SWOT analýza vysokého školství

Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.

Při aplikaci SWOT analýzy v oblasti lidských zdrojů jsou silné a slabé stránky chápany jako analýza současnosti, možnosti a hrozby jako analýza dalšího možného vývoje.

Výstupem kompletní analýzy SWOT je chování společnosti, která maximalizuje silné stránky a příležitosti a minimalizuje své slabé stránky a hrozby.

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT“

S – silné stránky (Strengths)

• poskytování vysokoškolského vzdělání (bakalářské, magisterské, doktorské)
• nabídka různých forem vzdělávání (ekonomické, technické, humanitní)
• volná volba vzdělávací instituce, přístup k potřebným informacím, především však vytvoření odpovídajících vzdělávacích příležitostí a forem pro všechny podle jejich schopností, požadavků i potřeb
• lidský potenciál v absolventech pro armádu, veřejný i soukromý sektor
• možnosti studia pro zahraniční studenty
• všestrannost vzdělání
• rozvoj lidské individuality
• studenti mají rovný přístup ke vzdělání (vyrovnání nerovností zdravotních, etnických, sociálních)

• lepší sociální postavení (ve společnosti) absolventů
• vyšší uplatnitelnost na trhu práce
• nabízejí vzdělání formou specializačních, inovačních, rekvalifikačních, jazykových a dalších kurzů v rámci celoživotního vzdělávání
• sociální a ekonomický rozvoj společnosti

W – slabé (Weaknesses) stránky

• malé propojení výzkumu a praxe
• nízké ohodnocení vědeckých pracovníků =) jejich migrace mimo školu a vědecký výzkum, nebo odchod do zahraničí
• nedostatečná vazba mezi požadavky trhu práce a studijními obory (programy)
• slabá spolupráce vysokých škol a výzkumných ústavů s podniky
• dotační prostředky s ročním určením (roční rozpočet) i tam, kde by se daly přidělovat podle skutečných nákladů (komplikovanost určení skutečných nákladů)
• slabá podpora a motivace při volbě studia technických oborů, které je absolventy středních škol podceňováno
• vysoký nárok na finanční prostředky na vybavení informačními technologiemi, zpracování multimediálních učebních materiálů, získání možnosti přístupu k placeným zahraničním programům
• nabídka studijních oborů, které nejsou potřebné

O –  příležitosti (Opportunities)

• maximální využití lidského potenciálu a propojení vazeb mezi vědou – výzkumem – vývojem – praxí
• široké spektrum pracovních příležitostí pro kvalifikované odborníky
• využití mezinárodních a národních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací
• udržení špičkových vědeckých pracovníků
• zapojování zahraničních aktivně působících firem do spolupráce
• rozšiřující se možnosti studia a zvyšování počtu studentů vysokých škol
• překonávání materiálních překážek (systémy stipendií a podpor)
• maximální rozvíjení potenciálu každého jedince
• dosažení vyšší kvality vzdělávání vytvářením nových vzdělávacích programů, které budou odpovídat požadavkům společnosti
• podpora rozvoje výměn studentů a vyučujících
• pečovat o osobnostní i odborný růst

T – hrozby (Threats)

• ztráta motivace firem o vědecký výzkum (např. málo kvalifikovaných lidí)
• odchod absolventů VŠ za lepšími podmínkami do zahraničí
• sociální nerovnosti v šancích na dosažení VŠ vzdělání (dítě vysokoškoláka a dělníka – limitování financemi, rodiče nemohou dětem pomoci při studiu svými znalostmi)
• rozpočtová politika založená na kvantitě a ne na kvalitě výuky a studentů (snaha o naplnění ročníků za každou cenu, i když je jisté, že nemohou postoupit dále)
• pedagogičtí pracovníci by měli neustále sledovat pokrok vědeckého poznání a proměny společenského života a v souladu s tím modifikovat obsah školního vzdělávání (obsah studia se stane neaktuální, pokud toto nedodržují