Nezaměstnanost a její dopady
Nezaměstnanost je vážný problém v celé společnosti. Může být přechodná, sezónní, stálá. Jde o stav, kdy jedinec není zapojen v pracovním poměru. Nezaměstnanost se liší v každém regionu, většinou podle přírodních dispozic (uhelné doly apod.). Závisí také na určitých demografických ukazatelích- porodnost, úmrtnost v určitých ročnících. Tedy potenciální počet absolventů, kteří vstupují na trh práce.
Jedná se o velké téma, proto jen nastíním problematiku. Nezaměstnanost v ČR, klesla od roku 2000 o 3,5 %. Z původních 8,8% na 5,3%. A příčiny tohoto posunu? Vidím zde celou řadu hledisek, které mohou mít za následek pokles míry nezaměstnanosti. Uvedu jen některé, které považuji za nejvýznamnější. Zásadní vliv má určitě politický systém a vládnoucí strana. Jako nástroj ovlivnění míry jsou použity různé vládní intervence, např. stanovení podpory v nezaměstnanosti jen po určitou dobu a do určité výše. Dále omezení přídavků na děti, ale stát nabízí i různé rekvalifikace a kurzy. Tyto body bych označil za politické vlivy nezaměstnanosti.
Dalším významný činitel je rychlý rozvoj průmyslových zón u větších (okresních měst). Tyto podniky většinou poskytují zaměstnání většině lidí z regionu, ve kterém se nachází. Bohužel pád těchto podniků může ukazatelem nezaměstnanosti pořádně zahýbat. Některé firmy zaměstnávají stovky ale i tisíce lidí. Ale i v tomto bodě se promítá politika. Spousty podniků využívají tzv. daňové prázdniny. Tím se rozumí že, daňové subjekty jsou zproštěny povinnosti platit daň, podmínkou je obvykle: obstarání volných pracovních míst, investice apod.
V reálu se pak tyto firmy chovají tak že, existují po dobu těchto prázdnin, či smlouvy se státem. Což může vyústit k velkému přírůstku nezaměstnaných osob.
Je třeba se podívat na tento problém i z opačného pohledu a to z pohledu jedince. Co člověka motivuje k tomu, aby se zapojil do pracovního procesu? Nejprve se musí uspokojit základní potřeby: jídlo, pití, spánek, bydlení, ošacení… Čili určitý nedostatek nebo potřeba. Ale ne každý zaměstnavatel nabízí zrovna lukrativní plat. Pravda je taková, že spousta lidí pracuje za téměř minimální mzdu. A takový jedinec řeší otázku, zdali se mu pracovat vůbec vyplatí. Není-li lepší pobírat podporu v nezaměstnanosti a nic nedělat. Toto je již zcela subjektivní záležitost každého člověka. Proto se objevují sociální skupiny ´´příživníků´´ , kteří pobírají dávky a nepracují. Nebo pracují ale nelegálně. Jinak řečeno, každý jedinec má v sobě určitou představu, kolik finančních prostředků mu musí práce přinášet, jinak pro něj není zajímavá.
Proti zneužívání sociálních dávek vláda přijímá opatření, která tyto dávky omezují. A tady vyvstává otázka: pomáhat lidem či nikoliv. Nelze nikdy říci, zdali je systém spravedlivý. Je spravedlivý v tom, nabízí každému stejné podmínky, ale neřeší situaci daného jedince (což technicky ani nelze). Takže lze mluvit o jakémsi solidárním systému, který nabízí pomoc lidem, kteří jsou bez práce. Hraje zde roli morální hledisko a poctivost lidí, pro které jsou dávky určeny. Nebo potřeba vydělat si víc peněz atd.
Dopady těchto skutečností mohou být takové, že se bude zvětšovat skupina ekonomicky slabých lidí. Tito lidé mají blíže ke kriminalitě, která je částečně spjatá s nezaměstnaností.
Dále se bude prohlubovat zadluženost těchto lidí. Ti se snaží řešit svojí situaci půjčkami, mnohokrát si spíše přihorší, protože je nemají jak splácet. Ekonomický dopad nezaměstnanosti vidím především v prohlubování šedé a černé ekonomiky, které zkreslují hrubý domácí produkt. Další dopad lze vidět v tom, že stát musí vyplácet více sociálních dávek. Pro stát platí heslo: čím více pracujících lidí tím více daní. Protože daně z příjmů jsou velkou položkou státního rozpočtu.
Jak jsem již výše podotkl, je velmi těžké objektivně říci, zdali je náš systém spravedlivý či nikoliv. Každý občan má možnost výběru volit představitele, jejichž vize se co nejvíce podobají jejich vlastním. Obecně se dá konstatovat, že existují dvě větve politického myšlení: pravice (zaměřená spíše na to, aby bylo každému měřeno stejným metrem) a levice (založená na jakési solidárnosti, kde je brán potaz ekonomický rozdíl mezi jedinci). Účinnost této volby si musí každý jedinec interpretovat sám. A uvážit k jakému myšlení dá přednost.
Nezaměstnanost stále kolísá a vyvíjí se podle různých trendů, ale také podle změn v hospodářství státu, zahraničního obchodu apod. Je zaznamenávána a vyhodnocována statistickým úřadem. Tyto data slouží ke zlepšení situace a snížení této míry a zefektivnění celého systému.