SWOT analýza vysokého školství
Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.
Při aplikaci SWOT analýzy v oblasti lidských zdrojů jsou silné a slabé stránky chápany jako analýza současnosti, možnosti a hrozby jako analýza dalšího možného vývoje.
Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje silné stránky a příležitosti a minimalizuje své slabé stránky a hrozby.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT“
S – silné stránky (Strengths)
- poskytování vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské)
- nabídka různých forem vzdělávání (ekonomické, technické, humanitní)
- volná volba vzdělávací instituce, přístup k potřebným informacím, především však vytvoření odpovídajících vzdělávacích příležitostí a forem pro všechny podle jejich schopností, požadavků i potřeb
- lidský potenciál v absolventech pro armádu, veřejný i soukromý sektor
- možnosti studia pro zahraniční studenty
- všestrannost vzdělání
- rozvoj lidské individuality
- studenti mají rovný přístup ke vzdělání (vyrovnání nerovností zdravotních, etnických, sociálních)
- lepší sociální postavení (ve společnosti) absolventů
- vyšší uplatnitelnost na trhu práce
- nabízejí vzdělání formou specializačních, inovačních, rekvalifikačních, jazykových a dalších kurzů v rámci celoživotního vzdělávání
- sociální a ekonomický rozvoj společnosti
W – slabé (Weaknesses) stránky
- malé propojení výzkumu a praxe
- nízké ohodnocení vědeckých pracovníků =) jejich migrace mimo školu a vědecký výzkum, nebo odchod do zahraničí
- nedostatečná vazba mezi požadavky trhu práce a studijními obory (programy)
- slabá spolupráce vysokých škol a výzkumných ústavů s podniky
- dotační prostředky s ročním určením (roční rozpočet) i tam, kde by se daly přidělovat podle skutečných nákladů (komplikovanost určení skutečných nákladů)
- slabá podpora a motivace při volbě studia technických oborů, které je absolventy středních škol podceňováno
- vysoký nárok na finanční prostředky na vybavení informačními technologiemi, zpracování multimediálních učebních materiálů, získání možnosti přístupu k placeným zahraničním programům
- nabídka studijních oborů, které nejsou potřebné
O – příležitosti (Opportunities)
- maximální využití lidského potenciálu a propojení vazeb mezi vědou – výzkumem – vývojem – praxí
- široké spektrum pracovních příležitostí pro kvalifikované odborníky
- využití mezinárodních a národních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
- udržení špičkových vědeckých pracovníků
- zapojování zahraničních aktivně působících firem do spolupráce
- rozšiřující se možnosti studia a zvyšování počtu studentů vysokých škol
- překonávání materiálních překážek (systémy stipendií a podpor)
- maximální rozvíjení potenciálu každého jedince
- dosažení vyšší kvality vzdělávání vytvářením nových vzdělávacích programů, které budou odpovídat požadavkům společnosti
- podpora rozvoje výměn studentů a vyučujících
- pečovat o osobnostní i odborný růst
T – hrozby (Threats)
- ztráta motivace firem o vědecký výzkum (např. málo kvalifikovaných lidí)
- odchod absolventů VŠ za lepšími podmínkami do zahraničí
- sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání (dítě vysokoškoláka a dělníka – limitování financemi, rodiče nemohou dětem pomoci při studiu svými znalostmi)
- rozpočtová politika založená na kvantitě a ne na kvalitě výuky a studentů (snaha o naplnění ročníků za každou cenu, i když je jisté, že nemohou postoupit dále)
- pedagogičtí pracovníci by měli neustále sledovat pokrok vědeckého poznání a proměny společenského života a v souladu s tím modifikovat obsah školního vzdělávání (obsah studia se stane neaktuální, pokud toto nedodržují