvořené hodnoty a jaké jsou pro nás možnosti, jak to řešit.
Literatura:
Holečková – Využití ukazatele CFROI v hodnotovém řízení podniku