Satelitní účet cestovního ruchu

Co je satelitní účet

Satelitní účet cestovního ruchu je z metodického hlediska precizně konstruovanou soustavou tabulek, které na podkladě vyjádření ekonomických vztahů nabídky a poptávky umožňují kvantifikovat ekonomický přínos průmyslu cestovního ruchu v celkové ekonomice příslušné země. Základ navržené metody spočívá zejména v identifikaci domácí nabídky a spotřeby turistických produktů (komodit), tvorby přidané hodnoty průmyslem cestovního ruchu, hrubé tvorby základního kapitálu (investic) a zaměstnanosti generované cestovním ruchem. Soustava satelitního účtu cestovního ruchu tak umožní určit vliv základních činností cestovního ruchu na ostatní odvětví ekonomiky, umožní zvýraznit jeho multiplikační efekt a vyjádřit hodnotově jeho přínosy pro tvorbu hrubého domácího produktu, pro příjmy státu, státních i místních rozpočtů i pro rozvoj zaměstnanosti.

Satelitní účet cestovního ruchu je schopen v různé míře přesnosti prokázat a identifikovat ekonomické přínosy cestovního ruchu pro národní ekonomiku. Jeho konstrukce umožňuje modelovat tyto přínosy i do budoucna podle různého očekávaného vývoje základních ekonomických veličin. Je tedy významným argumentem a podpůrným nástrojem pro tvorbu hospodářské politiky a ekonomických rozhodnutí, která mohou ovlivňovat vývoj cestovního ruchu.

Účel a cíl satelitního účtu
Účelem, cílem a smyslem satelitního účtu cestovního ruchu je

• prezentovat údaje o cestovním ruchu, které se striktně opírají o zásady systému národních účtů a jsou kompatibilní s doporučeními WTO/OSN týkajícími se turistické statistiky tak, aby umožnily vzájemné porovnání s jinými odvětvími na komparativní bázi a poskytovaly tak cestovnímu ruchu, resp. jeho ekonomickým a dalším dopadům důvěryhodnost a legitimnost;
• poskytovat soustavu mezinárodně porovnatelných ukazatelů a účtů, vycházejících a fungujících v rámci národních účetních principů;
• analyzovat cestovní ruch komplexně z ekonomického hlediska;
• umožnit vládním a dalším orgánům bližší pohled na cestovní ruch a jeho sociálně ekonomické funkce a na ekonomické a další přínosy cestovního ruchu (v běžných cenách a také v objemovém vyjádření);
• vykalkulovat pro daný soubor komodit a odvětví přidanou hodnotu cestovního ruchu v rámci určitého koherentního systému;
• poskytovat informace o profilu zaměstnanosti v odvětvích cestovního ruchu;
• indikovat produktivní funkce odvětví cestovního ruchu a jejich vzájemnou provázanost se zbytkem ekonomiky;
• sestavit vhodný referenční rámec, z něhož je možno odvodit modely ekonomických přínosů a jiné analytické ekonomické modely cestovního ruchu;
• poskytovat údaje o velikosti kapitálových investic do cestovního ruchu a podklady pro analýzu jejich vazby na nabídku v cestovním ruchu;
• poskytovat informace o základním jmění a kapitálové základně.

Satelitní účty jsou již ze své podstaty navrženy tak, aby byly flexibilní – neexistují žádná rigidní a bez rozmyslu uplatňovaná pravidla. V souladu s tím zpracovaný návrh metodiky satelitního účtu cestovního ruchu umožňuje maximální pružnost tak, aby tento účet nabízel pokud možno co nejvíce dimenzí tak nesnadno kvantitativně identifikovatelné činnosti, jako je cestovní ruch. Současně s tím poskytuje satelitní účet cestovního ruchu rámce pro analýzy otázek spojených s ekonomikou cestovního ruchu a rovněž tak pro vytváření modelů pro analýzu vývoje cestovního ruchu a pro měření jeho produktivity.

Významným rysem satelitního účtu cestovního ruchu je to, že umožňuje rozlišování mezi zjištěnou reálnou skutečností a přisuzovanými nebo „modelovanými“ výsledky. Například přidaná hodnota generovaná cestovním ruchem není ve většině případů identifikovatelná stejným způsobem jako přidaná hodnota nějakého „standardního“ odvětví. Přidaná hodnota cestovního ruchu je odvozena z určitých předpokladů (zejména podíl aktivit cestovního ruchu na výkonech příslušného odvětví), zatímco přidaná hodnota „standardního“ odvětví je založena na přímém měření vstupů a výstupů.

Komplexní soustava satelitního účtu cestovního ruchu je složena ze vzájemně provázaných sestav – tabulek, kde každá z nich zachycuje jiný aspekt cestovního ruchu. Tyto tabulky poskytují údaje a prostředky, pomocí nichž je možno propojit poptávku po turistických komoditách s produkcí turistických komodit různými ekonomickými odvětvími. Z těchto vztahů lze odvodit ekonomické přínosy vyvolané turistickou poptávkou v příslušných národohospodářských odvětvích. Tyto vlivy poptávky, produkce a přidané hodnoty cestovního ruchu jsou doplněny o rozměr zaměstnanosti vyvolané aktivitami cestovního ruchu.

S problematikou satelitního účtu je spojena řada koncepčních otázek, spojených s oceněním, resp. vymezením jejich dopadu na přínosy cestovního ruchu. Jde např. o problematiku „druhých domů“ – chat a chalup využívaných pro rekreaci i víkendové pobyty, jejich nákup, výstavbu apod., problematiku nákupu pozemků, problematiku zájezdů (packages) apod. Těmito teoretickými otázkami se zabývali příslušní odborníci na metodiku národních účtů a přijaté doporučení obsahuje i možné přístupy k těmto otázkám.

K zpracování satelitního účtu cestovního ruchu v různé podobě přistoupilo mnoho států, v současnosti dopad cestovního ruchu do ekonomiky sledují nejen vyspělé státy (Evropská Unie, USA, Kanada atd.), ale i další státy. Po zveřejnění schváleného dokumentu OSN o satelitním účtu cestovního ruchu se jeho sestavování a naplňování stává celosvětovou záležitostí.

Jak bylo uvedeno, satelitní účet cestovního ruchu je možné a účelné vytvářet postupně v jednotlivých krocích, event. i ve zjednodušené metodice. Takovýto přístup akceptovala většina zemí, zpracovávajících satelitní účet cestovního ruchu. Podle propočtů expertů WTTC se očekává komplexní přínos cestovního ruchu v Evropské unii v roce 2000 např. v tvorbě HDP 12,6 %, na investicích 12 %. Zaměstnanost vyvolaná cestovním ruchem ve stejném roce by měla dosáhnout 13,2 % všech pracovních míst. Analogicky v České republice odhaduje MAG Consulting přínos cestovního ruchu pro tvorbu HDP ve výši 11 – 12 % (rok 1999), obdobně tak i v oblasti zaměstnanosti.